Slíďák tarentský (Lycosa tarantula)

Slíďák tarentský (někdy označován jako tarantule) je jedním z největších evropských druhů pavouků. Je fascinujícím obyvatelem terária. Jako každé zvíře má tento noční pavouk své vlastní zvyky a potřeby. Abyste mohli pro vašeho slíďáka vytvořit vhodný domov, představíme vám několik tipů na správný chov a péči.

Slíďák tarentský: druh, jméno, původ

Slíďák tarentský (Lycosa tarantula) patří do podřádu dvouplicních (Araneomorphae) a do čeledě slíďákovitých (Lycosidae). Pochází ze západního Středomoří a vyskytuje se hlavně ve střední a jižní Itálii, ale také ve Francii, Španělsku a Portugalsku.

Slíďákům se také říká vlčí pavouci. Svou kořist pronásledují jako vlci a z bezprostřední blízkosti se jí skokem zmocní a ochromí ji jedem. Proto první část latinského názvu (Lycosa) odkazuje na mytologického řeckého krále Lykáóna, kterého bůh Zeus proměnil ve vlka. Za druhou část názvu vděčí městu Tarent v provincii Taranto v jihoitalském regionu Apulie.

V oblasti svého rozšíření obývá velký vlčí pavouk suchá a kamenitá stanoviště. Patří mezi ně například suché louky a pastviny s neúrodnou vegetací stejně jako hromady kamenů.

Přehled

• původ/rozšíření: oblast západního Středomoří
• délka těla: 2,5 – 3 cm, s nohama velikost dlaně, samice jsou větší než samci
• délka života: 2 až 4 roky
• velikost terária: nejméně 40 cm délka x 40 cm šířka x 30 cm výška
• chov: samostatně
• teplota: 22 až 26 °C (den), 20 °C (noc)
• vlhkost: 65 procent
• substrát: směs zeminy a hlíny
• vybavení: zadní stěna z korku, kameny, větve
• potrava: krmný hmyz, jako jsou švábi, cvrčci domácí a cvrčci polní
• zvláštnosti: aktivní v noci, 3 měsíce zimního odpočinku
• obtížnost chovu: jedovatý

Tarantule nebo sklípkan?

Název tarantule a sklípkan je velmi často zaměňován. Přitom se jedná o jinou čeleď pavouků. Důvod tohoto nesprávného označení leží v dobách kolonialismu. Přistěhovalci, kteří znali tarantule z jižní Evropy, je zaměňovali se sklípkany žijícími v Americe. Název se tedy přenesl i na sklípkany, kteří jsou od té doby v angličtině označovaní jako „tarantula“.

Rozdíl mezi tarantulí a sklípkanem

Jak vypadá slíďák tarentský?

Pro arachnofobiky je pohled na slíďáka čirou hrůzou – pro fanoušky pavouků je to ryzí fascinace! Tento nádherný druh pavouka s délkou těla 30 milimetrů je jedním z největších evropských pavouků. Samci jsou o něco menší a drobnější s délkou těla 25 milimetrů.

Základní zbarvení samce je světle šedé, samice je více nažloutlá. Pro většinu slíďáků je typický světlejší podélný pruh, který se táhne středem hnědošedého hrudníku pavouka. Na zadečku má velkou podélnou skvrnu s tmavými, šikmými pruhy. Tarantule má dvě velké a šest malých očí. K lovu používá zejména velký pár očí; malými může pavouk pravděpodobně vnímat pouze světlo.

Nohy slíďáka tarentského mají na spodní straně černobílé skvrny, na horní straně jsou rovnoměrně šedohnědě zbarvené. V oblasti hlavy má tarantule dva další páry končetin. Jeden pár slouží pavoukovi jako nástroj ke kousání (klepítka neboli chelicery), druhý jako hmatový orgán (makadla, pedipalpy). U dospělých samců slouží pedipalpy také jako nástroj pro páření.

Jak žije slíďák tarentský?

Tarantule je noční pavouk, který žije na zemi. Většinu dne tráví ve vyhloubené, přibližně 30 centimetrů hluboké chodbičce. Vnitřek chodbičky je potažen jemnou pavučinou.

Jakmile padne tma, tarantule opustí úkryt a vydá se na lov. Orientuje se svým dobrým zrakem a jemnými chloupky, které dokážou vnímat i ty nejmenší vibrace a otřesy. V teráriu můžete sledovat, jak agilní pavouk skáče a loví svou kořist.

Někdy se může stát, že svého vlčího pavouka neuvidíte po několik dní. Sem tam ho můžete vidět, jak se vyhřívá na slunci. Stejně jako v jeho přirozeném prostředí, kde na jaře rád sedí u vchodu do svého hnízda a vystavuje se slunečním paprskům. V chladném období roku nastává zimní odpočinek.

Je tarantule jedovatá?

Stejně jako téměř všichni pavouci i slíďák má jedové žlázy a jedový kanál, který zásobuje klepítka jedem. Pavouk pomocí jedu zabije a rozloží svou kořist.

Ale nebojte se: pro lidi je kousnutí slíďáka tarentského bolestivé, ale do značné míry neškodné. Obvykle dochází pouze k alergické reakci. Pokud po kousnutí pocítíte příznaky jako bolest hlavy, bolest žaludku, zánět, otok, puchýře nebo úzkost, pro jistotu se poraďte s lékařem.

Co vzít v úvahu při pořízení?

Pokud se rozhodnete koupit si slíďáka tarentského, nejednejte příliš ukvapeně. Pomalu se připravujte na jeho pořízení a nejprve si zjistěte jeho zvyky. V dalším kroku připravte pro svého pavouka vhodné terárium. Při koupi pavouka se ujistěte, že se jedná o domácí odchov.

Jak vybrat správné terárium pro slíďáka?

Pro zkušeného teraristu je tarantule zajímavým a hezkým chovancem. Pokud jste se rozhodli koupit slíďáka, je dalším krokem výběr správného terária.

Co žere slíďák tarentský?

Ve volné přírodě se tarantule živí hmyzem, brouky a jinými pavouky. V teráriu je nejlepší poskytnout pavoukovi krmný hmyz jako šváby, cvrčky domácí a cvrčky polní. Použijte dlouhou pinzetu, pomocí které můžete hmyz umístit i do pavoučího hnízda. Je důležité, abyste slíďáka nekrmili moc často a jen v malém množství. Překrmování zvířeti neprospívá.

Na co si ještě dát pozor?

Pavouci mají tuhý exoskelet (vnější kostru), který s nimi nemůže růst. Z tohoto důvodu musí pavouci pravidelně při svém růstu svlékat kůži. Tento proces je pro zvířata vyčerpávající. Před svlékáním kůže si můžete u pavouka všimnout změn. Zvířata se většinou zklidní, hodně spí a méně žerou. V žádném případě byste neměli během procesu svlékání svého pavouka rušit. Kromě toho nikdy netahejte za starou kůži; riziko vážného zranění je velké!

Dejte své tarantuli dostatek času na přizpůsobení se jejímu novému prostředí. Jakmile se bude cítit pohodlně, uvidíte fascinujícího a krásného pavouka. Přejeme vám hodně zábavy s vaším osminohým obyvatelem terária!