První pomoc pro psa

První pomoc - obvázání tlapky

Stane se to nečekaně: Šlápnutí na střep, vosí bodnutí nebo srážka s autem. Pes kňučí a krvácí a šokovaný majitel neví, jak má svému mazlíčkovi pomoci. Jak se lépe připravit na takovou situaci, jaké opatření první pomoci byste měli znát a co patří do lékárničky první pomoci, se dozvíte v našem článku.

Může trvat několik minut, než se dostaví lékař. Zvláště v případě nehod je nutná rychlá pomoc. Dobře zvládnutá první pomoc rozhodujícím způsobem přispívá k tomu, že nouzové situace, jako jsou tržné rány, zlomeniny, otravy nebo přehřátí, doapdnou dobře. To platí pro nás i pro naše čtyřnohé společníky. Ale na co si při péči o zraněné zvíře dávat pozor? Jaká opatření provést a jaké příslušenství by měli mít majitelé psů rychle po ruce? Abyste byli lépe připraveni v případě nouze, představíme Vám deset nejčastějších zranění u psů a poradíme Vám, jak Vašemu mazlíčkovi co nejlépe pomoci.

Tři základní pravidla

Jako majitel psa jste zodpovědní za dobré životní podmínky psa. Tady většinou problém nebývá - koneckonců čteme odborné publikace, kupujeme nejlepší krmivo a chodíme s naším mazlíčkem na pravidelné veterinární prohlídky a očkování. Ale náhlá nehoda zpravidla zastihne i nejzkušenějšího chovatele zcela nepřipraveného. Kde je to zatracené číslo na veterináře? A jak se k čertu přikládá obvaz? Ze šoku často nevíme, co udělat jako první.

  1. Zachovejte klid

Základní pravidlo v nouzové situaci: Zachovejte klid! Zní to jednoduše, ale pouze tak budete schopni činit správná rozhodnutí. Pokud budete panikařit, vystresujete i Vašeho psa - a to by byla poslední věc, kterou by v této situaci mohl potřebovat.

  1. Mějte připravené telefonní číslo veterinárního lékaře

Abyste mohli rchle zavolat pomoc, měli byste mít vždy po ruce číslo svého veterináře. Uložte číslo do svého mobilního telefonu, vložte kartičku s číslem do autolékárničky nebo si udělejte poznámku doma na tabuli se vzkazy.  Hlavní je mít číslo vždy rychle po ruce. Vysvětlete veterináři přesně co se stalo, aby se lékař mohl připravit a poskytnout Vám užitečné tipy pro přepravu zraněného zvířete.

  1. Připevněte vodítko a nasaďte náhubek

I když jde o minuty, nikdy se lehkomyslně nedotýkejte zraněného psa! Zraněné nebo šokované zvíře je v neobvyklé situaci a často reaguje jinak, než byste očekávali. Psi se často nejprve pomoci brání a kvůli bolesti mohou i kousat. I pokud svého psa dobře znáte, měli byste být opatrní: Přístupujte pomalu a po krůčkách, pokud je to možné přivažte ho někam vodítkem a svažte tlamu např. obvazem. Tak zajistíte, že pes neuteče nebo Vám při ošetření neublíží.

Příprava na nouzovou situaci

Čím lépe budete připraveni, tím rychleji a účinněji Vašemu psovi pomůžete. Ačkoli čtení o možných nehodách a opatřeních je prvním krokem, v případě nouze nebude postačovat, abyste skutečně zvládli správné pohyby. Pro optimální přípravu doporučujeme následující opatření:

 

  • Ověřit dostupnost

Neočekávané nehody se neřídí otevírací dobou veterinární ordinace. Proto byste měli vědět předem, kam se můžete obrátit o víkendu nebo v noci a jaké číslo má rychlá veterinární pomoc. Mnoho veterinářů má službu tísňového volání nebo Vám poskytne číslo mobilního telefonu, na kterém jsou k zastižení. Ve větších městech je také možnost obrátit se na zachránce zvířat.

 

  • Nácvik na zdravém psovi

Každý, kdo ještě nikdy nepřikládal obvaz, s tím budete mít v případě nouze pravděpodobně problémy. Mějte na paměti, že při pohledu na svého zraněného psa budete určitě vystresovaní a sotva budete mít chladnou hlavu, abyste obvaz správně přiložili. Doporučujeme proto vyzkoušet si to vklidu na zdravém zvířeti. Vyzkoušejte si měření teploty a tepu, aplikaci obvazu a posouzení barvy sliznic.

 

 

  • Účast na kurzu první pomoci: Mnoho veterinárních lékařů nebo organizací na ochranu zvířat pořádá kurzy první pomoci pro psy. Zde se dozvíte, jaká nebezpečí na psa číhají v každodenním životě a pod praktickým a profesionálním vedením si vyzkoušíte nejdůležitějšími kroky primární péče. Náklady na kurz se pohybují kolem 1500 Kč.

 

Co patří do lékárny první pomoci?

Nejlepší znalosti nepomohou, pokud chybí potřebné vybavení. Dobře zásobená lékárna a balíček první pomoci na cesty s nejdůležitějším materiálem jsou proto nesmírně důležité. Měli byste mít k dispozici následující materiál:

Domácí lékárnička první pomoci

Obvazový materiál:• gázové obvazy (6 a 10 cm)
• elastické obvazy (6 a 10 cm)
• samolepící obinadla
• obvazová vata
• sterilní komprese

Nůžky:

  • nůžky na stříhání obvazů
  • tupé malé nůžky (např. na odstranění srsti z rány)

Léky:• dezinfekční sprej nebo mast
• mast proti kousnutí hmyzem
• sterilní roztok soli (jednorázové ampule)
• tablety aktivního uhlí
• vazelína (např. na pomazání teploměru nebo potření polštářků na tlapkách)

Náplast
Pinzeta
Kleštičky na odstranění klíštěte
Teplá / studený obklad
Teploměr
Svítilna (ne příliš intenzivní světlo)
Nouzová deka
Jednorázové rukavice
Jednorázové injekce
Jednorázové žiletky
Ústní špachtle / dřevěná tyčka

Pes si líže ránu na tlapce

Balíček první pomoci na cesty

• obvazový materiál (obvazový šátek, elastická obinadla, vata a sterilní komprese)
• nůžky
• dezinfekční sprej
• pinzeta

Samozřejmě se může stát, že nebudete mít lékárničku s sebou, pokud půjdete se psem například jen na krátkou procházku. Pro počáteční ošetření můžete použít i běžné předměty, jako je například tričko na obvázání, vodu z kohoutku na omytí rány (od nejbližšího souseda) nebo tlusté noviny pro výrobu dlahy. Čím lépe víte, co dělat, tím kreativnější budou Vaše nápady, jak pomoci s běžně dostupnými prostředky.

10 nejčastějších zranění u psů a odpovídající opatření první pomoci

  1. Zranění všeho druhu (např. zranění tlapky nebo polštářků, zranění tlamy)

Drobné kožní poranění, které pravděpodobně zažil každý majitel psa, obvykle vyléčí sám. Pokud je však rána ušpiněná, velmi hluboká nebo silně krvácí, je zapotřebí rychlá pomoc. Krvácení musí být okamžitě zastaveno a ránu je třeba chránit před infekcí.

 

  • Zastavte krvácení: V případě silně krvácejících zranění musíte nejprve zabránit tomu, aby krev unikala z rány. V případě akutní nouze se můžete pokusit zastavit krvácení stisknutím arterie palcem nebo prstem. Použijte čistou látku (v případě potřeby tričko), vyvíjejte tlak na krvácející ránu, a pokud je to možné, zvedněte poraněnou končetinu do výšky. Tlaková bandáž s nesavými kompresemi pomáhá udržet krvácení pod kontrolou, dokud psa neošetří veterinář.

 

  • Vyčistěte zranění: Pokud je rána znečištěná, měli byste pečlivě odstranit povrchové nečistoty a cizí tělesa. Ránu můžete opláchnout kohoutkovou vodou (nejlépe vlažnou) a vyčistit čistou látkou (nebo tričkem) (nikdy netřít!). Máte-li po ruce dezinfekční roztok, ránu ošetřete a poté jemně vysušte.

 

  • Přiložte obvaz: Obvaz brání krvácení, slouží k ochraně rány a případně ke znehybnění poškozené končetiny. Na ránu nejprve přiložte sterilní komprese. V případě zranění polštářku nebo tlapky, například střepem, vložte mezi prsty vatu. V závislosti na velikosti končetiny pak oviňte vhodným obvazem a zafixujte lepicí páskou nebo náplatstí. Pokud máte po ruce samolepicí obvaz, můžete jej použít k upevnění spodního obvazu. Je důležité, aby bandáž vyvíjela tlak, ale neomezovala krevní oběh psa. Měli byste vsunout prst na konci obvazu!Každé zranění by měl zkontrolovat veterinář. Některá zranění nejsou na první pohled viditelná, ale mohou způsobit těžké vnitřní zranění, které vyžadují lékařskou péči.

 

  1. Zlomenina

Pokud Váš pes utrpěl nehodu, byl sražen autem nebo spadl a viditelně kulhá, může mít zlomenou kost. V tomto případě musí být co nejdříve ošetřen veterinářem, protože nesprávné pohyby nebo nadměrné otřesy mohou vést k vážným komplikacím při hojení. Pokud máte podezření na zlomeninu kosti, měli byste udržet Vašeho psa v klidu.

 

  • Fixace postižené končetiny: Před příjezdem veterináře postiženou končetinu stabilizujte. Oblast kolem zlomeniny obalte polštáři a oviňte obvazem. K fixaci můžete použít dřevěnou hůlku nebo pevný časopis nebo noviny a připevnit je dalším obvazem podél zraněné končetiny.

 

  • Otevřená zlomenina kosti: Nevkládejte dlahu do otevřené zlomeniny, kde kost prošla kůží. V tomto případě pečlivě ránu zakryjte a v případě potřeby zastavte krvácení. Udržujte  psa v klidu a ujistěte se, že je veterinář na cestě.

 

  1. Štípnutí hmyzem (např. bodnutí vosy)

Při toulkách zahradou nebo na louce se to může stát: Vosa se cítí psem ohrožena a bodne. I když jste nic neviděli – pokud Váš pes zakňučí nebo neklidně pobíhá, je Vám jasnéi, že se mu muselo stát něco nepříjemného. Pečlivě psa prohlédněte, zda nenajdete bodnutí nebo štípnutí - obzvláště končetiny, čumák a tlapky. Po bodnutí vosou postižené místo otéká a zčervená. Nejlepší způsob, jak psovi pomoci, je chladit postižené místo, například studeným, vlhkým hadříkem, chladicím prvkem z mrazáku, studenou vodou ze zahradní hadice nebo chladícím gelem z lékárny. Po zhruba deseti minutách se otok zpravidla zmenší a bolest ustoupí.

  • Kdy navštívit veterináře? Zpravidla pokud je postižené místo červené, oteklé a bolestivé. Nicméně, pokud si všimnete výrazné změny, jako puchýřky na těle psa, oteklá očních víčka a pysky, silné slinění, značný úbytek energie nebo namáhavé dýchání, měli byste okamžitě vyhledat veterináře. Je to opravdu naléhavé, neboť alergické reakce na vosí jed může mít život ohrožující následky.

 

  1. Kousnutí klíštětem

Psi jsou oblíbenou obětí klíšťat a tak kousnutí klíštětem po procházce v přírodě není ničím neobvyklým. Čím dříve je klíště objeveno a odstraněno, tím méně je takové kousnutí problematické. Pokud se kousnutí klíštětem nezjistí včas nebo pokud pes klíště vyškrábe nebo vykouše, může dojít k závažným zánětům. Nebzepečné jsou v případě, že je klíště přenašečem život ohrožujících onemocnění, jako je například lymská borelióza nebo psí malárie.

  • Preventivní opatření: Pokud žijete ve vysoce rizikových oblastech, je vhodné nechat psa očkovat proti lymské borelióze a babesióze (psí malárii). Poraďte se se svým veterinářem a zvážte přínosy a vedlejší účinky vakcíny. Také speciální spreje nebo tinktury a antiparazitní obojky pomohou snížit riziko přisátí klíštěte.
  • Prohlížení psa: Po procházce v přírodě, zejména v lese nebo na louce, byste měli psa důkladně prohlédnout. Pokud jste celý den na cestách, doporučujeme psa prohlédnout každou hodinu: Klíště se nepřisaje na svou obět ihned, ale putuje po těle na vhodné místo. Na srsti ho snadno odhalíte a odstraníte hadříkem. Klíšťata, která se již přisála, naleznete často na hlavě, uších, krku, mezi prsty, na břiše nebo vnitřní straně stehen.
  • Odstranění klíštěte: Jakmile klíště objevíte, měli byste jej co nejdříve odstranit. Nikdy se nepokoušejte vytáhnout klíště prsty! Klíšťata musí být vytažena z kůže celá. Klíště nejlépe odstraníte kleštičkami, kartou nebo pinzetou. Uchopte klíště pomocí vhodných nástrojů co nejblíže ke kůži - bez otáčení nebo mačkání klíštěte - a celé ho vytáhněte.
  • Rozeznání příznaků infekce: Pokud je místo přisátí klíštěte zarudlé, může to být známkou infekce, např. nebezpečnými patogeny Borrelia. Může se objevit horečka, letargie, nechutenství nebo otoky lymfatických uzlin. Příznaky se mohou objevit několik týdnů nebo měsíců po kousnutí klíštětem. Okamžitě se obraťte na svého veterináře, pokud jste u psa zaznamenali některý z výše uvedených příznaků.
První pomoc Sheltie
  1. Úžeh / úpal

V autě zaparkovaném na žhnoucím slunci stoupá teplota na 60 až 70 stupňů - pro psa, který musí „jen chviličku“ počkat v autě, než se páníček vrátí z obchodu, to může mít neblahé následky. Dokonce i několik minut v přehřátém autě může znamenat pro čtyřnohého mazlíčka smrt. Nikdy nenechávejte psa v autě samotného - a to ani v případě, že parkujete ve stínu nebo otevřete okno!

  • Rozdíl mezi úžehem a úpalem: Zatímco při úpalu se tělo psa přehřívá vlivem okolní teploty, úžeh je zapříčiněn přímým slunečním svitem na hlavu psa. Přehřátí hlavy a krku může vést k narušení mozkové cirkulace (otok a retence tekutin) a krvácení do mozku s fatálními následky. V případě úžehu může být sice venkovní teplota docela příjemná, ale stačí přímý sluneční svit na hlavu psa – pes nemusí nutně pobývat venku. Výlet klimatizovaným autem, kde je pes na zadním sedadle vystaven po dlouhou dobu slunečnímu svitu, může způsobit život ohrožující úžeh.
  • Příznaky přehřátí: Protože se psi, na rozdíl od lidí, nepotí, mohou se ochlazovat pouze dýcháním. Zvýšené funění, rychlé mělké dýchání nebo potácivá chůze jsou alarmující náznaky možného úpalu nebo úžehu. Pokud pozorujete zrychlený puls, poruchy rovnováhy nebo křeče, musíte jednat rychle. Nenechte se zmýlit tělesnou teplotou psa - při úžehu může být tělesná teplota v normě, zatímco mozek je již přehřátý.
  • První pomoc: Jak úžeh, tak úpal může vést k bolestivé smrti Vašeho čtyřnohého mazlíčka. Již při prvním podezření byste měli vyhledat veterináře. Zajistěte, aby byl lékař co nejdříve informován, a okamžitě zahajte první pomoc:

• Ihned umístěte psa na chladné, stinné a dobře větrané místo (v případě potřeby použijte ventilátor)

• Nabídněte pitnou vodu

• Tlapky a srst vlhčete mokrými utěrkami a ty neustále vyměňujte (Důležité upozornění: Nikdy nezačínejte chlazení v blízkosti srdce a nepolívejte psa kbelíkem studené vody – můžete mu způsobit smrtelný šok)

  1. Křečovité záchvaty

Pokud se u psa objeví náhle křeče, může to být známka závažného onemocnění. Pokud má Váš pes křečovité záchvaty, okamžitě vyhledejte veterináře, aby určil přesnou příčinu křečí. Bohužel během epileptického záchvatu můžete pro psa udělat velmi málo. Musíte počkat na spazmus - který obvykle trvá několik minut - a pak přiveďte svého psa k veterináři. Můžete se však snažit udržet psa v bezpečí, aby se nezranil o stůl, skříně nebo o ostré hrany. Buďte však velice opatrní: Psi mající křeče často reagují jinak než obvykle a mohou nečekaně kousnout.

  1. Požití nebo polknutí předmětu

Požití ostrého předmětu nebo dokonce jedu je noční můra nejen pro mladé rodiče, ale i pro mnoho majitelů psů. Doma, ale i na cestách číhají na naše čtyřnohé mazlíčky různá nebezpečí otravy: léky, úklidové a čistící prostředky, cigarety, jedovaté rostliny nebo pro psa jedovaté potraviny, jako je čokoláda, hroznové víno, rozinky, česnek a cibule. Snažte se všechny nebezpečné předměty a léky umístit z dosahu psa. Nenechávejte nikde ležet žádné pilulky ani ostré drobné předměty. Pokud i přes veškerá opatření pes pozře nějaký předmět nebo toxickou látku, musíte co nejdříve informovat veterináře nebo záchranáře. Čím rychleji reagujete, tím větší je pravděpodobnost, že se pes z otravy nebo potenciálního vnitřního zranění vlivem konzumace ostrého předmětu zotaví.

  • Příznaky otravy: Může se stát, že pes v nepozorovaném okamžiku pozře něco nebezpečného. V takovém případě můžete zjistit případnou otravu na základě následujících příznaků: zvracení, průjem, nadměrné slinění, apatie, neklid, potíže s dýcháním nebo křeče.
  • První pomoc: Na rozdíl od první pomoci v případě zlomenin nebo ran byste neměli nasazovat náhubek, pokud je podezření na otravu, protože při případném zvracení by mohlo dojít k udušení zvířete. Co nejrychleji dostaňte psa k veterinárnímu lékaři nebo zavolejte veterinární záchranku. Při otravě můžete psovi podat tablety aktivního uhlí. Aktivní uhlí, které by nemělo chybět v žádné lékarničce, pohlcuje jedovaté látky a brání, aby se šířili krevním řečištěm. Doporučujeme zanést vzorek jedovaté látky nebo zvratek veterináři.
  1. Krvácení z čenichu

Dokonce i psi mohou krvácet z nosu – příčina bývá, stejně jako u lidí, neškodná. Avšak při častém nebo velmi silném a dlouhotrvajícím krvácení se může jednat o závažné onemocnění. V takovém případě byste měli určitě navštívit veterináře, aby určil přesnou příčinu krvácení, a v případě potřeby navrhl vhodnou léčbu.

  • První pomoc: Pokud je pes neklidný, uklidněte ho a vyhněte se jakékoli formě vzrušení. To by dále zvyšovalo krevní tlak u zvířete a v nejhorším případě zvýšilo krvácení. Umyjte čenich čistou vodou a jemně osušte hadříkem. Pokud je krvácení způsobeno vnějším zraněním, měli byste se pokusit zastavit krvácení. Je-li to možné, přidržujte na ráně hadřík nebo kompresi a čenich ochlazujte (např. studeným vlhkým hadříkem, kostkami ledu v ručníku nebo ochlazovacím blokem z mrazáku).
  1. Torze žaludku

Sotva jakákoli jiná krizová situace je tak zákeřná jako obávaná torze žaludku. K torzi může dojít i u zdravého psa, pokud po krmení divoce dovádí. Ohrožena jsou zejména plemena s velkým hrudníkem, například doga, ovčák, boxer, čau-čau nebo dobrman. I u starších zvířat je riziko torze žaludku zvýšené.

  • Příznaky torze žaludku: silně nadmuté břicho
    • neklid (pes pobíhá sem a tam, střídá leh, stání a chůzi a neví „ co se sebou“)
    • zakřivená záda
    • silné slinění
    • pes se snaží zvracet, ale bez úspěchu
    • apatie
    • kardiovaskulární selhání
  • Okamžitě k veterináři: Pokud pozorujete některý z výše uvedených příznaků, okamžitě vyhledejte veterináře. Čím rychleji je zvíře ošetřeno, tím větší je jeho šance na přežití. Při torzi žaludku bohužel neexistuje žádná první pomoc.
  • Prevence: Nicméně následující dvě pravidla mohou snížit riziko nebezpečné torze žaludku: 1. Upravte velikost porcí podle potřeb psa a v žádném případě dávku nezvyšujte. Pokud Váš pes potřebuje velké množství jídla, můžete rozložit denní dávku na dvě až tři menší jídla. 2. Nechte psa po jídle odpočívat a vyhýbejte se divokému dovádění nejméně po dobu jedné hodiny po krmení!
  1. Respirační a srdeční zástava

Naštěstí nehody s respirační nebo srdeční zástavou jsou vzácné, ale když už se stanou, představují akutní nebezpečí ohrožující život psa. O to důležitější je být na takovouto mimořádnou událost připraven, aby bylo možné v případě nouze zahájit rychlou pomoc.

  • Příčiny: Příčiny respirační nedostatečnosti nebo náhlé srdeční zástavy jsou různé. K akutní respirační nedostatečnosti nebo dokonce zástavě dýchání mohou vést například alergická reakce na bodnutí hmyzem, otrava kouřem nebo nehody s poraněním lebky, hrudníku. Příčinami srdeční zástavy může být úraz elektrickým proudem, torze žaludku nebo akutní hypoxie.
  • Zkontrolujte standardní hodnoty u zdravého psa: Pokud Váš pes najednou vykazuje známky poruchy dýchání nebo poruchy oběhu, nejprve zkontrolujete dýchání a tepovou frekvenci. Proto je důležité znát standardní hodnoty Vašeho psa, abyste mohli posoudit, zda jsou oběh nebo dýchání narušeny. Proto je vhodné zkontrolovat puls, dýchání a sliznici u zdravého psa a vše si zaznamenat, abyste v případě nouze mohli hodnoty porovnat a věděli, co je stále "v normě" a co už není.
  • Pulz: Normální pulz psa by měl být silný a zřetelný (na vnitřní straně stehna). V průměru je normální tepová frekvence 80 až 120 úderů za minutu. V závislosti na věku, plemeni, výšce nebo aktivitách může srdeční frekvence výrazně kolísat. Zkontrolujte proto puls jak v klidu, tak po námaze a poznamenejte si hodnoty pro případ nouzové situace.
  • Dýchání: Podobně jako u pulsu se výrazně liší frekvence dýchání u psů. V závislosti na velikosti psa je běžné 10 až 40 dechů za minutu. Pro posouzení pozorujte hrudní koš, žebra a břišní stěnu psa a sledujte atypické dechové zvuky nebo kašel. Mimochodem, funění není dýchání, a proto by nemělo být považováno za respirační frekvenci.
  • Sliznice: Jasným znakem respiračních nebo oběhových potíží je změna barvy sliznice. Chcete-li pososudit, zda došlo ke změně, měli byste znát barvu sliznice Vašeho psa v normálním stavu. Je zpravidla bledě růžová, vlhká, hladká a lesklá na nepigmentovaných oblastech (dásně). Modravé / purpurové zabarvení naznačuje nedostatek kyslíku, oběhové problémy nebo srdeční onemocnění. V případě ztráty krve nebo v šokových stavech jsou sliznice bledě bílé. Při infekčních onemocněních, úžehu nebo jiných onemocněních se sliznice zbarví do červena až tmavě červena.
  • Příznaky akutních respiračních nebo oběhových poruch:

•  silné hrudní a břišní pohyby
• nezvyklé zvuky při dýchání
• namáhavé dýchání s otevřenou tlamou
• poruchy frekvence dýchání (silná odchylka od standardních hodnot)
• změna barvy sliznice
• bezvědomí (bez reakce na uších, očích nebo ocase, bez reflexu zornic nebo očních víček)
• chybějící puls

  • Pokyny pro první pomoc při poruchách nebo zástavě dýchání: Pokud cítíte nebo vidíte slabé nebo žádné dýchání, okamžitě kontaktujte veterináře. Čím rychleji se pes dostane do péče lékaře, tím větší je jeho šance na přežití.

Položte psa na pravý bok a zakloňte hlavu mírně dozadu, aby čenich a záda tvořili jednu linii. Šetrně vytáhněte jazyk a zkontrolujte tlamu a krk, abyste zjistili, zda jsou dýchací cesty volné (v případě potřeby odstraňte zvratky). Vytažení jazyka a krátký, silný tlak na hrudník většinou postačí pro vyvolání dýchacího reflexu.

Neaktivuje- li se tento reflex a pes spontánně nedýchá, a to navzdory volným dýchacím cestám, je třeba zahájit umělé dýchání: Vytáhněte jazyk, přidržujte čumák, a pokud je to možné, položte přes čenich utěrku. Potom do 5 až 10krát dýchněte do čenichu (hrudník se musí zvednout) a počkejte, až se obnoví spontánní dýchání. Pokud tomu tak není, postup opakujte a zvyšte ventilaci přibližně na 20 dechů za minutu. V umělém dýchání pokračujte do doby, než se pes znovu nadechne, než převezme umělé dýchání veterinární lékař nebo pokud po 10 minutách nezačne spontánní dýchání.

  • První pomoc v případě zástavy srdce: Pokud Váš pes ani nedýchá ani mu nebije srdce, musí být resuscitován. Resuscitace se provádí stejně jako u lidí umělým dýcháním a masáží srdce.

Umístěte psa do polohy na pravý bok, lehce vytáhněte levou přední nohu vpřed a 10 x stiskněte hrudník, hned za levým loktem, plochou dlaní (síla stlačení by měla odpovídat velikosti a vzrůstu zvířete). Poté dvakrát prodýchněte čenich a vyčkejte, zda se dýchání a činnost srdce obnoví. Pokud ne, pokračujte v resuscitaci – 15 x masáž srdce a 2 x umělé dýchání.

Resuscitaci ukončete, pokud nahmatáte puls nebo oživování převezme veterinář. Pokud po cca 15 minutách není stále přítomen veterinární lékař a resuscitace neaktivovala dýchání ani puls, nemůžete smrti psa zabránit.

Závěr: První pomoc zachraňuje psí životy

Zvláště v případě akutního ohrožení života v důsledku zástavy dýchání nebo srdce může být první pomoc rozhodující a zachránit život zvířete. Ale i při drobných zraněních, zlomeninách kostí, kousnutí klíštěte nebo úžehu má první pomoc velký vliv na uzdravení psa. Existují samozřejmě nehody, při kterých je veškerá první pomoc neúspěšná a veterinář může pouze konstatovat smrt zvířete. V tomto smutném okamžiku byste se neměli obviňovat.
Znalost nezbytných opatření první pomoci a nácvik klíčových postupů v praxi Vám pomůže, aby svému mazlíčkovi dokázali v případě potřeby účinně pomoci, a poskytne Vám uklidňující pocit, že jste udělali vše, co bylo ve Vašich silách. Účast na kurzu první pomoci a vyzkoušení si zde uvedených postupů na zdravém zvířeti, jako je přiložení obvazu, měření teploty nebo uložení do stabilizované polohy, doporučujeme všem majitelům psa.

Přejeme Vám i Vašemu psovi vše dobré!

Nejlépe hodnocené články

Hárání u fen

Přesto, že je hárání u fen zcela přirozený proces, způsobuje nestandardní chování feny, nervozita, skvrny na koberci nebo strach z nechtěného zabřeznutí mnoha chovatelům starosti. Co byste měli vědět o "hárání" a jak toto období překonat bez stresu, se dozvíte na následujících řádcích.

Falešná březost

Falešná březost (lactatio falsa) u nekastrovaných fen je stav, který může nastoupit několik týdnů po hárání. Během období falešné březosti se fena chová tak, jako kdyby byla březí nebo měla štěňata, ačkoliv nakrytá nebyla.

Když pes zvrací

Každý chovatel tuto situaci určitě zažil a způsobila mu upřímné zděšení: jeho pejsek začal z ničeho nic zvracet. Ne každá forma zvracení ve Vás však musí vyvolávat obavy. Zvracení, které se u pejsků vyskytuje, nazývané také vomitus, se vyskytuje poměrně často a jeho příčiny jsou různé. Jednorázový nástup tohoto problému je zcela neškodný, pokud se však vyskytuje častěji nebo ovlivňuje zdravotní stav pejska, pak je návštěva veterináře nevyhnutelná.