Obyvatelé terárií si je rádi dají k snědku: krmný hmyz je nezbytný pro druhově vhodnou výživu plazů. Cvrčci jsou v teraristice obzvláště oblíbení. Nejsou nároční na péči, jsou bohatí na živiny a stimulují lovecký instinkt vašich plazů. Chcete chovat nebo koupit cvrčky? Připravili jsme pro vás tipy pro jejich chov a zkrmování.
© Holger T.K. / stock.adobe.com
Přestože cvrčci domácí mají křídla, létají jen zřídka.
Cvrček domácí (Acheta domesticus) patří do podřádu kobylek a čeledi cvrčkovitých. Má dlouhá tykadla a jako všechny druhy cvrčků má kompaktní tělo, zakulacené břicho a dlouhé, silné zadní nohy.
Tělo cvrčka je žlutohnědě zbarvené, na krku a hlavě má tmavé znaky. Navenek se podobají kobylkám, ale liší se od nich barvou, která je u kobylek často zelená. Kromě toho jsou u kobylek výraznější skákací nohy.
Samečci a samičky cvrčků se liší jednou částí těla: samičky mají na zadní straně těla kladélko, kterým kladou vajíčka do půdy. Jsou tedy asi o 15 milimetrů delší než samci, kteří mají tělo dlouhé 16 až 25 milimetrů. Samci naopak prozrazují své pohlaví akusticky. Pohlavně dospělí cvrččí samci jsou známí svým hlasitým cvrkáním, které provozují zejména v pozdních večerních a časných nočních hodinách.
Přestože mají cvrčci čtyři křídla, létají jen zřídka. Nejraději běhají nebo skáčou. Cvrčci dokážou díky svým skákavým nohám vyskočit do výšky 30 cm i více. Přesto mají křídla důležitou funkci. Sameček o sebe tře předními křídly, aby přilákal samičky – k velké nelibosti mnoha lidí, které cvrkání připravuje o nervy.
Cvrčci se vyskytují po celém světě a nejraději se zdržují v blízkosti domů. Proto se jim také říká cvrčci domácí. Mimochodem, láska k domům je i v latinském názvu: Acheta domesticus znamená „domácí pěvec“.
Jako obydlí pro cvrčky domácí jsou vhodná akvária nebo fauna boxy, které byly speciálně vyvinuty pro chov krmného hmyzu. Odebrání cvrčků je u těchto boxů obzvláště snadné.
Dbejte na to, aby se víko dalo dobře zavřít, jinak by hbitá zvířátka utekla. Aby mohl vzduch cirkulovat i při pevně zavřeném víku, měl by box mít otvor. Ten můžete zajistit proti útěku pomocí síťky proti hmyzu.
Cvrčci nemají vysoké nároky na osvětlení, ale na klima ano: preferují teploty kolem 25 °C a nepříliš vysokou vlhkost vzduchu. V noci je pokojová teplota pro zvířata dostatečná.
Cvrčci jsou čilí a dobře skáčou. A hlasité cvrkání samečků je v domě velmi rušivé. Proto buďte opatrní při čištění nádoby, výměně krmiva pro cvrčky nebo odebírání krmných zvířat.
Pokud hmyz uteče, ideální návnadou jsou lepové pasti, oboustranně lepicí papír nebo vyhřívací dečka a kousek jablka. Cvrčci jsou noční hmyz – s trochou štěstí objevíte uprchlíky, když budete ve tmě prohledávat zem s baterkou.
Cvrčci sežerou téměř cokoli a živí se rostlinnou i živočišnou potravou. I když jsou cvrčci domácí krmný hmyz, potřebují vyváženou stravu složenou ze suché a vlhké složky. Čím kvalitnější je krmivo pro cvrčky, tím kvalitnější je živá potrava pro vaše terarijní zvířata.
Jako suché krmivo můžete podávat ovesné vločky nebo pšeničné klíčky. V obchodech s chovatelskými potřebami můžete také sehnat speciální krmivo pro cvrčky. Ovoce a zelenina, například jablka, okurky a mrkev, slouží jako mokré krmivo a dodávají cvrčkům vitamíny a tekutiny. Cvrčci neodmítnou ani bylinky nebo divoké byliny, jako jsou pampelišky.
Cvrčky obvykle stačí krmit každé dva až tři dny. Zbytky by neměly v nádobě zůstávat příliš dlouho – cvrčci mají rádi čisté prostředí.
Chov cvrčků je snadný i pro začátečníky. Cvrčci se rozmnožují po celý rok. Samičky žijí v dospělosti asi deset týdnů a během této doby nakladou 200 až 300 vajíček. Vajíčka cvrčků jsou bílá, úzká a asi dva milimetry dlouhá.
Cvrčci domácí jsou na vitamíny a minerály bohatou pochoutkou pro všechny hmyzožravce. I menší plazi rádi chytají živé cvrčky. Cvrčky nezkrmujte denně, protože plazi mají nižší energetické nároky než savci. Živá potrava, která není zkonzumována, by proto měla být z terária odstraněna.
Tip: Aby vám mrštná zvířátka neutekla, můžete je asi půl hodiny před krmením podchladit. Hmyz se pak stane pomalým a snadno manipulovatelným.
Chcete si cvrčky raději koupit? Pak je najdete v obchodech se zvířaty nebo na internetu. V závislosti na potřebách a apetitu obyvatel terária je k dispozici krmný hmyz v různých velikostech a vývojových stádiích.
Cvrčci jsou sice oblíbenou potravou, ale především jsou to živí tvorové. Proto byste měli nakupovat pouze zvířata z přísně kontrolovaných chovů, kde mají cvrčci vhodné podmínky pro svůj druh. Při objednávání online dbejte na dopravu šetrnou ke zvířatům.
Cvrčci zakoupení na internetu vám obvykle přijdou domů v plastové krabičce. Tento přepravní box je však z dlouhodobého hlediska příliš malý a není druhově vhodnou variantou ubytování pro krmná zvířata.
Cvrčci jsou oblíbení u obyvatel i majitelů terárií. Dobře opečovávaní a kvalitní cvrčci poskytují terarijním zvířatům důležité živiny a vitamíny. Péče o ně vyžaduje trochu času. Celkově je však chov cvrčků nenáročný a umožňuje vám odchovat si zdravou živou potravu a čerstvou ji zkrmovat.
Milovníci želv jsou těmito téměř nejstaršími živočichy naší planety okouzleni i přesto, že to nejsou zvířata vhodná na mazlení. Dožívají se obvykle velmi vysokého věku a mohou tak být věrným dlouholetým společníkem. Jak chovat želvy jako domácí mazlíčky se dozvíte v našem článku.
Gekončík noční je pravděpodobně nejznámějším a nejčastěji se vyskytujícím druhem gekona v teráriích. Tento atraktivní gekon s velkýma očima a fascinujícím vzorem v okázalých barevných variacích zaujme každého milovníka plazů. Díky klidné a zvědavé povaze se gekončík noční nechá téměř ochočit.
Pouze jako larva žije ve vodě, později se přizpůsobil životu na souši – krab poustevník. Přečtěte si v našem článku, jaké požadavky kladou tito legrační krabi na chov v lidských rukou.
