Australský honácký pes

Tento honácký pes z pátého kontinentu má mnoho příznivců i v Evropě. Není divu: australský honácký pes je nejen pestrobarevnou pastvou pro oči, ale přináší také sportovního ducha a jedinečnou povahu. Potenciální majitelé by měli mít rádi pohyb a ocenit nezávislost tohoto plemene.

Vzhled

Středně velký pes je atletické a kompaktní postavy, větší psi dosahují maximální výšky v kohoutku 51 cm. Vztyčené uši sedí na široké lebce. Australský honácký pes má hustou podsadu. Krátká srst může být skvrnitě modrá nebo červená a vždy s pálením. Štěňata se však rodí bílá a postupně jim přibývají tmavé skvrny. Harmonický celkový vzhled plemene by měl vyzařovat sílu a dynamiku.

Historie

Rodokmen australského honáckého psa je stejně pestrý jako jeho vzhled. Sestává z různých psů, kteří se v Austrálii usadili s evropskými přistěhovalci. Psi sloužili farmářům jako energičtí pastevci, kteří mohli pracovat i s velkými stády dobytka a hnát je přes rozsáhlé oblasti kontinentu. První z těchto pasteveckých psů pravděpodobně vypadali podobně jako předci dnešního bobtaila. Dlouhá srst se však ukázala být v australském klimatu nevýhodná.

Průkopníkem australského chovu psů je Thomas Simpson Hall. Ten nejenže v první polovině 19. století dovezl z Velké Británie bezrohý skot a úspěšně ho choval, ale také založil program chovu psů. Za tímto účelem zkřížil strakaté pracovní psy, takzvané drovery, s ochočenými psy dingo. Výslední „Hall’s Heelers“, jak se jim říkalo, byli velmi úspěšní pracovní psi.

Po Hallově smrti byli tito psi postupně kříženi s dalšími psy, včetně australské kelpie – v neposlední řadě kvůli dosažení harmoničtějšího vzhledu. Povaha „heelerů“ již odpovídala přáním mnoha farmářů, kteří měli velká stáda dobytka a spoustu práce pro snaživé psy.

Tak se nakonec zrodil moderní australský honácký pes. První standard plemene vyšel v roce 1903, v dalším průběhu došlo k výraznějšímu oddělení pracovních a výstavních linií.

Povaha

Australský honácký pes se jako vynikající pracovní pes vyznačuje odvahou a vytrvalostí. Ale jak je to s jeho vhodností jako společníka? Tento pohledný silák má co nabídnout: je chytrý, učenlivý, ochotný pracovat a věrný své smečce.

Vůči cizím lidem je, jako správný honácký pes, spíše odtažitý. Australský pes může být vynikajícím hlídacím psem a je velmi dobrým společníkem při sportovních aktivitách.

Rozhodně je to však pes s „drsnými hranami“, jinými slovy: skutečný charakter. Jako pracovní pes je totiž zvyklý pracovat samostatně a má tendenci prosazovat svou vůli. Hierarchie a jeho pevné místo v ní jsou pro tohoto psa velmi důležité. Rád se podřídí spravedlivému vůdci smečky a pak vyniká věrností a velkou osobní náklonností. Australský honácký pes se může velmi fixovat na jednu osobu v rodině, ke které cítí, že patří.

Kromě toho mohou mít zejména samci tendenci projevovat netolerantní chování vůči ostatním psům.

Výchova svobodné duše

Kromě důsledného chování je pro majitele tohoto plemene důležité také sebevědomé vystupování. Australský honácký pes doslova vycítí nejistotu a rychle ji využije k tomu, aby zpochybnil vedení smečky. Vždyť sám přesně ví, co a jak dělat!

Při práci s australským psem proto vždy vystupujte klidně a sebejistě. Tajemstvím úspěchu je důslednost, nikoliv přísnost. Přehnaná přísnost způsobí, že se toto svobodomyslné zvíře zablokuje vůči další výchově. V dobrém vztahu se však tento pes chce svým lidem zavděčit.

Důležité je, aby pes pocházel od chovatele, u kterého toho štěňata již mohla hodně poznat. Fáze vtiskávání a socializace je důležitá, aby vašeho zvířecího člena rodiny jen tak něco nevyvedlo z míry. Navštěvujte lekce pro štěňata a psí školu. Váš malý samotář pozná různé psy jiných plemen a posílí tak své sociální dovednosti již jako mladší pes.

Přečtěte si také náš článek o výchově štěňat!

Sport

Australský honácký pes má mnoho možností uplatnění. Dospělí zástupci tohoto plemene jsou výbornými společníky na vyjížďky na koni nebo na kole. Nemají téměř žádný lovecký instinkt, ale vysoký instinkt následování – optimální podmínky pro společné výlety.

Mnoho psích sportů je pro australské psy zábavou – vyzkoušejte, co vám oběma vyhovuje. Můžete si vybrat agility, obedience, flyball, dogdancing nebo frisbee. Pokud jde o sportovní aktivity, nezapomeňte trénovat podle věku psa, tj. náročnější tréninky provádějte až v dospělosti. Trénink vždy přizpůsobte svému čtyřnohému příteli tak, abyste ho příliš psychicky ani fyzicky nezatěžovali.

Tito chytří psi jsou také vhodní pro výcvik terapeutického nebo záchranářského psa. V neposlední řadě jsou to samozřejmě stále vynikající pastevečtí a honáčtí psi, kteří rádi plní své původní úkoly na velkých pozemcích.

Strava australského honáckého psa

Vašemu psovi s minulostí divokého zvířete rozhodně prospěje strava, která nabízí kvalitní bílkoviny ve formě masa. Maso by mělo být na prvním místě v seznamu složek a nekvalitní obiloviny by pokud možno neměly být zařazeny vůbec.

Denní dávka udávaná výrobcem je pouze orientační a měla by být upravena podle konstituce a úrovně aktivity vašeho zvířete. Někteří australští honáčtí psi jsou poměrně žraví. Vždy sledujte štíhlou linii svého čtyřnohého přítele a v případě potřeby včas zasáhněte snížením denního množství kalorií.

Pozor na pamlsky: nejlépe je zcela vyloučit nebo je nahradit granulemi z denní odvážené dávky. Čas od času podávejte suché žvýkací pamlsky, jako je bachor nebo hovězí uši, aby měl pes možnost intenzivně žvýkat. Čerstvá voda by měla být vašemu zvířeti vždy k dispozici.

Zdraví

Zdravý australský honácký pes je velmi odolný. U některých linií však existují dispozice k určitým dědičným chorobám, které se u nich vyskytují častěji než u průměrného psa. Předem je třeba říci, že nejlepší ochranou před dědičnými chorobami je renomovaný chovatel.

Problémem, který je třeba u tohoto plemene zvážit, je možná hluchota, která souvisí se zbarvením srsti. Více než jeden z deseti australských honáckých psů je hluchý na jedno nebo obě uši. Proto kupujte štěně pouze od chovatelů, kteří mají provedené audiometrické vyšetření sluchu!

Postiženy mohou být i oči, například luxací čočky (PLL), kdy se oční čočka posune do přední oční komory. Pokud se neléčí, může to vést k šedému zákalu a slepotě. Onemocnění lze vyloučit genetickým vyšetřením.

Mezi další dědičná onemocnění australského honáckého psa patří onemocnění páteře spondylóza a hyperostóza skeletu (DISH). V případě spondylózy není dědičná složka vždy přítomna. Zodpovědní chovatelé by však měli být schopni ukázat příslušné rentgenové snímky rodičovských zvířat s ohledem na hyperostózu. Při té dochází ke zvětšení kostní hmoty. Chovatel by měl mít také negativní testy rodičů na dysplazii kyčelních kloubů.

Zdravý australský honácký pes se může dožít 14 a více let.

Péče

Péče o australského honáckého psa není složitá. Jednou až dvakrát týdně mu vyčesejte srst, abyste odstranili uvolněné chlupy. Během změny srsti může být užitečné častější kartáčování, ale i tak najdete psí chlupy všude ve vaší domácnosti – toto plemeno prostě hodně líná. Psa byste měli koupat pouze v případě nouze, a to jemným šamponem pro psy. Obvykle stačí nechat nečistoty zaschnout a poté je vykartáčovat.

Pravidelně kontrolujte oči a uši, které můžete v případě potřeby vyčistit speciálním čisticím prostředkem. Dávejte také pozor na drápy. Pokud nejsou dostatečně opotřebované, což se může stát zejména u starších zvířat, budete je muset upravit nůžkami na drápy. Pokud si nejste jisti, můžete požádat svého veterináře, aby vám ukázal, jak na to.

Podmínky: dům, dvůr – a srdce!

S kým a kde může australský honácký pes vést spokojený psí život? Jedno je jasné: toto aktivní plemeno do městského bytu nepatří. Tento pes potřebuje prostor pro dovádění, dlouhé výlety do přírody a ideálně velký pozemek, kde může hlídat. Rodinné vazby jsou pro psa, který je na své lidi velmi vázaný, důležité.

Líbí se vám australský pes a rádi byste si ho pořídili? Pak budete potřebovat kromě odpovídajícího prostoru také spoustu času, který musíte svému novému členu rodiny každý den věnovat. Společné procházky a cvičení energického psa jsou na pořadu dne i mnoho let po pořízení psa. Jen ten, kdo přistupuje k zaměstnání, výcviku a péči srdcem a duší, si bude užívat život s tímto aktivním pasteveckým psem po mnoho let.

I zodpovědní začátečníci, kteří jsou ochotni se učit, mohou toto plemeno chovat. Ještě před pořízením myslete na péči o svého čtyřnohého přítele v případě nemoci nebo dovolené. Mnoho hotelů dnes rádo přivítá dobře vychované zvířecí společníky. Měli byste si také spočítat pravidelné náklady, které vám vzniknou v podobě krmiva, poplatku za psa, pojištění odpovědnosti a návštěv veterináře.

Příslušenství pro psa

Než australský honácký pes přijde k vám domů, postarejte se o základní vybavení, aby se u vás cítil jako doma. Do vybavení patří misky na vodu a krmivo a také postroj nebo obojek včetně vodítka. Kromě standardního vodítka můžete potřebovat i stopovací nebo flexi vodítko.

Pro bezpečnou přepravu psa byste měli předem myslet na nejlepší zabezpečení pro cesty autem. Ať už si pro chlupaté pasažéry vyberete přepravní box, přepravní klec nebo bezpečnostní pás, heslo zní: hlavně bezpečně!

Udělejte svému novému spolubydlícímu pohodlí pomocí dek nebo košíků pro psy a potěšte ho zajímavými hračkami. Ty je dobré čas od času vyměnit, abyste psovi zajistili rozmanitost.

Nakonec připravte prostředky k péči o svého čtyřnohého přítele. Kartáč a masážní rukavice, jemný šampon pro psy, nůžky na drápy, čistič uší a očí a kleštičky na klíšťata tvoří rozumnou základní výbavu pro čisté soužití. Nezapomeňte na odstraňovač chlupů z oblečení!

Koupě štěněte je otázkou důvěryhodnosti

Jak již bylo naznačeno, při chovu australského honáckého psa záleží také na mnoha detailech. Chovatel potřebuje komplexní znalosti o plemeni. Na jejich základě může vypracovat vhodné chovatelské cíle z hlediska vzhledu a povahy a realizovat je s vlastními chovnými zvířaty. Nešetří časem ani penězi na potřebná vyšetření, protože zdraví jeho svěřenců mu přirozeně leží na srdci. Kromě toho jsou mladí psi již v prvních týdnech svého života u chovatele intenzivně přivykáni na mnoho každodenních věcí. Protože dobrý chovatel chce, aby z nich vyrostli klidní a společenští zástupci svého plemene.

Seriózní chovatel nesvěří svá štěňata jen tak někomu za peníze, ale podrobně se zajímá o nový domov svých chráněnců. Mladí psi od renomovaného chovatele mají samozřejmě také odpovídající cenu. V žádném případě byste neměli šetřit na kupní ceně a měli byste koupit štěně pouze od chovatele, který je členem klubu. Členství v klubu však nestačí – při návštěvě štěněte se ptejte na zdravotní péči. Zároveň si uděláte představu o prostředí a rodičovských zvířatech, která by na vás měla působit zdravým a otevřeným dojmem.