Australský ovčák

Středně velký, atraktivní australský ovčák byl kdysi vyšlechtěn pro nahánění dobytka. I dnes vyžaduje náročné a rozmanité příležitosti k práci, které ho budou rozvíjet po fyzické i psychické stránce.

Povaha

Australský ovčák zaujme především svým nezkrotným temperamentem, záviděníhodnou vytrvalostí a výrazným ochranitelským instinktem. Je to skrz naskrz pracovní pes, který se ani jako rodinný pes nevzdává svého vrozeného pasteveckého a hlídacího instinktu. Práce pro tohoto aktivního a dychtivého psa znamená vášeň, a proto se vždy na 100 % věnuje všem svěřeným úkolům. Je velmi inteligentní a učenlivý a těší se z každé nové výzvy.

Přátelský pracovní pes s vlastní hlavou

Zároveň je tento čistokrevný pes velmi orientovaný na lidi a má výraznou „vůli potěšit“. Chce dělat radost svým lidem a rád s nimi pracuje. Je velmi učenlivý. Ochotně se podřizuje a poslouchá. Díky těmto vlastnostem je tento bývalý pracovní pes stále oblíbenějším rodinným psem. Jeho touha zavděčit se „vůdcům smečky“ však neznamená, že slepě plní všechny příkazy a rozkazy svého pána. Jako původní pastevecký pes si australský ovčák rozhodně zachoval vlastní hlavu a tím i určitou nezávislost.

Vysoká ochota učit se a schopnost pozorovat

Jeho „vůle potěšit“ a vysoká ochota učit se by neměly být zaměňovány za snadnou vycvičitelnost. Učí se velmi rychle jak dobré, tak špatné věci. Jeho výchova vyžaduje stejnou míru obezřetnosti, trpělivosti a empatie jako důslednosti a přímočarosti. Inteligentní a pozorný pes okamžitě vycítí slabiny a využije jich. Mnoho australských ovčáků zná svého majitele pravděpodobně lépe než on sám. Díky sebedůvěře, důslednosti a samozřejmě spoustě lásky a pozornosti je soužití s australským psem velmi harmonické a bezproblémové.

Snášenlivý pes s výrazným honáckým instinktem

Zpočátku je vůči cizím lidem rezervovaný, ale díky své přátelské a dobromyslné povaze rychle pookřeje. Je také trpělivý a dobře se snáší s dětmi a ostatními domácími zvířaty. Může se však stát, že jiná zvířata, děti, běžci nebo dokonce auta v něm probudí jeho honácký instinkt. Pro tohoto horlivého a všestranného psa jsou proto důležité jasné hranice a široká škála aktivit.

Vzhled

Jeho původ jako pasteveckého psa poznáte nejen podle výrazné chuti do práce a velké touhy po pohybu. Honáckého psa prozrazuje také silné a svalnaté, ale velmi hbité a pružné tělo. Australský ovčák středně velký, ale poměrně lehký pes. Psi dosahují výšky v kohoutku 51 až 58 cm. U fen se výška pohybuje mezi 46 a 53 cm. Maximální hmotnost je 22 kg. Pohybuje se volně a lehce a prokazuje skvělé dovednosti v mnoha psích sportech.

Dobře stavěné tělo se zkráceným ocasem

Jako pracovní pes má velmi robustní stavbu těla, která však nikdy nepůsobí hrubě. Mírně klenutá až plochá hlava australského ovčáka má jasně rozpoznatelný stop a přibližně stejně dlouhou čenichovou partii. Hlava je v dobrém poměru k jeho harmonickému tělu. Australský ovčák má silný nůžkový skus. Jeho vysoko nasazené trojúhelníkové uši se při soustředění a vysoké ostražitosti mírně naklánějí dopředu nebo na stranu.

Pro některé psy tohoto plemene je charakteristický zakrnělý ocas. Delší ocasy se v zemích, kde není zakázáno jejich kupírování, zkracují na maximální délku 10 cm.

Srst odolná proti povětrnostním vlivům s rozmanitými barvami

Hladká až mírně zvlněná srst australského ovčáka je díky silné podsadě velmi odolná vůči povětrnostním vlivům. U samců je hříva a límec o něco chlupatější než u samic. Na hlavě, vnější straně uší, na přední straně předních končetin a pod hlezny je srst u obou pohlaví krátká a hladká.

Největší zvláštností tohoto plemene je bohatá rozmanitost zbarvení srsti. I ta se podílí na velké oblíbenosti této rasy. V zásadě existují čtyři základní barvy, které v kombinacích a s různými znaky nabízejí 16 možných barevných variant.

Čtyři základní barvy jsou:

• černá
• červená
• blue-merle (černé mramorování se základní šedou barvou)
• red-merle (červené/hnědé mramorování se základní světle červenou nebo béžovou barvou)

Výsledkem je 16 možných barev srsti:

• černá: jednobarevná černá, bez znaků
• červená: jednobarevná červená, bez znaků
• blue-merle: černé mramorování s šedou/modrou základní barvou, bez znaků
• red-merle: červené/hnědé mramorování se světle červenou/béžovou základní barvou, bez znaků
• černá s pálením: černá s měděnými znaky
• černá bikolor: černá s bílými znaky
• červená s pálením: červená s měděnými znaky
• červená bikolor: červená s bílými znaky
• blue-merle bikolor: barva merle (šedá/modrá) s bílými znaky
• blue-merle s pálením: barva merle (šedá/modrá) s měděnými znaky
• red-merle bikolor: barva merle (červená/hnědá) s bílými znaky
• red-merle s pálením: barva merle (červená/hnědá) s měděnými znaky
• černá trikolor: černá s bílými a měděnými znaky
• červená trikolor: červená s bílými a měděnými znaky
• blue-merle trikolor: barva merle (šedá/modrá) s bílými a měděnými znaky
• red-merle trikolor: barva merle (červená/hnědá) s bílými a měděnými znaky

Neobvyklé barvy očí

Bílé znaky v srsti jsou povoleny, ale bílá barva by nikdy neměla být převládající barvou. Platný standard plemene nepřipouští bílé skvrny na těle nebo zcela nepigmentovaný nos.

Barva očí tohoto neobvyklého plemene je stejně pestrá jako jeho srst. Povoleny jsou modrá, hnědá, jantarová a jakákoli jiná variace nebo kombinace těchto barev, včetně skvrn a mramorování.

Historie

Na rozdíl od názvu není domovem tohoto všestranného plemene Austrálie, ale Severní Amerika. Skutečný původ plemene se však dosud nepodařilo zcela vypátrat. O předcích australského ovčáka existují pouze teorie.

Nejčastěji se objevuje teorie, že baskičtí pastevci přivezli psy z Austrálie do USA v 19. století – pravděpodobně v době zlaté horečky kolem roku 1840. Baskové je přivezli s sebou jako pastevecké psy pro své ovce merino, které v Severní Americe dostaly název „australské ovce“.

Hvězda westernových show

Na farmách a rančích ve Spojených státech si dychtivý pracovní pes rychle udělal jméno. Jeho schopnosti sahaly od pasteveckého a honáckého umění až po využití jako hlídací pes. Nadšeni jeho všestranností začali farmáři tyto čistokrevné psy cíleně šlechtit. Psi zaujali také diváky na westernových show a rodeo a zvyšovali dál svou popularitu.

V roce 1957 otevřel Americký klub australských ovčáků (ASCA) první plemennou knihu. Jednotný standard plemene byl ale stanoven až o 20 let později. V roce 1993 vstoupil v platnost standard plemene Amerického kynologického klubu (AKC). V roce 1996, Mezinárodní kynologická federace (FCI) konečně uznala australského ovčáka jako samostatné plemeno.

FCI uvádí australského psa pod číslem standardu 342 ve skupině 1 plemena ovčácká, pastevecká a honácká a v sekci 1 ovčácká a pastevecká plemena.

Chov a zdraví

Někteří zástupci plemene se stále věnují pastevectví a hnaní ovcí a jiných hospodářských zvířat. Většina australských ovčáků je však dnes chována jako rodinní a společní psi. Podle jejich využití se ve šlechtění vyvinuly dvě různé linie.

Jedna je pracovní linie, v níž jsou zachovány a podporovány původní pastevecké vlastnosti a pastevecký instinkt.

Druhá je poněkud klidnější linie, v níž je kladen větší důraz na rovnováhu a utlumený temperament. Tato linie je vhodnější pro život rodinného psa. Ale i tato vyrovnanější linie stále přináší více energie než psi jiných plemen. Při koupi rozkošného štěněte se na to často zapomíná. Nezřídka se stává, že noví majitelé tento nápor energie nezvládnou.

Ruce pryč od „výhodných koupí“ australského ovčáka

Pokud máte zájem o australského ovčáka, dobře si rozmyslete, zda chcete svůj život přizpůsobit takovému temperamentnímu psovi. Teprve když na tuto otázku odpovíte jednoznačně ano, měli byste začít hledat vhodného chovatele.

Nenechte se zlákat nízkými cenami štěňat. Zvířata z takových „výhodných koupí“ obvykle pocházejí z velkochovů. Tyto množírny se chtějí obohatit na vzkvétajícím byznysu s novým módním psem. Nepřikládají žádný význam povaze nebo zdraví svých zvířat. Australští ovčáci bez papírů neabsolvují dostatečné zdravotní kontroly, a proto často trpí různými onemocněními.

Nemoci typické pro plemeno

V posledních letech se stále častěji objevují pro plemeno typické dědičné choroby. Tato skutečnost je bohužel také důsledkem rostoucí popularity plemene a s ní spojeného nekontrolovaného chovu.

Běžná onemocnění australského ovčáka:

• kloubní problémy: dysplazie kyčelních a loketních kloubů (DKK a DLK)
• oční choroby: katarakta a PRA (progresivní retinální atrofie)
• epilepsie
• vady chrupu a skusu

Stejně jako u kolií má mnoho zástupců plemene takzvaný defekt MDR1, který vede k přecitlivělosti na různé léky.

Při spojení dvou merle jedinců trpí potomci často hluchotou a/nebo slepotou. V některých zemích je proto krytí merle x merle označeno za týrání zvířat a zakázáno.

Štěně pořizujte pouze u seriózního chovatele

Jako kupující byste se měli rozhodně obrátit na kompetentního a renomovaného chovatele, který má znalosti o těchto typických chorobách plemene. Jen tak si můžete být jisti, že vaše štěně pochází z kontrolovaného a zdravého chovu. Tímto způsobem zajistíte zdravý a dlouhý život svého psa. Přispějete také významně ke zdraví celého plemene.

Strava australského ovčáka

Pro fyzickou pohodu vašeho australského psa je důležitá také jeho strava. Je vhodné podávat stravu složenou z velkého množství masa (alespoň 70 %) a zeleniny a ovoce (přibližně 20-30 %). Váš pes nepotřebuje mnoho obilovin. Cukru byste se měli zcela vyhnout.

Pokud dáváte granule nebo mokré krmivo, ujistitěte se, že je kvalitní. Seznam složek na obalu vám napoví, zda je složení správné a zda krmivo obsahuje všechny pro psa důležité živiny. Zbytečná plnidla, sladidla, umělé zvýrazňovače chuti a chemické konzervační látky stejně jako velký podíl obilovin do kvalitního krmiva nepatří.

V poslední době je stále populárnější takzvané barfování (Born Again Raw Feeders, Bones And Raw Food). Stejně jako při vaření vlastních jídel máte největší kontrolu nad kvalitou potravin.

Co je dobré pro mého australského ovčáka?

Krmit australského ovčáka vyváženou a zdravou stravou a dodávat mu tak všechny důležité živiny je v podstatě snadné. Australští ovčáci obecně nejsou náchylní k obezitě nebo alergiím. Přesto byste samozřejmě měli krmivo přizpůsobit individuálním potřebám svého psa.

Například štěňata, která ještě rostou, budou určitě potřebovat jiné krmivo než dospělí psi. A klidnější senioři potřebují jiné složky než dospělí psi, kteří se pohybují několik hodin denně.

Kromě věku hraje při výběru správného krmiva roli také hmotnost, pohlaví, úroveň aktivity a zdravotní stav. Těmto faktorům je třeba přizpůsobit nejen složení, ale také množství a frekvenci denního krmení. Štěňatům se doporučuje dávat menší množství čtyřikrát denně. Dospělý australský ovčák by měl mít dvě porce denně.

Mimochodem, všichni psi potřebují pevně stanovený čas na krmení a na odpočinek po jídle odpočinek – bez ohledu na věk.

Péče

Kromě správné výživy a pravidelných návštěv veterináře můžete udělat mnoho pro to, aby byl váš pes zdravý a celkově upravený. Pro péči o australského ovčáka je důležité denně kartáčovat srst. Odstraníte tak uvolněné chlupy a nečistoty a zabráníte plstnatění.

Přibližně jednou týdně byste také měli zkontrolovat uši, zuby, tlapky a drápky. V případě potřeby vyčistěte nebo zastřihněte. Pravidelnou péčí nejen udržíte krásný vzhled a zdraví psa. Zároveň posilujete pouto mezi vámi a vaším čtyřnohým miláčkem.

Chov

Australský ovčák je nepochybně náročnější na chov než na výživu a péči. Dokonce i zvířata z „rodinných linií“, jejichž temperament byl poněkud zkrocen, stále vyžadují dostatek aktivity a akce.

Žádný pes pro gaučové povaleče

Australský ovčák rozhodně není pes pro gaučové povaleče a sváteční turisty. Čistě kondiční trénink, jako je několikahodinová chůze, běhání podél kola nebo aportování míčků, tomuto náročnému psovi nestačí. Inteligentní australský pes se rád učí. Vyžaduje aktivity, které ho stimulují jak po fyzické, tak po psychické stránce.  Doporučuje se účast na různých psích sportech nebo výcvik záchranářského, terapeutického či vodicího psa.

Dopřejte si také odpočinek!

Fyzicky a duševně vytížení psi se lépe začlení do rodiny. Nedostatečně vybouřená a znuděná zvířata mají tendenci si rychle vypěstovat špatné návyky. Lidem, kteří dostatečně povzbuzují jejich schopnosti, se ochotně podřídí a věrně jim stojí po boku.

Dobře socializovaní, dobře vycvičení a vytížení australští ovčáci přijmou i to, když zrovna není nic na práci. Koneckonců odpočinek a relaxace jsou pro harmonický život se psem stejně důležité jako fyzické cvičení a duševní aktivita.