Kishu-inu

Kishu patří mezi špice. Je to plemeno, které se mimo Japonsko vyskytuje jen velmi zřídka.

Vzhled

Středně velcí psi kishu-inu jsou dobře stavění a svalnatí. Kromě kompaktního těla a silné kostry jsou pro tyto špice typické vztyčené špičaté uši a ocas stočený přes hřbet. Samci dosahují výšky v kohoutku asi 52 cm, feny 46 cm. Hmotnost se pohybuje okolo 25 kg.

Srst je obvykle bílá. Vyskytují se i sezamově zbarvené nebo načervenalé varianty. Pod vnější hladkou srstí se skrývá měkká podsada.

Historie

Tento asijský špic má již po tisíce let domov v Japonsku. Je pojmenován podle historické provincie Kišu, na jejímž území se dnes rozkládá prefektura Wakayama a jižní část prefektury Mie.

Japonci tyto psy používali zejména k lovu zvěře a medvědů. Zástupci tohoto plemene při lovu postupují velmi samostatně. Vždy se však snaží udržovat kontakt s lovcem, aby se ujistili, že s nimi drží krok. Mnoho psů bylo vycvičeno k tomu, aby zvěř (zejména divočáky nebo jeleny) zabíjeli sami, ještě než přijde lovec.

První standard tohoto plemene byl vytvořen až v roce 1934. Kishu je také oficiálně zařazen na seznam japonských přírodních chráněných položek. Až do 70. let 20. století bylo zakázáno vyvážet tyto psy z Japonska. Jedinou výjimku tvořily případy, kdy byl kishu vyvezen jako dar.

Přestože na počátku chovu mělo asi 70 % psů tohoto plemene jinou než bílou barvu, v současnosti je bílá barva v rámci plemene nejčastější. Částečně je to proto, že bílí psi jsou při lovu lépe vidět.

Mimo Japonsko se toto plemeno téměř vůbec nevyskytuje. V USA je jen hrstka chovatelů a v Evropě jen několik desítek.

Kishu má některé podobné prvky s plemeny Shikoku, Kai Ken a zejména s plemenem Hokkaido, která se mimo Japonsko vyskytují jen zřídka.

Povaha

Zástupci tohoto japonského loveckého plemene se vyznačují vytrvalostí, inteligencí, velkou odvahou a obvykle silným loveckým instinktem. Jsou považováni za velice loajální psy, kteří si se svým dvounohým společníkem vytvářejí silné pouto.

Psi kishu-inu mají sklon k dominantnímu chování. To může vést k problémům s jinými plemeny, zejména mezi samci. Jejich dominance se někdy projevuje i doma, kde mají tendenci mít nad vším kontrolu. Toto plemeno se svým majitelům nepodřizuje a vždy si zachovává vlastní hlavu. To vede k tomu, že obvykle plní úkoly jen tehdy, když v nich vidí smysl.

K cizím lidem se chová odtažitě až plaše. Jeho využití v roli hlídacího psa má svá omezení.

Výchova

K výcviku kishu-inu je zapotřebí určité know-how a trpělivost, protože tato chytrá zvířata bývají tvrdohlavá a dominantní. Pokud však budete důslední a přinesete do vztahu potřebný klid, kishu to pozná. Přísnost ve výchově nemá v podstatě žádný efekt. Od tohoto hrdého čtyřnohého tvora nečekejte submisivní chování.

Při výcviku věnujte pozornost kontrole a zvládání někdy velmi výrazného loveckého chování. Mějte na paměti, že tohoto psa jen stěží budete moci nechat běhat bez vodítka. I optimálně vycvičení jedinci většinou nebudou přivolatelní, když spatří zvěř. Pracujte na tom, abyste ho při setkání se zvěří měli na vodítku a vodili ho s jistotou.

Kromě toho by se výchova a výcvik měly zaměřit na jeho sociální kompatibilitu. Dobrou příležitost nabízejí školky pro štěňata a obecně psí školy. Zde může mladý kishu přijít do kontaktu s jinými psy různých velikostí a upevňovat své sociální dovednosti.

Nezapomeňte, že je nezbytné udržovat tyto psy fyzicky i psychicky aktivní. V opačném případě riskujete nepříjemné alternativní činnosti. Mezi ty patří ničení domácnosti nebo pytláctví.

Zdraví

Někteří kishu jsou náchylní k hypotyreóze. Jedná se o nedostatečný přísun hormonů štítné žlázy. Příčinou obvykle bývá omezená produkce štítné žlázy. Mezi příznaky patří únava a snížená výkonnost.

Pokud si majitelé kishu-inu těchto příznaků všimnou, měli by rozhodně nechat zkontrolovat hladinu štítné žlázy svého miláčka u veterináře. Toto onemocnění není život ohrožující a obvykle se dá dobře léčit každodenním podáváním vhodné medikace.

Vzhledem k tvaru očí má toto plemeno také zvýšenou genetickou predispozici k vadám očních víček. To lze však poměrně úspěšně chirurgicky korigovat.

Psi kishu mají také určitý sklon k alergiím na potraviny a prostředí.

Jinak je toto japonské plemeno považováno za odolné a jeho průměrná délka života je 13 let.

Strava

Nejlepší zdravotní péčí kromě pořízení od zodpovědného chovatele je kvalitní a druhově vhodná strava. To znamená, že byste si měli vybrat krmivo pro psy, jehož hlavní složkou je maso. To je také uvedeno na prvním místě v seznamu ingrediencí na obalu.

Vyvarujte se obilovin. Je to méněcenná výplň, a u některých kishu může dokonce vyvolat alergii. Krmení kvalitním krmivem od začátku snižuje riziko nesnášenlivosti krmiva.

Ani u bezproblémových jedinců byste neměli provádět náhlé změny krmiva. Nové krmivo zavádějte pomalu a postupně. Smíchejte menší množství neznámého krmiva (postupně dávku zvyšujte) s již známým krmivem a sledujte, zda Váš pes nevykazuje znaky alergie. Vždy svému mazlíčkovi zajistěte čerstvou pitnou vodu.

Pokud máte podezření na potravinovou alergii, je vhodné provést mono dietu, abyste zjistili, na co je Váš zvířecí společník citlivý. Buďte trpěliví a poraďte se s veterinářem. Určité krmivo byste měli podávat pouze po předem stanovenou dobu.

Vhodné je například krmivo, které obsahuje pouze jeden druh masa, nejlépe dosud neznámého, často koňského nebo kozího. Přidávejte co nejméně dalších složek a samozřejmě žádné obiloviny. Pokud se příznaky při krmení zlepší, můžete vyzkoušet jiné krmivo.

V případě zhoršení stavu se obraťte na svého veterinárního lékaře, abyste si ujasnili další postup. Tímto způsobem můžete zjistit, na které složky je Váš kishu alergický.

Pozor: pokud je to možné, neměli byste psovi nebo fence během této doby podávat žádné pamlsky.

Péče

Kartáčování jednou týdně obvykle stačí k tomu, abyste udrželi srst kishu v nejlepší kondici. V období výměny srsti, ke které dochází dvakrát ročně, byste však měli sáhnout po kartáči častěji, abyste odstranili odumřelé chlupy. Bude to mít také další pozitivní účinek: Váš mazlíček nebude zanechávat svoji srst po celé domácnosti.

Nečistoty lze obvykle vykartáčovat, jakmile zaschnou. Případně je můžete omýt vlhkým hadříkem. Psi plemene kishu-inu jsou ve srovnání s jinými plemeny považováni za velmi čistotné psy.

Péči o srst provádějte alespoň jednou týdně. Přitom se také podívejte do uší a v případě potřeby je vyčistěte čističem na psí uši.

Nakonec také nezapomeňte na drápky. Ty byste měli zkrátit, pokud jsou moc dlouhé. To se obvykle týká pouze starších psů plemene kishu, kteří se méně pohybují, nebo psů, kteří chodí především po velmi měkkých podlahách.

Zaměstnání

Kishu vyžaduje každodenní pohyb, který však nemusí nutně zahrnovat hodiny běhání. Vašemu novému čtyřnohému příteli postačí oplocený výběh na zahradě. Každopádně toto plemeno rádo tráví čas venku.

Tento japonský lovecký pes je vhodným společníkem na běhání. Týká se to ale jen dospělých jedinců, kteří navíc musí být na vodítku. S ohledem na jejich silný lovecký instinkt byste je z vodítka neměli pouštět.

Čas od času se s tímto psem můžete pustit také do aportování, ale počítejte s tím, že ho to na dlouho nezabaví. Hledejte pro něho takové úkoly, které budou pro jeho inteligentní povahu opravdovou výzvou. Pro tuto rasu je důležité mentální zaměstnání. Vhodné je například cvičení agility nebo cvičení v poslušnosti.

Kishu dokáže být také skvělým pasteveckým psem.

Je pro mě kishu vhodný?

Přestože je kishu vhodný spíše pro jednoho člověka, může dobře fungovat i v rodinném prostředí. Dokáže být velmi věrný a dobře vychází i s dětmi, pokud má prostor na to, aby si na ně zvykl. Jestliže máte děti, doporučujeme si pořídit dospělého kishu, který už děti zná. Nebo si pořiďte štěně, které bude s dětmi vyrůstat odmala.

Pokud u Vás doma žije kočka, měli byste si k sobě vzít takového kishu, který zná kočky od štěněte. V opačném případě se vystavujete riziku, že kishu bude kočku pronásledovat. A to pro Vaši kočku může skončit špatně. Kishu je lovec, a jako takový by nikdy neměl zůstávat sám s malými zvířaty.

Tohoto psa by si měli pořizovat lidé, kteří již mají nějaké zkušenosti. Jeho lovecký instinkt a dominantní chování není nic pro začátečníky.

Také Vaše bydlení by mělo splňovat určité parametry. Kishu by měl mít možnost žít buď ve velkém přízemním bytě s oplocenou zahradou, nebo přímo na velkém pozemku na venkově. Toto plemeno totiž do města vůbec nepatří.

Dejte pozor na to, aby kishu nemohl utéct dírou v plotě. V opačném případě hrozí, že bude pytlačit. Vzhledem k tomu, že kishu se většinou nesnáší s cizími lidmi, je nejlepší ho brát s sebou i na dovolenou. Nebo, pokud je to možné, najměte na hlídání člověka, který ho již zná a na kterého je zvyklý.

Mimo Japonsko jsou tito psi velmi vzácní. Dobře si předem rozmyslete, proč vlastně chcete toto plemeno, a zda nepřicházejí v úvahu i jiná, která jsou v Evropě rozšířenější. Pokud jej chcete jen proto, že budete široko daleko jediní majitelé psa kishu, nedělejte to. Tento hrdý a sebevědomý pes klade na své majitele vysoké nároky.

Kde pořídit psa kishu-inu?

Mimo Japonsko se toto plemeno vyskytuje velmi zřídka. Možná však ve Vaší oblasti žije chovatel, který tyto psy chová. Kromě několika chovatelů v USA a Rusku jich je několik i v Evropě, především v České republice, Nizozemsku, Polsku, Finsku a Litvě.

Co dělat, pokud jste se již rozhodli pro tohoto unikátního čtyřnohého parťáka? Připravte se, že si pro něho nejspíše pojedete daleko. A také na něho budete dlouho čekat. V případě adopce štěněte ze zahraničí si předem zjistěte všechny důležité informace. Snažte se vyhnout falešným chovatelům, kteří jen předstírají, že Vám psa prodají. Jen přijdete o peníze a vysněné štěně od takových lidí nikdy nezískáte.

Již dospělého psa kishu mimo Japonsko pravděpodobně také nenajdete. Museli byste mít obrovské štěstí, abyste takto získali čistokrevného dospělého psa. I když jste se již rozhodli, možná se nakonec rádi poohlédnete po podobných plemenech špiců nebo kříženců ze zvířecích útulků.

To platí pro dospělé psy i pro štěňata. Takto máte vyšší pravděpodobnost, že v dohledné době budete mít doma pejska nebo fenku. Navíc pomůžete najít domov čtyřnohému tvorovi, který žádný domov nemá.

Předem se důkladně informujte o minulosti a povaze nového člena rodiny. Důležité je také mít již nějaké zkušenosti se psy, ideálně s kishu. Usnadní Vám to cestu ke spokojenému soužití a dokážete předcházet problémům v komunikaci.