Ragdoll

Péče: jak často a kdy je třeba kartáčovat ragdolla?

Ragdoll má středně dlouhou srst, která se díky absenci podsady snadno upravuje. Každotýdenní péči o srst lze usnadnit. Zvykněte kočku na hřeben a kartáč ještě jako kotě.

Jako mazlivé a přátelské zvíře má jen málokterý ragdoll problém s tím, když ho člověk drbe a kartáčuje. Naopak, mnoho ragdollů si pravidelnou péči užívá plnými doušky.

Během výměny srsti na jaře a na podzim je však pro ragdolly vhodné každodenní kartáčování. Zvláštní pozornost věnujte chlupům v podpaží. Během pravidelného línání mají tendenci plstnatět.

Protože kočky přirozeně věnují mnoho času péči o svou srst, skončí volné chlupy vždy v jejich trávicím traktu. Kočce můžete usnadnit přirozené zbavování se spolykaných chlupů pomocí kočičí trávy, speciálních pamlsků nebo maltózových past. Tyto drobné doplňky jsou obzvláště užitečné, pokud má Váš ragdoll sklony k zácpě. Pomáhá také snižovat riziko tvorby smotků chlupů v žaludku.

Zdraví: jaké nemoci jsou u ragdollů běžné?

Také v oblasti zdraví jsou ragdollové považováni za bezproblémové a nekomplikované plemeno. Nicméně většina živých tvorů vykazuje predispozice k určitým dědičným chorobám. Liniový chov to může případně i posílit. Ragdoll bohužel není výjimkou.

Zvláštní zmínku si zaslouží hypertrofická kardiomyopatie (HCM). Je považována za nejčastější srdeční onemocnění u koček. HCM je způsobena ztluštěním srdečního svalu a lze ji diagnostikovat pomocí ultrazvuku srdce. V současné době existuje také genetický test na HCM. To umožňuje odpovědným chovatelům vyloučit postižená zvířata z chovu již v raném stádiu.

Pokud se Vašemu ragdollovi tato a další nemoci vyhnou, můžete se těšit na společných dvanáct až patnáct šťastných let.

Koupě: ragdoll od zodpovědného chovatele

Profesionální chovatel považuje své kočky za členy rodiny. Přebírá odpovědnost za svá zvířata a jejich potomky. To zahrnuje rozumná spojení jednotlivých koček, dobrou zdravotní péči a druhově vhodné prostředí a stravu.

Koťata by neměla být předána novým majitelům dříve než ve věku dvanácti týdnů. Koťata potřebují nejméně tři měsíce, aby se od matky a sourozenců naučila vše důležité. Péče o koťata je pro kočičí matku vyčerpávající. Zodpovědní chovatelé proto dbají na to, aby mezi jednotlivými vrhy byl dostatečný časový odstup.

To vše má samozřejmě svou cenu. Chovné zvíře dnes stojí od 15 000 korun výše. Pokud sečtete všechny náklady, které chovatel vynaloží během prvních tří měsíců života kotěte, je zcela jasné, že na tom chovatel nezbohatne. Musí platit případné poplatky za krytí. Kromě toho se hradí náklady na krmivo a návštěvy veterináře kočičí matky a koťat. Dalšími faktory jsou členství v chovatelském sdružení a případné vystavení dokumentů.

Šance pro kočku z útulku

Milovníci koček, které ragdoll zaujal, ale nemohou si dovolit vysokou pořizovací cenu, mohou najít svou vysněnou kočku v útulku. Na nový domov zde čeká hodně koček – včetně mnoha koček čistokrevných.

Původ: mladé plemeno koček

Přátelské plemeno ragdoll vzniklo v 60. letech 20. století v Kalifornii. Zakladatelkou a první chovatelkou tohoto plemene byla Ann Bakerová. S kočkou jménem Josephine, která byla podobná angorským kočkám, a dalšími (neznámými) kočkami založila liniový chov. Chovný samec Ann Bakerové prý již odpovídal typu dnešních ragdollů. Byl velký, s polodlouhou srstí a krásnýma modrýma očima.

Bohužel, jak už to v chovatelských kruzích bývá, vznikly problémy v mezilidských vztazích. Ann Bakerová nechala patentovat název Ragdoll a z každého zvířete ze své linie vybírala poplatek. Mnoho chovatelů se poté od původní linie oddělilo. Díky nim se plemeno stalo tím, čím je dnes.

Ragdoll je tedy velmi mladým plemenem. Je také prvním plemenem koček, na které byla podána patentová přihláška.