Svými všestrannými loveckými schopnostmi potěší tento pes každého myslivce, doma je pak milým a dobromyslným společníkem všech členů rodiny. Německý křepelák, anglicky „german spaniel“, je však pravý lovecký pes, a dobře se tak cítí pouze v domácnosti skutečného myslivce.
© Vincent / stock.adobe.com
Na první pohled je středně velký německý křepelák podobný münsterlandskému ohaři nebo špringršpanělovi, s nimiž bývá často zaměňován. Německý křepelák má zpravidla dlouhou vlnitou srst v hnědém nebo červeném zabarvení, povoleny jsou i bílé znaky. Mohou se vyskytovat i strakoši s bílou základní barvou. Německý křepelák váží 25 až 30 kg, má robustní kostru a kohoutkovou výšku 45 až 54 cm.
Německý křepelák pochází ze starých německých slídičů, které však v jejich domovině téměř vytlačili angličtí stavěči. K cíleným snahám o chov došlo v první polovině 19. století. Myslivec Rudolf Frieß (1891-1965), který pracoval jako nadlesní v oblasti Falckého lesa (Pfälzer Wald), vytvořil svým chovem první standard.
Důvodem jeho chovatelského úsilí bylo přání mnoha myslivců získat loveckého psa, který obstojí v jakémkoli prostředí. Mimo Německo patří německý křepelák spíše k vzácným a málo známým rasám, což je dáno také tím, že by měl patřit výhradně do rukou lovců.
V domovině této rasy se chovatelé stávají členy klubu Verein für Deutsche Wachtelhunde e.V., který byl založen v roce 1903, a velkou měrou se zasazuje o zachování typu a zdraví této rasy. A mezitím se samozřejmě německý křepelák chová i v zahraničí. Například v Severní Americe založili milovníci této rasy v roce 2007 klub „Deutscher Wachtelhund of North America“ – mimo Evropu však tato rasa stále zůstává velice vzácná.
Německý křepelák je lovecký pes, který vyžaduje odpovídající vytížení. Jedná se o ostrého, dravého a všestranného lovce. Pokud je správně vytížený, působí tento pes doma dobromyslným, pohodovým dojmem, s úzkou vazbou na svou rodinu.
Je to veselý společník se spoustou energie, který se k jiným lidem a ostatním psům chová přátelsky. Jako dobře socializovaný pes není křepelák rád sám, ale cení si společnosti svých lidí či jiných psů. Kromě toho je tento vášnivý lovec velice odvážný, vytrvalý a rychle se učí. Hlídací a ochranný instinkt se u něj vyskytují pouze ve velmi malé míře. Pozor: Málo vytížení křepeláci mají sklon k problémovému chování a rádi pytlačí.
© MEISTERFOTO / stock.adobe.com
Jakmile si přivezete štěně od chovatele, měli byste hned začít s výcvikem, koneckonců od toho okamžiku nahrazujete jeho známou smečku. Pokud chcete štěněti pomoci adaptovat se hravým způsobem na požadavky nového prostředí, hrají rozhodující roli hned první dny a týdny. Zvykejte nového člena rodiny na konkrétní místo odpočinku a na místo, kde se může vyprázdnit. Po několika dnech ho již můžete seznámit s jízdou v autě a obojkem.
Lovecký pes by měl mít již od raného věku možnost sbírat první dojmy z lesů i luk. Německý křepelák by měl v souladu se svým určením bezpodmínečně absolvovat lovecký výcvik a co nejdříve se učit stopování a sledování.
Velmi také doporučujeme, abyste pro své štěně vyhledali vhodnou psí školu. V samotném začátku je dobrou možností socializace také psí školka. Obecně vyžaduje výchova křepeláka důslednost, zkušenosti a dobré vedení, nikoli však tvrdost.
Tento velmi talentovaný lovecký pes nutně potřebuje odpovídající vytížení – příležitostní lovci jeho nároky nedokážou splnit! Sportovci sice mohou dospělému psovi poskytnout dostatek pohybu v podobě každodenního dlouhého výběhu, a naplnit tak fyzické potřeby tohoto plemene, jeho lovecký instinkt však uspokojit nedokážou. Radost však tento společník udělá myslivcům, kteří hledají univerzální plemeno: Německý křepelák je vhodný témě pro všechny lovecké aktivity s výjimkou vystavování nebo lovu v noře. Tento všestranný lovec vyslídí srnčí, jelení nebo černou zvěř, a kromě toho pracuje rád i ve vodě.
Křepelák patří mezi slídiče. Jedná se o lovecké psy, kteří samostatně a na dlouhé vzdálenosti vyhledávají zvěř v houštinách nebo rákosí. Pokud jsou úspěšní, nahánějí tuto zvěř lovcům. Důsledkem tohoto instinktivního chování je, že se křepelák při procházkách lesem nemusí nutně držet těsně u nohy – zde má znovu velký význam odpovídající lovecký výcvik.
Toto plemeno je považováno za velmi robustní a zdravé, existují však určité sklony s onemocněním kosterní soustavy, jako je displazie loketních a kyčelních kloubů. V Německu mohou být za dozoru spolku Verein Deutscher Wachtelhunde připuštěni k plemenitbě pouze psi s prokazatelně zdravými kyčelními klouby. Odpovídající zdravotní péči proberte se svým chovatelem. Dejte pozor, abyste svého psa ve štěněcím a mladém věku příliš nepřetěžovali: Nechte mladého křepeláka, aby běhal na volno, ale nepodněcujte ho cíleně k běhu, například jako doprovod ke kolu – mohlo by to negativně ovlivnit růst skeletu a způsobit různé deformace, například luxaci pately nebo displazii kyčelních a loketních kloubů.
Štěňata a mladí psi by neměli ani běhat po schodech nebo velmi hladkých površích. Nezapomeňte na pravidelné obnovování očkování a na odčervování. Toto plemeno dosahuje průměrného věku 12 až 14 let.
Péče o srst u tohoto psa nepředstavuje žádný velký problém: Necitlivou srst pouze pravidelně kartáčujte, abyste zabránili jejímu plstnatění. Vzhledem k tomu, že křepelák poměrně výrazně líná, zejména v období výměny srsti, pomáhá kartáčování také mírně omezit výskyt chlupů na kobercích a dalších površích. Pokud možno každý den rychle zkontrolujte uši svého psa, aby se v jejich vlhkém a teplém prostředí nevytvořil zánět. V případě potřeby ucho vyčistěte speciálním prostředkem pro psy. V zimě bývá dobré vystříhat chlupy na packách, aby se na nich netvořily kuličky sněhu, které psovi znesnadňují chůzi. Pokud se svým společníkem chodíte jen málo po asfaltu, ale výhradně po lesních cestách, je třeba mu čas od času ostříhat drápy. Na měkkém povrchu se totiž dostatečně neopotřebují, a vzniká tak riziko zranění v důsledku zachycení.
© MEISTERFOTO / stock.adobe.com
Od samého počátku potřebuje váš křepelák vyváženou stravu, která by měla obsahovat především maso: To by mělo být hlavní součástí stravy, bez ohledu na to, zda se rozhodnete pro mokré nebo suché krmivo. Množství krmiva pečlivě přizpůsobte potřebám svého psa: Štěňata by se v žádném případě neměla překrmovat, může to mít negativní vliv na zdravý vývoj jejich kostry. Štěně potřebuje krmit 3x až 4x za den, dospělému psu postačí dvě dávky. Po krmení mu dopřejte odpočinek.
I pamlsky mohou být zdravé: Svému psovi můžete nabídnout například sušené pamlsky jako bachory nebo hovězí uši, a uspokojit tak jeho potřebu žvýkání, nebo mu – s mírou – podávejte neslazené pamlsky pro zdravé zuby či lyofilizované kousky masa určené speciálně pro psy. Zajistěte, aby měl vždy volně dostupné dostatečné množství čerstvé pitné vody – na delších výletech bez přírodních zdrojů vody byste ji měli vždy mít s sebou.
Tento vášnivý lovecký pes se hodí pouze pro – už jistě tušíte – lovce. Odpovědní chovatelé předají svůj odchov výhradně do rukou lovců. Optimální je, pokud pracujete jako myslivec a hledáte psa, který by se navíc výborně hodil do rodiny. Křepelák je totiž velice příjemný společník, který si skvěle rozumí s dětmi. Samozřejmě je vhodný i do single domácnosti, ale není dobré ho nechávat často samotného.
Je jasné, že toto plemeno není vhodné do města a každodenně potřebuje hodně pohybu na čerstvém vzduchu a lovecké příkazy. S německým křepelákem se v jedné domácnosti v pohodě sžije i kočka. Předpokladem však je, že si na ni zvykne již jako štěně. Malá zvířata však do domácnosti s tímto loveckým psem nepatří.
Před jeho příchodem myslete na vhodnou péči během dovolené, pokud si svého společníka nemůžete vzít s sebou – dnes již stále více hotelů přijímá i psy a dobře vychovaný křepelák se velmi dobře hodí například na turistiku v horách.
Štěňata německého křepeláka najdete výhradně u seriózního chovatele, který je členem klubu. Chovatelé se organizují i mimo Německo ve speciálních klubech přátel křepeláků nebo loveckých psů – a většinou prodávají svá zvířata – z dobrých důvodů – výhradně do rukou lovců nebo myslivců. Kromě toho zpravidla požadují, aby mladý pes do dosažení 18 měsíců absolvoval v rámci loveckého výcviku zkoušku pro mladé psy.
Počet štěňat je poměrně malý a poptávka velká, a tak se může stát, že budete muset na svého vysněného psa čekat i několik měsíců. Vždy však dbejte na to, abyste se seznámili s rodiči a mohli si vytvořit představu o prostředí, ve kterém štěně žije. Rodiče by měli vždy působit přátelským a vyrovnaným dojmem, a štěňata by měla být co nejdříve vystavena nejrůznějším podnětům.
Mimo Německo najdete jen malý počet chovatelů. Nejlepší bude, když se obrátíte na specializovaný klub německého křepeláka, který vám poskytne přehled o aktuálních a očekávaných vrzích a zprostředkuje vám kontakt na chovatele.
Pomohou vám také při hledání již dospělého psa. Občas se totiž najde křepelák v dospělém věku, který z nejrůznějších důvodů ztratí domov a hledá nové místo. Tito psi toho často už mnoho umí, samozřejmě však existuje i riziko, že si s sebou nesou i nějaké zlozvyky. Vyžádejte si tedy předem dostatek informací o minulosti takového psa.
Přejeme vám krásný čas strávený s německým křepelákem!
Pomeranian neohromí velikostí, ale svým přátelským přístupem, sebevědomím a energií. Není tedy divu, že si tato minivarianta špice získává stále více příznivců.
Nejmenší plemeno na světě má nejslavnější páníčky na světě a nejvyšší životní úroveň. Čivava je doma v kabelce Madony, Britney Spears nebo Paris Hilton. Přitom toto mexické plemeno je víc než jen luxusní psí společník.
