Kartouzská kočka (Chartreux)

Chartreux, kartouzská či maltézká kočka – mnoho jmen, jedno plemeno.

Kartouzská kočka je jedno z nejoblíbenějších plemen v Evropě, a přesto kolem ní panuje mnoho nejasností. A to nejen co se týče jejího pojmenování, ale také bohaté historie!

Každý asi zná jemnou kočku s modrošedou srstí a žlutýma očima. Není divu, chartreux je známá díky reklamě na krmiva značky Sheba! Hovorově jsou tyto kočky často nazývány “kartusiáni”. Jméno, které působí zmatek, označuje různé modro-šedé barevné variety známých plemen, od dlouhosrstých, modrých angorských koček až po britské krátkosrsté kočky s modro-šedou srsti a konečně kočky, které patří k plemeni „chartreux“.

Historie

Kořeny plemene chartreux sahají pravděpodobně do dnešní Sýrie – odtud se obchodními cestami dostaly do Francie.
Uvádí se, že mniši z řádu Grande Chartreuse poblíž Grenoblu chovali kartouzské kočky Léger již od středověku. Ačkoliv kočky chartreux vypadají ušlechtile a majestátně a lze si je tak snadno představit ve zvětralých klášterních zdech, není toto tvrzení pravdivé. Mniši se ani tolik nevěnovali chovu koček jako výrobě bylinného likéru s názvem „Elixir de Vegetal de Chartreuse“. Nicméně, není vyloučeno, že se v 16. století podíleli na vývoji  ve Francii známé kartouzské vlny. Jak již bylo uvedeno, byly kartouzské kočky před několika staletími chovány pro vlnu a kožešinu.

Ve skutečnosti byl základní kámen chovu plemene chartreux položen na bretaňských ostrovech. Tam začaly sestry Légerovi pod přezdívkou „de Guerveur“ cíleně chovat polodivoké šedo-modré krásky, které na ostrově žily. Během druhé světové války počet chovných kartouzských koček poklesl, proto byly kříženy s jinými plemeny, např. britskou krátkosrstou kočkou. V současnosti již toto povoleno není, ale vysvětluje to úzkou příbuznost těchto plemen. Není tedy divu, že modrá varieta obou plemen byla na začátku roku 1970 mezinárodním chovatelským svazem FIFe označena společným názvem chartreux. V Česku se toto pojmenování překládá jako „kartouzská”. Křížení perských koček také změnilo původní typ chartreux. Co zůstalo je modrošedá srst.
Několik koček starého typu chartreux bylo chováno ve Francii a zemích Beneluxu a našly si cestu i do Česka. Původní znaky plemene byly zachovány až dodnes. V roce 1977 bylo plemeno chartreux uznáno FIFe jako samostatné plemeno s vlastním standardem. Takže pouze chartreux se mohou nazývat kočky “kartouzské”.. Nicméně, představitelky plemene „britská krátkosrstá kočka“ se stále ještě někdy označují za kartouzské kočky – to je potom zmatek! Podle standardu plemene musí však kočky patřit k plemeni “chartreux”.
Každý, kdo má zájem o kartouzskou kočku, by proto měl důvěřovat pouze profesionálnímu chovateli!

Vzhled

Polodivoké kočky na bretaňských ostrovech formovaly vzhled chartreux. Kartouzská kočka je silná a svalnatá s výrazným hranatým čenichem a lichoběžníkovou lebkou. Ta by měla být široká v základu a úzká na čele. Obzvláště výrazné jsou líce, rámují obličej, obzvláště u kocourů, a vypadají jako kapuce. To zaručuje výrazné rozdíly ve vzhledu koček a kocourů! Vzpřímené uši jsou posazeny vysoko a jsou velmi blízko sebe. Hrudník je silný, nohy svalnaté s velkými, širokými tlapkami. Obzvláště výrazné jsou sytě zbarvené žluté oči. Barva očí může být tmavě žlutá až měděná. Také srst je charakteristická: modrošedá, krátká a velmi hustá – je jedním z charakteristických znaků plemene. Díky husté podsadě má srst mírně vlnitý vzhled.
Zajímavý je vznik modrošedé barvy: U chartreux a ruské modré kočky je černý pigment eumelanin zředěn na modrou. Tato predispozice je děděna autosomálně recesivně. U jiných plemen koček tento gen zajišťuje, že se červená zředí na krémovou a hnědou až lila.
Přes podobnou barvu je vzhled kartouzské kočky výrazně odlišný od ruské modré a britské modré kočky. Křížení mezi kartouzskou kočkou a těmito dvěma plemeny je nežádoucí.

Povaha

Chartreux je považována za zvlášť inteligentní a přátelské plemeno. Ve Francii je často nazývána psí kočkou, protože miluje mazlení a aportování. Kartouzská kočka ke člověku přilne, v novém prostředí si rychle zvyká a má ráda harmonii. Toto plemeno je bezproblémové – usmívající se výraz tváře přesně vystihuje jejich charakter. Takzvaný „kartouzský úsměv“ se odráží také v jejích hlase: na rozdíl od poměrně hlasitých orientálních plemen je mňoukání kartouzské kočky klidné a tiché.
Kartouzské kočky jsou poměrně klidná zvířata, společenská a ne příliš agresivní. Jsou tak vhodná pro chov v bytě, ale ocení také volný výběh v zahrádce. Krátká, hustá srst chartreaux není náchylná k zacuchávání a snadno se čistí – velká výhoda zejména u volně žijících koček, které se rády toulají v keřích a křoví!
Při chovu jediné kočky v bytě je nezbytné zabezpečit jí dostatek zábavy a fyzických i psychických aktivit. Patří mezi ně šplhání a škrábání, odpočívadla a potenciální úkryty. Mnoho škrabadel vedoucích až ke stropu, nabízí všechny tyto možnosti na malém prostoru. Můžete ale také popustit uzdu své fantazii! Polici na knihy lze přetvořit na „šplhadlo“, podložky na topení a protiskluzové podložky na okenní parapety zase lákají k odpočinku a pozorování.

Zdraví

Zodpovědný chov je prvním krokem ke zdravé, vyrovnané kočce. V důsledku toho není plemeno chartreux náchylné k určitým dědičným chorobám. Výjimkou je FNI neboli „neonatální izoerytrolýza“. Vzhledem k četnosti výskytu kartouzských koček s krevní skupinou B vzniká při páření kočky s krevní skupinou B s kocourem s krevní skupinou A nebo AB riziko felinní neonatální izoerytrolýzy u koťat. Jednoduše řečeno to znamená, že typy krve kočičí matky s krevní skupinou B a koťat s krevní skupinou A jsou po narození nekompatibilní. S mlezivem koťata získají protilátky na krevní skupinu A- to vede k vylučování hemoglobinu v moči, a následně anémii. Akutní felinní neonatální izoerytrolýza je pro mladé kočky smrtelná …  44 % procent koček má predispozici pro FNI.
Tomuto onemocnění se lze vyhnout pářením pouze kompatibilních krevních skupin. Podstatné je předchozí určení krevních skupin veterinářem. Naštěstí je k dispozici řada různých komerčních krevních testů! Profesionální chovatelé, kteří se o své kočky poctivě starají, otestují kočky na určení krevní skupiny, aby zabránili onemocnění FNI u koťat.

Péče a chov

Odhlédneme- li od predispozic k neonatální izoerytrolýze, je plemeno chartreux považováno za nekomplikované a robustní. To se také projevuje v péči a chovu. Kartouzské kočky mohou být chovány v bytě i ve výběhu, protože jsou tiché povahy. Dobře se snášejí s jinými kočkami, dětmi a dokonce i psy. Příliš mnoho stresu nelze od těchto přátelských, harmonických zvířat očekávat. Na druhou stranu jsou v jednotlivých případech vhodné i na chov „jedináčka“, pokud s nimi jejich páníček dostatečně „hovoří“.

Vhodný chov je předpokladem pro dlouhý, zdravý život kočky. Zahrnuje vhodnou stravu s dostatečným množstvím kvalitního masa, které dodá organismu kvalitní bílkoviny. Dále jsou nezbytné pravidelné návštěvy veterináře. Nezapomeňte kontrolovat ústní dutinu! Protože i zuby kočky trpí zubním kazem …

Kočky žijící volně by měly absolvovat pravidelné prohlídky u veterináře a preventivní očkování. Vhodné je také očkování proti vzteklině, kočičí chřipce a kočičí psince. Pokud si pořizujete kotě, je vhodné také nechat ho naočkovat proti leukóze. U starších zvířat to již nemá příliš smysl, protože  již většinou přišli do styku s patogenem … doporučení na očkování veterináři průběžně aktualizují – takže po ročních intervalech se očkuje jen jednou  za dva nebo tři roky. Tetování nebo mikročip pomohou při hledání zvířete, pokud se ztratí. Nezapomeňte zaregistrovat svou kočku zdarma v jednom z registrů zvířat.

Ve vhodném prostředí se kočka bude cítit pohodlně. Měli byste jí dopřát dostatek možností škrábání, ukrývání, odpočinku a hraní. To je obzvláště důležité u zvířat, která žijí výhradně v domácnosti. Přátelská kartouzská kočka miluje hraní a mazlení se svými lidskými společníky. Pověstný kartouzský úsměv a hebká srst Vás během několika minut přesvědčí k dalšímu hlazení a mazlení.

Chovatelé

Přesvědčila Vás kartouzská kočka svým pověstným “kartouzským úsměvem”, hebkou srstí a nekomplikovanou povahou? Nyní je čas si vybrat nového, čtyřnohého člena rodiny! Pokud máte zájem o chartreux či jiné plemeno, měli byste důvěřovat pouze profesionálnímu chovateli. I přesto, že jsou nabídky typu „čistokrevné kočky bez papírů za nízkou cenu“ lákavé, a i když nehledáte chovnou kočku s papíry, ale pouze domácího mazlíčka, je dobré se obrátit na profesionálního chovatele.
Profesionální chovatelé například přikládají význam cílenému páření svých zvířat. Příbuzenská plemenitba je vyloučena, dědičná onemocnění jsou minimalizována a vzhled chartreux je optimalizován podle chovného standardu. Odpovědní chovatelé koček nenechávají kočky neustále zabřezávat. Dopřávají jim dostatek času na zotavení. Odchov koťat představuje hodně práce pro matku i chovatele! Ten dopřeje koťatům dostatek času (nejméně dvanáct týdnů), aby mohla vyrůst a naučit se od matky a sourozenců vše potřebné, než se vydají do nového domova. V tuto chvíli mají všechna potřebná očkování, jsou krmena vhodnými druhy krmiv a několikrát absolvovala prohlídku u veterináře. Tyto lékařské záznamy může chovatel předložit včetně záznamů v chovné knize … V ideálním případě je také členem jednoho z velkých chovatelských sdružení nebo zájmového sdružení chovatelů a milovníků kartouzských koček, Chartreux d’Europe.
Chov je drahý koníček, který se bohužel odráží v cenách. Každý chovatel, který klade důraz na kvalitní stravu, nevyhýbá se veterinárním prohlídkám a ponechá koťata u matky po dobu minimálně 12 týdnů, si účtuje okolo 10.000 Kč za kočku, aby pokryl veškeré náklady. Ale získáte tak pravou chartreux, která vás okouzlí svým úsměvem a obohatí váš každodenní život!

Přejeme Vám a Vaší kartouzské kočce příjemné společně strávené chvíle!