Německý pinč

Kdysi oblíbený stájový pes a lovec krys, který nechyběl na téměř žádném statku se dnes stále těší pozornosti jako rodinný pes. Díky svému silnému charakteru chce německý pinč by být u všeho, bez ohledu na to, zda se jedná o venkovní aktivity nebo o mazlení se.

Povaha

Německý pinč je považován za velmi temperamentního a aktivního psa, ale zároveň může být velmi láskyplný a mazlivý. Zatímco jeho nutkání k pohybu a jeho radost při hraní venku nezná hranic, v bytě tento inteligentní a sebevědomý pes vyžaduje hojné rozmazlování.

Jak uvnitř tak venku vyžaduje německý pinč intenzivní pozornost svého pána. To však neznamená, že na něm chce být závisl. Naopak, pinči mají svou vlastní hlavu a přesně vědí, co chtějí. Jak fyzicky tak psychicky, tito nezávislí a inteligentní čtyřnozí přátelé potřebují svobodu. Díky svému silnému sebevědomí, silným nervům a inteligenci mají vše pod kontrolou ve své smečce a na svém území. Jako bývalý hospodářští psí mají rádi svůj domov. Jsou velmi pozorní, a jakmile se něco neobvyklého stane vše okamžitě „oznámí“. Cizinec nikdy nebude schopen vstoupit do panství německých pinčů bez povšimnutí. Nicméně, pinč zachází se štěkáním velmi obezřetně. Kouzelní, ale zároveň klidní a vyvážení psi nejsou jen hluční „hafani”.

Zatímco k cizincům se chovají se zdravou dávkou nedůvěry, němečtí pinčové v rámci své rodiny ukazují, že jsou velmi loajální a mazliví parťáci. Správný výcvik musí být veden s láskou a důsledností. Tito psi po svém boku potřebují suverénního vůdce smečky. Ukázalo se, že i přirozeně svéhlavá zvířata můžou být velmi adaptabilní a poslušní psi. Důležité je, aby pinč porozuměl příkazům svých lidí. Toto inteligentní plemeno se učí jen to, co stojí za to se naučit, bere to ze svého úhlu pohledu a ukáže přímo, pokud se mu něco nelíbí. Od narození ví, jak používat svou inteligenci. Případné slabiny svého vůdce identifikuje ihned a ví, jak je využívat ve svůj prospěch. Jeho „chytrá neposlušnost” je někdy i výzvou pro zkušené majitele psů, avšak míra nezávislosti, stejně jako vrozená touha po lovu, je odlišná u každého psa. Jsou-li od počátku dodržována určitá pravidla výchovy, mohou být na požadovaný směr nasměrována také tvrdohlavá zvířata. Díky své silné, ale dobrosrdečné povaze a schopnosti se učit, ve spojení s neúnavnou hravostí a odolností, jsou němečtí pinčové velmi všestranní a milí rodinní a společenští psi.

Vzhled

Německý pinč je příjemným rodinným psem, v neposlední řadě kvůli krátké a silné srsti, o kterou se velmi snadno stará. Hustá srst je hladká a lesklá a je většinou tmavě černé barvy s červenými značkami. Je také možné se setkat s čistě červenou barvou, ale ta se vyskytuje pouze asi u 20 těchto psů.

Při kohoutkové výšce 45 až 50 cm a hmotnosti 14 až 20 kg není německý pinč „příliš malý” ani „příliš velký”. Německý pinč má čtvercové tělo, tj. Výška a délka těla jsou asi stejné. V souladu se svou sebevědomou povahou je jeho postoj velmi hrdý a elegantní. O jejich síle svědčí svalnaté tělo, které zvláště vynikne při pohybu. Silná záda se svažují mírně dozadu. Klopené uši jsou ve tvaru písmene V, které se již nekupíčují, jsou na silné a podlouhlé lebce nasazeny poměrně vysoko. Jsou otočeny dopředu a vnitřní okraje uší směřují na líce. Okraje uší jsou velmi tenké, což může snadno způsobit zranění u jinak velmi zdravého psa.

Historie

Německý pinč je kromě výše uvedeného problému s ušima velmi málo zatížen psími nemocemi. Pravděpodobně tomu tak je díky skutečnosti, že, navzdory své velmi dlouhé historii, nikdy nebyl „přešlechtěn”. Německý pinč patří společně s kníračem k nejstarším plemenům psů v Evropě. Předpokládá se, že jsou přímými potomky psů z rašelinišť, kteří žili podle odborníků už 3000 let před Kristem. Odkud plemeno skutečně pochází, je však nejasné. Zatímco někteří vědci vidí původ pinče ve Württembersku, jiní věří, že pochází z anglických teriérů. Přesto ostatní tvrdí přesně opak a v pinčovi vidí předka teriérů pocházejících z Anglie.

Je jisté, že pes tohoto vzhledu, který byl zmíněn již v roce 1880 v „Německé knize psů”, se po všech letech téměř nezměnil. Klasický pinč, jak ho známe dnes, se objevuje již na malbách ze středověku a renesance.

Na přelomu století se německý pinč nacházel téměř na všech farmách a statcích. Na jedné straně měl za úkol hlídat dům a dvůr, ale na druhou stranu musel také snižovat populaci škůdců, jako byly krysy, myši a kuny. Navíc byli používáni jako doprovod kočárů a střežili vůz, pokud byl kočí přítomen. Byla to především jeho univerzálnost, která charakterizovala pinče a díky ní se stal nepostradatelným pomocníkem pro zemědělce, hospodáře a kočí. Tyto původní oblasti využití mu přinesly přezdívky „stájový pinč” a „krysař”.

Jméno „Pischer“, které je odvozeno z anglického slovesa „to pinch“ (v této souvislosti sevřít, chytit, zmáčknout), pravděpodobně získal díky své činnosti jako zručný lovec krys a potkanů. Jako krysař se pinč krmil hlavně sám, což je, kromě jeho vytrvalosti a nezávislé práci, důvodem, proč byl v té době tak populární.

Hrubosrstý pinč, nyní známý jako knírač, a hladkosrstý německý pinč byli považováni za stejné plemeno. Oba byli vedeni a chováni společně v Pinscher klubu, založeném v roce 1895. Navzdory nyní dokončenému rozdělení na samostatná plemena psů jsou knírač a pinč stále ve společném „Pinscher Schnauzer Club 1895 eV”.

Až do 20. století se knírač a pinč nacházeli v jenom vrhu. V roce 1917 byl hrubosrstý pinč oficiálně přejmenován na „knírače”. Současně se miniaturní pinč oddělil od svých větších protějšků. V této době, ve srovnání s kníračem a miniaturním pinčem, ztratil vzácnější hladkosrstý pinč popularitu. Počátkem industrializace přišel bývalý stájový a kočárový pes o své zaměstnání. S novými motorizovanými vozy, které postupně nahrazovaly tažené nákladní vozy, mizel německý pinč stále více ze scény.

Naštěstí v polovině padesátých let obnovil chovatel Werner Jung téměř zaniklý chov. V roce 1958 představil v klubu „Pinscher Schnauzer“ nové plemeno hladkosrstého pinče. S fenou „Kitti vom Bodenstrand” a přerostlými miniaturními pinči „Jutta Jung”, „Illo Fischer”, „Fürst Jung” a „Onzo Illgen” Jung zajistil pokračování existence německých pinčů. I přesto je německý pinč ještě dnes vzácným psem. V letech 1998 až 2003 se ročně narodilo jen 160 až 220 štěňat. V roce 2003 byl německý pinč v Německu zařazen na seznam ohrožených domácích plemen.

Chov a zdraví

Pro některé milovníky psů se jednalo o budíček, takže po roce 2003 se opět zvýšil počet nových chovatelů. Německý pinč nikdy nebyl masově chován, proto nikdy nebyl „přešlechtěn” a jde v podstatě o velmi zdravé psy. Dědičných chorob byl hladkosrstý pinč ušetřen. Při chovu je proto povinný pouze test na dysplazii kyčle, testy na jiné nemoci, jako jsou dědičné oční choroby (kolorektální vada) nebo von Willebrandova choroba (onemocnění krve), jsou však dobrovolné. Kromě předepsaných kontrol a očkování jsou návštěvy veterináře s Německým pinčem spíše vzácné.

Chov a výcvik

Mnoho času zabere velká potřeba pohybu tohoto psa a někdy i jeho poměrně tvrdohlavý charakter. Jako bývalý strážní a lovecký pes, který se samostatně staral o dům a dvůr, je německý pinč dominantní. Pro rodiny s velmi malými dětmi je pinč vhodný jen částečně, i přes jeho nadšení. Především musí mít za sebou zkušeného a suverénního vůdce, který se ujme vedení a osvobodí jej od jeho původního úkolu hlídat cizince v domě a majetek. Německý pinč potřebuje při výcviku jasné hranice. Abychom toho dosáhli, je nutná asertivita, a v závislosti na situaci, je třeba občas rázně zakročit. Tlak a nátlak však způsobí opak, inteligentní pes spíš musí pochopit pravidla. Aby byl majitel pinčem uznán jako vůdce smečky. Ze strany chovatele je potřebná určitá míra inteligence, tvořivosti a sebevědomí.

Pro výcviku vyrovnaného psa, který se učí relaxovat a neřešit všechno sám, je nezbytné i fyzické vyžití. Aktivní a temperamentní pinč je proto nejvhodnější pro sportovce, kteří se se svým psem budou hýbat. Ať už je to cykloturistika, bruslení, jízda na koni nebo jogging, německý pinč je ideálním partnerem pro všechny rekreační sporty. Samozřejmě se také těší z agility nebo z různých psích závodů. Pro nezbytné vyžití v duševní oblasti může být využito stopování nebo mantrailing. Díky své okouzlující povaze se pinčovi vždy podaří svést své vlastníky ke sportu, různým hrám nebo ke společné vycházce. Po tak intenzivních aktivitách na čerstvém vzduchu se jeho majitelé mohou těšit na velké domácí „mazlení”.

Pokud hledáte intenzivní duševní a fyzický vztah mezi člověkem a psem a máte rádi aktivní psy, kteří budou sledovat Vaše myšlenky, Německý pinč je nejlepším volbou.

Podívejte se, jaké nabízíme krmivo a další věci pro Vašeho psa.