V běžném mluvě je slovo „pitbull“ synonymem pro bojového psa. V USA se tímto termínem označuje plemeno americký pitbulteriér. V Evropě však pitbullové nejsou uznáváni jako samostatné plemeno a nemají to jednoduché ani v jiných ohledech. Tito silní čtyřnozí přátelé jsou však výjimeční.
© Evelina / stock.adobe.com
Špatná pověst, mírné srdce: Dobře vycvičený americký pitbulteriér je milý společník.
Na první vypadají pitbull a jeho evropský příbuzný, americký stafordšírský teriér (neboli amstaff), téměř na chlup stejně. Americký pitbulteriér je svalnatý, kompaktní pes s váhou přibližně 27 kilogramů při výšce v kohoutku až 53 centimetrů.
Pitbullové mají nápadnou mohutnou hlavu s napůl svěšenýma ušima, a to za předpokladu, že uši nebyly zastřižené, aby pes vypadal „nebezpečněji“. Tato praxe je naštěstí ve většině evropských zemí už zakázaná.
Krátká srst pitbullů může mít všechny různé barvy kromě barevné kombinace „merle“. Vzhledem k tomu, že v Evropě se jako pitbull označují většinou kříženci různých, tzv. bojových psů, podrobnější popis je v těchto případech zbytečný.
Důležité informace pro majitele, kteří rádi cestují: V některých zemích stačí, aby pes jen připomínal pitbulla, a může mu i jeho majiteli zakázáno do země vstoupit.
© otsphoto / stock.adobe.com
Z důvodu krutých psích zápasů a nezodpovědných majitelů upadli pitbullové do nelibosti. Špatně socializovaní pitbullové mohou být vůči lidem a zvířatům opravdu značně agresivní. Jsou totiž nebojácní a také „připraveni k boji“, jak byli v minulosti vychovávaní.
Ve vztahu k lidem je však toto plemeno psa většinou ochotné se podřídit. To bylo důležité i v dobách neslavných zvířecích zápasů: Lidé museli vždy dokázat psa stáhnout psa z boje, aniž by na ně zaútočil.
Americký pitbulteriér v každém případě potřebuje rozvážné majitele, pro které není výcvik psů velkou neznámou. Při výchově pitbulla je důležitá důkladná a včasná socializace s dalšími psy a lidmi.
Kromě toho je u těchto čtyřnohých přátel důležité vždy dát najevo jasné, důsledné a nenásilné vedení. V opačném případě se budou psi snažit zaujmout první místo v hierarchii. U zvířat s popsanými dispozicemi to může mít fatální následky.
Pokud máte štěně pitbulla, určitě ho dejte do Školky pro štěňata, aby si zvykl vycházet s různými psy. Pro klidné soužití může být užitečná také návštěva přidružené Psí školy.
Srst těchto kompaktních psů je krátká a díky tomu se snadno udržuje: Pro dobře upravenou srst totiž stačí kartáčování jednou za týden. Nejlepší je, když si váš americký pitbulteriér na tento rituál zvykne už jako štěně, většina psů si toto hlazení totiž opravdu užívá.
Další tipy pro péči o pitbulla:
Další tipy pro celkové zdraví pitbulteriéra najdete na stránkách Psí magazín od zooplusu.
Stejně jako u mnoha „bojových psů“ se i u amerického pitbulteriéra ukazuje, že nebezpečí vždy přichází z druhé strany vodítka. Důkladně socializovaní pitbullové jsou považováni za mírné psy.
Díky své inteligenci a hravosti jsou ideálními společníky pro sportovně založené rodiny a jsou vhodné i jako společníci pro děti. Vzhledem ke své poddajnosti však nejsou dobrými hlídacími psy.
Rozhodujícími faktory pro klidné soužití s americkým pitbulteriérem jsou v podstatě jeho původ, socializace a výchova. Pokud je jeden z těchto pilířů nestabilní, může být pes nebezpečný, což je riziko, které by začátečníci neměli při výchově psů podstupovat.
Americký pitbulteriér překvapí mnoho milovníků psů svou všestranností: Tito sportovně založení a vytrvalí psi se proto v jejich domovině, v USA, často používají jako záchranářští nebo pátrací psi.
Hodně, protože jeho touha po pohybu je velká. Je vždy připraven na dobrodružství se svým majitelem. Také Psí sporty jako je Agility, mohou přinést vašemu americkému pitbulteriérovi mnoho radosti. Častému skákání by se však pitbullové měli raději vyhnout, protože mají sklon k dysplasii kyčelních kloubů.
V každém případě je důležité, aby váš čtyřnohý přítel nedělal žádné namáhavé sporty ani nechodil po schodech, dokud nedosáhne plné dospělosti. Pitbullové by také kvůli své vrozené ostrosti neměli dělat sporty pro ochranné psy, protože by se tím mohly rozvinout nežádoucí dispozice.
© Volodymyr Shcerbak / stock.adobe.com
Pitbullové jsou obecně mohutní psi, kteří se většinou těší velmi dobrému zdraví.
I přes svou robustnost mohou být američtí pitbulteriéři náchylní k určitým onemocněním:
U svého čtyřnohého svalovce volte krmivo vhodné pro toto plemeno – to se mimo jiné vyznačuje vysokým obsahem masa. Zatímco štěně může dostat čtyři menší dávky krmiva denně, dospělému psovi stačí dvě porce.
Zajistěte svému pitbullovi po jídle odpočinek a čas na šlofík, aby mohl krmivo strávit.
Výživa psů je téma samo o sebe – vše, co o ní potřebujete vědět, najdete v magazínu zooplus. Velmi kvalitní krmivo si můžete kdykoli objednat z obchodu pro psy zooplus až k sobě domů.
Při dobré péči a stravě, která je přizpůsobená jeho potřebám, se toto atletické zvíře může dožít přibližně dvanácti let.
Když se mluví o pitbullovi, je těžké říct, o kterého psa jde. Toto plemeno totiž dodnes není uznané jako samostatné plemeno. První snahy o chov těchto psů byly v USA.
Křížením anglických buldoků a teriérů vznikl americký stafordšírský teriér. Cílem selektivního chovu byl dobrý psí bojovník, který by se osvědčil v tzv. jámě, aréně na zvířecí zápasy, mimo jiné i proti jiným psům.
Termínem „pitbul“ se nakonec začali označovat především zvířata, které se takových zápasů účastnila. U těchto psů se upřednostňovala z dnešního pohledu pochybná povaha: Přednost měla zvířata s nízkým prahem podráždění a vysokou agresivitou vůči jiným psům. Vzhled byl pouze vedlejší. Proto se dnes mnoho amerických pitbulteriérů podobá americkým stafordšírským teriérům.
V roku 1898 United Kennel Club (UKC), který dodnes nespolupracuje s Mezinárodní kynologickou federací, uznal amerického pitbulteriéra jako samostatné plemeno. Slovo „pitbul“ se postupně stalo obecným označením pro bojové psy. V mnoha zemích se bohužel i přes zákazy stále pořádají psí zápasy, na které jsou zvířata speciálně „chována“.
Pokud jste se zamilovali do amerického pitbulteriéra, jedinou možností je se obrátit na chovatele amerických stafordšírských teriérů. Jen oni mohou získat odpovídající průkazy původu psa.
Milovníci psů v Evropě si totiž nemohou koupit čistokrevného amerického pitbulteriéra, protože největší mezinárodní zastřešující organizace pro chov psů (Mezinárodná kynologická federace) toto plemeno neuznává.
To je také důvodem, proč byste v žádném případě neměli kupovat štěňátka pitbulla bez dokladů – v takovém případě vždy jde o křížence, u nichž nebyla dostatečně prověřená vhodnost k chovu z hlediska povahy a zdraví.
Pitbull s bojovými předky se může v optimistickém případě stát velkou výzvou a v tom horším i nebezpečím. Z důvodu dědičných chorob jsou u takových zvířat i mnohem vyšší zdravotní rizika.
© otsphoto / stock.adobe.com
Obtížné není jen najít pitbula. Kromě kritického vnímání těchto zvířat veřejností je v mnoha zemích ztížen i jejich chov.
Často jsou s jejich chovem spojeny přísné podmínky – od nutnosti získat licenci k vlastnictví psa až po někdy vyšší daně.
V některých švýcarských kantonech je jejich chov úplně zakázán. Ve Francii, Dánsku a Velké Británii platí úplný zákaz vstupu pitbullů a psů podobného vzhledu.
Než začnete shánět pitbulla, je nejlepší se informovat o podmínkách a daních. V souvislosti s tím si také můžete vypočítat průměrné náklady, které budete pravidelně vynakládat na krmivo, veterináře pojištění a příslušenství pro psy.
Přečetli jste si vše a stále toužíte po pitbullovi? Potom v útulcích najdete mnoho kříženců pitbulla, kteří netrpělivě čekají na nový domov.
Pro zkušené milovníky psů je to dobrá příležitost splnit si své přání mít pitbulla a zároveň udělat dobrou věc pro zvířata bez domova.
Při seznamování s novým čtyřnohým přítelem si zjistěte jeho minulost a předky a kriticky si položte otázku, zda dokážete splnit jeho požadavky.
Některé pitbully v útulcích a náhradních domovech pocházejí od lidí, pro které byl chov tohoto „psího plemene“ moc náročný. V takových případech může byť nutné odvést ještě velký kus práce při jejich výchově.
Pokud si se psem sednete a tuto výzvu přijmete, můžete si být jisti, že mu tím uděláte neskutečnou radost a získáte tak věrného společníka na celý život.
Každému majiteli psa by mělo být jasné, že názory na amerického pitbulteriéra na vodítku se různí. Určitě se nevyhnete kritickým reakcím při každodenních procházkách a mezi známými.
Pokud však svého pitbulla dobře vycvičíte, můžete to však vnímat jako příležitost a nechat svého čtyřnohého přítele, aby si kritiky svým šarmem omotal okolo tlapky.
| Zvláštnosti: | Americký pitbulteriér je dobře vycvičitelný a tvrdohlavý pes, který patří do zkušených rukou. |
| Povaha: | silný, temperamentní, inteligentní |
| Výška v kohoutku: | až 53 cm |
| Hmotnost: | do 27 kg |
| Srst: | krátká s různými barevnými variantami kromě „merle“ |
| Péče o srst: | kartáčujte jednou týdně |
| Pohyb: | vysoká potřeba pohybu |
| Pes vhodný pro začátečníky: | pouze pro zkušené majitele |
| Štěkání: | nízká tendence |
| Očekávaná délka života: | cca 12 let |
| Typické choroby: | Kyčelní a kožní onemocnění |
| Skupina podle FCI: | 3. Teriéři |
| Původ: | USA |
Pomeranian neohromí velikostí, ale svým přátelským přístupem, sebevědomím a energií. Není tedy divu, že si tato minivarianta špice získává stále více příznivců.
Nejmenší plemeno na světě má nejslavnější páníčky na světě a nejvyšší životní úroveň. Čivava je doma v kabelce Madony, Britney Spears nebo Paris Hilton. Přitom toto mexické plemeno je víc než jen luxusní psí společník.
