Bígl

Krátké nohy bígla Vás mohou snadno ošálit – tohle středně velké plemeno je neustále v pohybu a je plné překvapení! Jedná se o přátelské pejsky, kteří jsou aktivní, velmi chytří a jen tak je něco nevyděsí.

Vzhled

Bígl patří ke středně velkým plemenům, jedná se o podsaditého psa. Může být až 40 cm vysoký a dosáhnout hmotnosti až 18 kg. Jeho spíše krátké nohy jsou ale obzvlášť silné a propůjčují bíglovi rychlost i výdrž. Hlava bígla je podlouhlá, jeho nízko posazené zakulacené a převislé uši jsou základním poznávacím znakem tohoto plemene. Může mít různé barvy, mimo játrově hnědé. Nejobvyklejší zbarvení v sobě nese dvě barvy: hnědou/bílou, rezavou/bílou, zlatavou/bílou, objevuje se i varianta tříbarevná, tedy černá/hnědá/bílá. Avšak špička ocasu by dle sepsaných norem pro toto plemeno měla být vždy bílá.

Jeho krátká, lesklá srst se snadno udržuje – např. po procházce v lese, kde se bígl pohyboval především v nižším porostu. Naštěstí lze i z dálky vidět jeho vesele kmitající ocásek – čímž bígl odkazuje na svůj lovecký původ.

Charakter

Bígl přesně ví, co chce. Po svých předcích, loveckých psech, zdědil skvělý čich a také rychlost. Svému původu vděčí také za nutkání k lovu – tak se může stát, že se Vám bígl ztratí v houští i přes Vaše volání, neboť zrovna zavětřil zajíce. Tito chytří pejsci mohou vypadat nevinně, potřebují nad sebou ale opravdu pevnou ruku – pokud nedáte bíglovi jasně najevo, kdo je tady pánem, můžete si být jistí, že bígl sám Vám ukáže, jak to podle něj v životě chodí. A to v plném slova smyslu… Tento pes, původně chovaný jako lovecké plemeno, pronásleduje energicky svůj cíl a je mu jedno, zda je na procházce v lese či na ulici.

Jakožto pes žijící ve smečkách je bígl velmi družný a rád se spřátelí se svými soukmenovci jakékoliv rasy, věku i velikosti. Při soužití s ostatními psy je ale stejně tak důležité, aby byly stanoveny určité hranice, tedy bígla i ostatní členy „smečky“ je třeba náležitě vychovávat. Tento krátkonohý jedinec se bude určitě snažit stát se alfa samcem – a Vaši domácnost tak postavit vzhůru nohama, doslovně. Jedna z typických vlastností člena smečky, je i jistá nenasytnost, co se stravy týče, neboť život ve skupině znamená, že jen ten nejrychlejší se opravdu nasytí. Chuť k jídlu u bígla nezná mezí a nezastaví se ani před nezdravými či dokonce nebezpečnými věcmi, třeba vánočními kolekcemi.

Inteligentní psi, jakými bíglové jsou, se potřebují neustále něčím zaměstnávat. Bíglové milují hry, u nichž musejí přemýšlet, ale také agility či dlouhé procházky se svým páníčkem. Důležité je, že se něco děje. Bíglové jsou rádi všude a při všem, proto jsou vhodní především pro hodně aktivní osoby. V akční rodině s dětmi se budou cítit obzvlášť skvěle!

Jedna z charakterových vlastností však není dostatečně zdůrazňována: Ačkoliv bígl vypadá jako pejsek na mazlení, je velmi inteligentní a sebevědomý. Jako takový potřebuje nad sebou pevnou ruku, to je základ, pokud jste se rozhodli sdílet domácnost právě s bíglem. Bígl není nepředvídatelný a dá se vychovat, ale je to plemeno, které ví, co chce a dokáže být maximálně dominantní, pokud nerozpozná ve svém páníčkovi vůdce smečky. Nenechte se tedy obměkčit žadonícím pohledem zpoza kulatých, lesklých očí a nekapitulujte, ale ukažte řádně svému miláčkovi, kdo je tady pánem. Jako inteligentní tvorové jsou bíglové totiž velmi učenliví a při troše důslednosti v něm budete mít skvělého čtyřnohého kamaráda!

Historie

Výše zmíněné vlastnosti nezískal bígl náhodně. Vlastně bylo toto plemeno po staletí chováno pro lov. Jejich chov se odkazuje na tzv. Hubertshund Northern Hound, kteří se vyskytovali u Normanů při dobytí Británie okolo roku 1066. Zde bylo plemeno okolo roku 1400 spářeno s rasou Southern Hound pocházející z jižní Francie. Pro tehdejší chovatele byl důležitý vstup plemene mezi lovecké psy a možnost chovat je ve smečce. Označení „bígl“ se vynořilo okolo roku 1515 v záznamech o chodu domácnosti u krále Jindřicha VIII.  V roce 1615 bylo poprvé zmíněno jméno malého plemena psů, označovaných jako „little beagle“, kteří díky své kompaktní velikosti našli své místo po boku myslivců. Těmto skvělým loveckým psům bývá přiřknuta velká touha po lovu a termín „baegling“, z něhož je označení psa odvozeno, znamená lov ve smečce. Uznáno bylo tohle plemeno teprve v roce 1890, a sice spolkem zvaným British Kennel Club.

Tomuto dědictví nevděčí bígl pouze za svůj vzhled, ale také za svůj přátelský charakter. Jako lovecký pes žijící ve smečce také přesně ví, co chce. Je inteligentní, snaží se dosáhnout cíle a je přátelský. Také je až výjimečně družný, což z něj dělá ideálního společníka do rodiny!

Uplatnění

Díky své velikosti není bígl pejsek vhodný k aportování. I zajíc samotný je pro něj poměrně těžký – avšak jeho skvělý lovecký instinkt i čich jej stále ponoukají k lovu. Nebojí se ani vody a rád funguje ve smečce. Přesto se bígl jako lovecký pes prosadil přinejmenším v Německu pouze vzácně. Předpisy dané zákonem o revíru s rozlohou nejméně 1000 ha pro smečky psů tuto možnost vlastně vyloučily.

Pro aktivní rodinu je tento pes vhodným členem domácnosti. Bíglové našli využití i jako terapeutičtí psi pro svoji milou, jemnou povahu, díky které byli také bohužel využíváni i jako pokusná zvířata. Bígl je jedním z nejvíce používaných plemen ve vědecké sféře.

Vynikající čich činí z bígla ideálního ochránce hranic. V USA proto byli již v 80.letech bíglové nasazováni k hledání ilegálně dovážených potravin, rostlin i zvířat, které se snažili lidé dostat přes hranice.

Zdraví a strava

Po staletí byl bígl chován jako lovecký pes. Cílené chovy měly však i svoje nevýhody: stejně jako mnoho jiných plemen získali i bíglové predispozice k určitým nemocem. Kvůli své zaoblené stavbě těla jsou často sužováni vyhřezlými plotýnkami a nadváhou, stejně jako meningitidní artritidou.

Bígl je honící pes – a díky tomu vykazuje neukojitelný apetit. Pokud totiž žije pes ve skupině, často dochází k tomu, že se nasytí pouze ten, kdo je u misky jako první. Tento charakterový rys však často vede k nadváze, především u jedinců, kteří žijí doma a mají méně pohybu. Nejlepším řešením v tomto případě je dopřát pejskovi dostatek pohybu. Udělejte z Vašeho miláčka aktivního pejska a zaměstnávejte ho psychicky i fyzicky. Také zdravá strava je alfou omegou v péči o psa. Nepoddávejte se každému žadonícímu pohledu, který na Vás pejsek vysílá, především pokud se jedná o pamlsky či zbytky ze stolu! Bígl sám bohužel často neví, co je pro jeho zdraví dobré a co nikoli.

Nadváha zatěžuje plotýnky i klouby. Právě z toho důvodu je bígl, dlouhý pes s krátkýma nohama, často sužován vyhřezlými plotýnkami. Může se u něj vyskytnout i meningitidní artritida, také zvaná beagle pain syndrome. Toto poměrně obvyklé zánětlivé onemocnění míchy, jehož příčina není známá, vyvolává hnisavý zánět míchy a cév. Léčba se vleče po mnoho měsíců a také musejí být podávána dlouhodobě antibiotika.

Podobně často se u bíglů vyskytuje tzv. hound-ataxie, často zvaná degenerativní myelopatie, jedná se taktéž o neurologickou chorobu. Jde o degenerativní zánět míchy a šedé tkáně v mozkovém kmenu, což se projevuje obtížemi při pohybu a křečovým ochromením, zdá se však, že pro zvíře není bolestivá. Příčinou by mohlo být překrmení, ale stále se o tom diskutuje.

Převislé uši činí bígla bohužel náchylného k ušním onemocněním. Usazující se sekret či vniknuvší cizí tělesa, jako jsou stébla trávy, vyvolávají bolestivé záněty. Také hmyz, např. roztoči, se v uchu psa cítí jako doma. Prvními příznaky jsou třesení hlavou nebo kladení hlavy na stranu.

Ani velkým, kulatým očím bígla se nemoci nevyhýbají. Glaukom, dystrofie rohovky nebo retina-atropie jsou oční nemoci, které se u bíglů vyskytují velmi často.

Vesměs je však bígl opravdu aktivní, navíc inteligentní pes, který se dožívá 12 – 15 let. Ten, kdo chce svému pejskovi dopřát zdravý, dlouhý život, by měl klást důraz na správnou stravu a dopřávat mu dostatek pohybu, aby se tak zabránilo nadváze. Také je nutné pravidelně navštěvovat veterináře kvůli pravidelným kontrolám zdravotního stavu zvířete.

Když Váš bígl zestárne

Starší jedinci potřebují přirozeně zvláštní péči. Pokud se Vašemu miláčkovi horší zrak i čich a pohybuje se nerad, měli byste požádat o radu veterináře a nechat Vašeho pejska vyšetřit na degenerativní onemocnění kloubů. Také pro staršího jedince z plemena bíglů je správná strava základ. Určitě i Vy chcete mít jistotu, že Váš pejsek dostává veškeré živiny, které pro zdravý chod těla potřebuje, bez toho, aby přibíral!

Chov

I když základ chovatelství bíglů leží v Anglii, byla tato rasa cíleně chována i v Německu. Chovatelé bíglů se mohou nechat registrovat u různých spolků po celém Německu.

I když dle Vašeho mínění nepotřebujete papíry pro pejska, kterého máte primárně jako domácího mazlíčka, měli byste se i tak vyvarovat chovatelů, kteří nabízejí tzv. „štěňata bez papírů“. Chov zvířat je náročné a bohužel i velmi drahé hobby – chovatelé nemusí zvíře pouze živit do doby, než nalezne svůj nový domov, ale také jej správně socializovat, a navíc nesou odpovědnost za jejich původ a genetickou informaci prostou jakýchkoli vrozených chorob. Přitom nejde jen o vnější vzhled psa, nýbrž i o individuální zdravotní stav. Chovatelské spolky kontrolují nejen podmínky v chovu, ale starají se i o to, aby se mezi sebou spojovala správná zvířata. U neseriózních chovatelů může naopak docházet k tomu, že se spáří sourozenci nebo úzce příbuzní jedinci, což zvyšuje riziko šíření genetických chorob. Štěňata z takového chovu nejsou často ani socializovaná, ani očkovaná a ve většině případů již trpí různými nemocemi.

Seriózní chovatel oproti tomu může prokázat původ rodičů vybraného jedince i jeho příbuzných – na požádání dodá i potřebnou dokumentaci o prodělaných vyšetřeních u veterináře. Péče o vrh je velmi nákladná. Nedivte se tedy, když se Vámi zvolený chovatel stará o maximálně 2 vrhy ročně a výběr je tedy velmi „omezený“. Fenka bígla si samozřejmě po náročném procesu musí také odpočinout! Mezi 8 – 10 týdnem jsou štěňata připravena odcestovat do nového domova.

Psi s průkazem původu jsou sice drazí, ale vydaná částka se vyplatí!

Alternativu v tomto případě tvoří útulky, kde naleznete mnoho různých psů, i bíglů. Útulky Vám jsou zpravidla schopné podat veškeré informace o charakteru a historii daného pejska. Dospělí jedinci samozřejmě nejsou tak sladcí jako štěňata – ale přesto to je nádherný pocit dát nový domov takovému opuštěnému bíglovi! Jistě bude Vám i Vaší rodině vděčný a prozáří Vám společné dny svým jedinečným charakterem a zvídavým zájmem o svět a dění kolem.

Přejeme Vám i Vašemu bíglovi spoustu krásných společně strávených dní plných dobrodružství a zábavy!