© Irina K. / stock.adobe.com
Všichni majitelé králíků by měli být obeznámeni s tím, co je dobré pro jejich výživu. Tato zvířata potřebují speciální stravu a potraviny bohaté na vlákninu (například seno). V opačném případě, pokud by byli špatně krmeni, by mohli mít králíci zažívací potíže.
Za předními řezáky se nacházejí zoubky, které nemají u králíků v podstatě žádnou funkci, jsou však důležitým prvkem, který králíky odlišuje od ostatních hlodavců a zároveň se jedná o základní poznávací znak zajícovitých, neboli čeledi Lagomorpha. K němu tedy patří i králíci.
Řezáky jsou ostré a dlátkovité, slouží k oddělování stéblovité či zrnité stravy. Neustále rostou, a proto je zapotřebí je neustále obrušovat – nejlepším způsobem, jak toho docílit, je právě zpracovávání potravy a její odkusování. S řezáky začíná i trávící proces, proto je zapotřebí o tyto zuby pečovat a udržovat je zdravé.
Dále se v ústech nalézají stoličky. Slouží k rozmělňování přijaté potravy. Mezi stoličkami je krmivo i správně navlhčeno slinami, díky čemuž snáze klouže dál do trávícího ústrojí. První enzymy (fermenty, biokatalizátory) obsažené ve slinách jsou první trávící látkou, s níž se snědená potrava potýká.
Jícen je pokládán za čistě transportní orgán. Z úst pokračuje dobře přežvýkaná potrava do dalšího trávícího kanálu.
Žaludek je nejdůležitějším stanovištěm, v němž se strava připravuje na trávení. Jídlo je zde skrze kyselinu solnou zkvašováno a enzymy, které štěpí bílkoviny, začínají v takovém kyselém prostředí zpracovávat proteiny. A žaludeční hormony (biologicky aktivní látky) začnou pracovat.
Žaludek králíků není na rozdíl od jiných savců nijak zvlášť osvalen. Proto není schopen aktivního transportu stravy. Obsah žaludku je předán do tenkého střeva tehdy, když horem skrze tlamičku a jícen projde něco dalšího, co trávenou potravu vytlačí.
Právě proto jsou králíci často popisováni jako zvířata, která něco neustále chroupají a jejichž žaludek musí být stále plný a kteří si denně 70x až 80x, někdy až 120x dávají něco na zub. Kvalitní, výživné seno musí být králíkům proto neustále k dispozici a nezávislé přijímání potravy dle libosti je pro žaludek králíka nezbytné.
V přední části tenkého střeva se ke kašovité hmotě dostávají enzymy a látky, které pak mízním systémem odvádějí zpracované živiny dále.
Krátce nato se trávenina dostane k ústí slinivky břišní a jater. Játra dokážou krátkodobě uložit přebytečný krevní cukr (ve formě glykogenu) a kromě toho jsou zodpovědná za odstraňování “jedů” z organismu.
Slinivka břišní reguluje obsah krevního cukru a ukládá jak fermenty štěpící tuky, tak fermenty štěpící uhlohydráty.
Poté následuje zadní část tenkého střeva, v němž probíhá hlavní část trávení potravy. Vnější aktivní tkáň klků předává rozložené živiny z potravy do krevního řečiště. Pouze ty nejvíce rozložené části krmiva mohou projít střevní stěnou a dostat se tak k cílovým orgánům, které živiny adekvátně využijí.
Zadní tenké střevo je oblast, v níž jsou předávány všechny strávené živiny a účinné látky do organismu. Preventivní zdravotní péče je tedy pro králíky životně důležitá. V trávenině se nachází i tzv. vláknina, tedy rostlinné buněčné stěny přijímané stravou.
V oblasti vyústění tenkého střeva do oblasti tlustého střeva se nachází střevo slepé. Jeho pojmenování vychází z faktu, že tahle část trávícího traktu je opravdu slepou větví a nikam nevede. Jedná se o velkou kvasící komoru, která je osídlena speciálními bakteriemi. Z vlákniny strávených částí rostlin jsou zde získávány základní stavební kameny rostlinných buněk (především hroznový cukr z celulózy).
Rychlou změnu složení v substrátu ve slepém střevě tamější mikroflóra nesnese. Právě proto se při změně stravy musí postupovat opravdu velmi pozvolna a pomalu (ale taktéž kvůli obtížím s tenkým střevem, které by rychlá změna stravy pravděpodobně způsobila). Jen tak může proběhnout trávení v tenkém střevě náležitým způsobem bez přehnaného tvoření plynů.
Na konci procesu z tenkého střeva vychází tzv. výměšku tenkého střeva (noční trus, cékotrofy). Jedná se vlastně o druh výkalu, který se od své pozdější “suché” formy vycházející z konečníku, výrazně odlišuje. Ochranný hlenovitý obal se postará o to, aby teto speciální materiál rychle a bez dalších zastávek v tlustém střevě, doputoval až k řitnímu otvoru.
Tento výměšek je králíky posléze zkonzumován proto, aby prošel ještě jednou trávícím traktem a králík tak získal důležité vitamíny (především B-komplex), ale také mastné kyseliny, sodík, draslík a vodu. Navíc se pojídání tohoto nočního trusu postará o zaplnění žaludku ve chvíli, kdy není po ruce žádná potrava. Občas můžou chovatelé ve výkalech najít tmavé, měkké lesklé a jako perly vypadající kuličky, jedná se právě o již zmíněné cékotrofy.
Tlusté střevo nacházející se za střevem tenkým a slepým má důležitou úlohu a tou je znovuzískávání vody z již jednou strávené ale stále řídké kašovité hmoty. Všude v tlustém střevě žijí baterie, které stejně jako ty v tenkém střevě slouží ke speciálnímu trávení a ke spuštění procesů látkové výměny. Dávají střevní stěně k dispozici krátkořetězové mastné kyseliny ze zbytků potravy.
V zadní části tlustého střeva se pak předformovávají výkaly.
Konečník je pak doformuje do suchých kuliček a zbaví je co možná největšího množství vlhkosti. Průjem nebo zácpa jsou ukazatelem, že tato regulace díky potížím v předchozích částech traktu nefunguje.
Konečník je vyúsťující otvor, kterým odchází výkaly. Pevné výměšky obsahují odpadní látky, které nejsou vylučování tekutou cestou skrze ledviny ve formě moči, stejně jako zbyteky potravy příp. nadbytky potravy. Řitním svěračem končí trávící trakt zvířete.
Tento článek v magazínu zoohit je čistě informativní. Pokud se u vašeho zvířete objeví příznaky onemocnění, obraťte se na svého veterinárního lékaře, který stanoví diagnózu a zahájí léčbu.
