Pes neustále tahající za vodítko udělá z každé procházky opravdovou zkoušku trpělivosti. Velkým problémem se to stává v případě, že je pes velkého plemene a je obtížné ho zvládat, pokud se rozhodne jít jiným směrem než vy. Problémy s chůzí na vodítku vznikají již v době, kdy je pes ještě malé štěně. Ale s potřebnými znalostmi a velkou dávkou trpělivosti můžete vše zvládnout.
© cbckchristine / stock.adobe.com
Základní princip výcviku je velmi jednoduchý, protože existují pouze dvě pravidla:
Nicméně je zapotřebí tato dvě pravidla neustále dodržovat. U psa, který tahá za vodítko, je nutné hledat příčinu nežádoucího chování vždy na druhém konci vodítka. Obvykle majitel psa jednoduše nedodržuje jednoduchá pravidla a štěně se naučí, že musí zatahat, pokud se chce dostat k určitému cíli. Ať už štěně zaujme nějaký keř nebo jiný pes, mnoho páníčků následuje směr štěněte a upevňuje tak návyky, které je jen velmi obtížné odbourat.
Od začátku by vás štěně mělo následovat. Začněte trénink vylákáním štěněte na několikametrovou procházku bez vodítka. S tímto efektivním výcvikem, a zároveň posilováním vzájemného pouta, můžete začít již ve věku osmi týdnů. Pokud je v okolí mnoho podnětů, které odtahují pozornost štěněte, použijte pamlsky nebo hračku jako návnadu. Pokud je tento několikadenní výcvik úspěšný, můžete začít s vodítkem.
Důležité: vodítko musí být vždy uvolněné!
Pokud vše probíhá úspěšně, prodlužujte při společných procházkách trasy.
Zároveň snižujte pamlsky a při chůzi na vodítku je podávejte již jen výjimečně. Pokud vše funguje bez problémů, položili jste dobré základy pro správnou chůzi na vodítku – nyní můžete přistoupit k dalším výzvám.
Například cíl, o kterém víte, že se tam váš mazlíček chce bezpodmínečně dostat: psí kamarád nebo lákavá kostička. Pes ve vzrušení pravděpodobně zapomene na to, že má být vodítko uvolněné. Takže jakmile vodítko napne, zastavte a počkejte. Pokračujte pouze tehdy, až na to pes reflektuje a vodítko bude opět uvolněné. Žádná další odměna není nutná, neboť se pes naučí pravidlo: „Když bude vodítko uvolněné, dosáhnu svého vysněného cíle“. Tento výcvik může u mladých psů trvat dlouhou dobu, ale vyplatí se!
Trénujte v klidném prostředí, kde můžete dlouho stát nebo popocházet bez nežádoucího vyrušování. Pokud štěně tento výcvikový krok zvládlo, můžete mírně zvýšit stupeň obtížnosti: Směřujte k objektu jeho touhy, ale udělejte malou odbočku a vyzkoušejte, zda pes bude bez zaváhání udržovat vodítko neustále uvolněné.
Zabraňte nebezpečným „výjimkám“, kdy se pes odchýlí od zavedených pravidel, a které mohou vyvolat nežádoucí chování. Ponechejte psa raději doma, pokud spěcháte a nemáte čas počkat, dokud pes vodítko neuvolní. Pokud není váš pes příliš velký, můžete ho místo zastavení nést.
Někdy může také pomoci vrátit se zpět. Obvykle to není nutné u štěňat, ale u některých psů to může být užitečné.
Tip: Pokud o sobě víte, že ne vždy 100 % dodržujete pravidla, trénujte s postrojem a obojkem v „různých rolích“.
Například při chůzi na obojku dodržujte vždy výše uvedená dvě pravidla; pokud bude mít pes postroj, můžete si dovolit malé odchylky. Tento kompromis je mnohem lepší než nekontrolované výjimky, protože se pes alespoň ve spojení s obojkem učí správné chůzi na vodítku.
Na závěr je třeba upozornit ještě na jednu věc, na kterou majitelé psů často zapomínají: vodítko není nástroj k nasměrování psa tam, kde ho chcete mít. Slouží výhradně jako pouto v nouzových situacích a na některých místech je vysloveně podmínkou pro pobyt se psem. Nejlepší pouto mezi vámi a vaším společníkem je vždy neviditelné.
Přejeme vám mnoho pohodových výletů s vaším malým objevitelem!
Čím dříve, tím lépe? Toto heslo platí i pro výcvik psů. Mladí psi jsou extrémně zvídaví a jsou neustále otevřeni novým zkušenostem. Díky tomu pejskovi hravě, ale důsledně vysvětlíme, co od něj očekáváme a jaké chování je nežádoucí.
I to nejmilejší štěňátko má ve věku 6 měsíců již okolo 28 zoubků, které dokáže velmi účinně uvést do chodu. I když štěně svými jehličkami dokáže zatím jen stěží způsobit závažnější zranění, je třeba ho již v mladém věku učit jemnosti při stisku.
Pes neustále tahající za vodítko udělá z každé procházky opravdovou zkoušku trpělivosti. Velkým problémem se to stává v případě, že je pes velkého plemene a je obtížné ho zvládat, pokud se rozhodne jít jiným směrem než vy. Problémy s chůzí na vodítku vznikají již v době, kdy je pes ještě malé štěně. Ale s potřebnými znalostmi a velkou dávkou trpělivosti můžete vše zvládnout.
