Jak štěňata odnaučit kousat

Co mám dělat, pokud mé štěně kouše?

I to nejmilejší štěňátko má ve věku 6 měsíců již okolo 28 zoubků, které dokáže velmi účinně uvést do chodu. I když štěně svými jehličkami dokáže zatím jen stěží způsobit závažnější zranění, je třeba ho již v mladém věku učit jemnosti při stisku.

Většina mladých psů učiní v tomto ohledu pokrok při pohybování se mezi svými sourozenci. Často slyšíme, že citlivost stisku je vrozená a cvičit se nemusí. To je však omyl, který může mít závažné následky, neboť kousání má velký význam při společném soužití psa s člověkem. Předejdete tak nebezpečným zraněním, kdyby jednou ze zvířecí vášně mělo k takové výjimečné situaci dojít.

1. krok: Přirozený trénink stisku

I velmi přátelští psi mohou více skousnout – například když jim někdo nechtěně stoupne na nohu a pes se vlivem bolesti lekne. Avšak cvičte se štěnětem formou hry schopnost ovládat jeho „zbraně“. Když si sourozenci z jednoho vrhu společně hrají, reaguje štěně, které bylo kousnuto více, okamžitě: Buď svého sourozence kousne také, nebo se ze hry úplně stáhne. Obě řešení jsou pro útočníka nepříjemná a naučí se tak, že neopatrné kousání s sebou nese negativní následky. Sourozenci záhy pochopí, že svoje zoubky mohou používat jen velmi obezřetně. Přirozený vývoj a socializace poskytují jedincům ve vrhu potřebné základy týkající se síly stisku. Bohužel mnozí majitelé po odebrání zvířete ze skupiny v tréninku již nepokračují. Přitom trénink je důležitý i u menších či velmi dobře socializovaných psů, neboť i oni se mohou ocitnout ve stresové situaci, při níž znenadání kousnou. Pes, který je trénovaný pouze vycení zuby, ale nepokouše.

2. krok: Trénink formou hry

• Pes se musí naučit již od štěněte, že člověk má citlivou kůži, která nesmí být poraněna ani v rámci hry. Proto stanovte již v útlém věku přesné hranice a přerušujte hru hlasitým „AU“, jakmile se zoubky Vašeho štěňátka nešetrně dotknou pokožky nebo oblečení.
• Učte zvíře, aby bylo v tomto ohledu pozorné, a aby rozpoznalo následky svého jednání. Většinou stačí 15 vteřin na uvědomění si situace. Pokud po Vás pejsek v tomto časovém období chňapne znovu, opusťte nakrátko místnost.
• Cvičení opakujte maximálně 3 x během 15 minut a poté společné hraní ukončete – pejsek totiž déle pozornost neudrží. Nadávky nebo pleskání jsou při trénování samozřejmě tabu a to i z toho důvodu, že pejsek by tyto signály mohl chybně interpretovat jako pobídku ke hře. Z tohoto důvodu byste se měli vyhnout všem hrám, které za normálních okolností patří k zábavě uvnitř tlupy, včetně štípání nebo cvakání zuby.
• Důležité je i to, aby pejsek měl k dispozici hračku, na níž by si mohl zoubky cvičit a vydovádět se na ní. Také pořízení kousacích hraček nejsou od věci – obchody nabízení širokou škálu těchto předmětů.

Jakým výzvám můžete při tréninku čelit?

Žijí-li v domácnosti malé děti, přináší trénink i další výzvu, protože malí pejsci rádi v rámci hry chňapají po dětech nebo jejich oblečení. Proto mějte dítě vždy pod dohledem, když si chce hrát se štěnětem. Od školního věku můžete i dítě samotné naučit, jak má se štěnětem jednat, pokud se ho dotkne zuby.

Ať už se to zdá jakkoli zvláštní, další výzvou jsou štěňata, která jsou příliš mírumilovná. Protože k tomu, abyste štěně naučili jemný stisk, je zapotřebí nejdříve to, aby pes kousat chtěl. Štěňata, která při hrách neukazují zuby vůbec, jsou v tomto ohledu necvičitelná. Proto v tomto případě dává smysl štěně prostřednictvím her nebo žvýkacích pamlsků ke kousání vyprovokovat.

V každém případě budete při cvičení štěňat potřebovat hodně trpělivosti. Mějte stále na paměti, že pouze skrze následky můžete dosáhnout patřičného výsledku. Ten, kdo nahlas zakřičí „au“, ale přitom dál pokračuje v dovádění se svým pejskem, se nemůže divit, že ve výchově nedosahuje vytyčených cílů. Úspěšný trénink se také neprojeví ze dne na den, ale bude se ukazovat postupně. Především u plemen, která patří mezi lovecká, může učení trvat o něco déle. Upozornění: ve čtyřech měsících, předtím než jsou mléčné zuby nahrazeny zuby stálými, by měl mít pejsek kousání pod kontrolou. Pokud tomu tak není, doporučujeme vyhledání profesionální pomoci a podpory zkušeného trenéra.

Přejeme Vám i Vašemu štěňátku mnoho šťastných chvil strávených společným hraním a pozitivní výukou!