Falešná březost

Falešná březost (lactatio falsa) u nekastrovaných fen je stav, který může nastoupit několik týdnů po hárání. Během období falešné březosti se fena chová tak, jako kdyby byla březí nebo měla štěňata, ačkoliv nakrytá nebyla.

Příčiny falešné březosti

Zatímco při skutečném nakrytí produkuje hormon progesteron, během hárání hladina progesteronu klesá. Vlivem klesání tohoto hormonu se tělo feny někdy přesvědčí o tom, že se blíží porod, což vede k nárůstu hladiny prolaktinu. Prolaktin vydráždí mléčné žlázy k tvorbě mléka. Ovšem ne každá fena trpí symptomem falešné březosti. Vychází se z toho, že rychlý pokles progesteronu a nastupující zvýšená koncentrace prolaktinu falešnou březost vyvolává. Kromě toho jsou fenky různě citlivé na koncentraci prolaktinu. U některých stačí mírné zvýšení, u jiných musí dojít opravdu k rapidnímu výkyvu, aby u feny byla vyvolána falešná březost.

Symptomy

Projevy falešné březosti se mohou různit. Objevují se cca. 3-12 týdnů po hárání a můžou přetrvávat po dobu až několika týdnů. Mnohé feny žádnými příznaky netrpí, jiné jsou zemdlené, víc než normálně. Většina fenek reaguje na tento stav naběhnutím cecíků nebo dokonce produkcí mléka. Falešná březost může mít vliv i na chování fenky – staví „hnízdo“, je velmi přítulná, v hračkách nebo jiných věcech vidí štěňata a odnáší je do pelíšku. Domnělá štěňata jsou chráněna, částečně se může vyskytnout agresivní chování vůči majiteli. Některé fenky jsou spíše depresivní a bez nálady, i chuť k jídlu bývá snížená.

Diagnostika falešné březosti

Časová spojitost s háráním, typické symptomy, informace od majitele a klinická prohlídka u veterináře, to všechno jsou body, které dokáží pomoci falešnou březost odhalit. Většinou jsou bradavky fenky nateklé, částečně tvoří dokonce tekutinu připomínající mléko. Veterinář navíc dokáže pomocí ultrazvuku nebo rentgenu určit, zda se opravdu o březost nejedná.

Jak falešnou březost léčit

Podle jejích projevů se stanovuje postup, který je při terapii aplikován, pokud terapie vůbec nezbytná je. Návštěva veterináře je většinou nutná jen ve velmi těžkých případech. Pokud se jedná o změny, které jsou mírného charakteru, stačí většinou jen trpělivost a podpora fenky. Můžete odklidit hračky a předměty, které si fenka přinesla, choďte s ní na delší procházky. Fena by si neměla olizovat nateklé bradavky, protože tato činnost povzbuzuje tělo v laktaci. Pokud ji nedokážete v olizování zabránit, je vhodné pořídit obleček, díky němuž se k bradavkám nedostane. Někdy je nutné nasazení speciálního límce. Chovatel by rozhodně neměl zkoušet fence bradavky ochlazovat, natírat chladivou mastí nebo jinak opečovávat, protože tato opatření vedou zase pouze ke spuštění sekrece. Pokud se u feny objevují opravdu rapidní změny, např. začne být agresivní nebo má bradavky nadměrně oteklé, je nutné se poradit se specialistou. Veterinář může zvířeti předepsat medikamenty, které zastaví tvorbu prolaktinu, čímž zmírní příznaky březosti. Tyto preparáty by měli být užívány ještě 2 dny po vymizení příznaků, abyste zabránili případnému návratu problému.

Jak falešné březosti předcházet

Pokud se jedná o symptomy slabé, stačí pejska podporovat a zajistit, aby měl dostatek rozptýlení, navíc byste měli v době hárání odstranit z dosahu fenky všechny hračky a předměty, které by jí mohly připomínat štěňata.

Pokud se falešná březost projevuje velmi intenzivně, můžete v následující době hárání počítat s podobnými projevy. V takových případech můžete zvažovat kastraci zvířete. Ta by však neměla proběhnout v době falešné březosti, ale naopak v době klidu hormonálního cyklu. Po sterilizaci už falešná březost u fenky nastat nemůže. Proto je kastrace při falešné březosti s těžkým průběhem smysluplná. O všem se však nejdříve poraďte s veterinářem.

Tento článek v magazínu zoohit je čistě informativní. Pokud se u vašeho zvířete objeví příznaky onemocnění, obraťte se na svého veterinárního lékaře, který stanoví diagnózu a zahájí léčbu.