Chow Chow (Čau-čau)

Zlatohnědá srst se silnou hřívou, kompaktní postava — samotný čau-čau zaujme svým majestátním vzhledem. Toto staré psí plemeno, jedno z nejstarších na světě, je nejen velkolepé na pohled, ale také vyniká velmi zvláštním charakterem: někteří říkají, že čau-čau se kvůli svévolnosti podobá spíše kočce než psovi. Každý, kdo se přátelil se zástupcem tohoto plemene ví, že tito psi mají nejen vzhled, ale i srdce lva.

Historie

Starověké plemeno s mnoha způsoby využití

Plemeno pochází z Číny, ale má sibiřské předky. Samotné plemeno je staré přes tisíc let: psi čau-čau patří mezi starověká plemena, která se geneticky liší od většiny dnešních plemen psů. Předpokládá se, že tato zvířata také měla vliv na vyobrazení „psů Fu“, kteří stojí jako strážci před mnoha reprezentativními čínskými budovami — podobně jako sochy lvů po celé Evropě. V dávných dobách byl čau-čau skutečně používán jako chrámový strážce v Číně, Mongolsku a Tibetu, později se stále častěji používal jako lovecký pes nebo soukromý hlídací pes a stále více se stával psem lidu. Nicméně některé exempláře tohoto nápadného plemene sloužily císařskému dvoru po dlouhou dobu jako symbol stavu. I přes to však mnoho psů čau-čau skončilo na talíři svého chovatele. Na zbyt nepřišla ani hřejivá kožešina.

V 19. století se toto plemeno dostalo do Evropy. Ve Velké Británii nebyl první čau-čau ke spatření na sousedově gauči, nýbrž v zoo, kde vzbudil velkou pozornost návštěvníků. V roce 1865 obdržela královna Viktorie jednoho z poutavých psů z Číny, což vyvolalo poptávku po „lvím psovi“ jakožto domácím mazlíčkovi. V roce 1895 založili milovníci těchto psů první spolek psů čau-čau, o více než 10 let později byl v USA založen „Chow Chow Club“. Nicméně, plyšoví psi zůstali pro většinu milovníků zvířat nedostupní a byli dlouho považováni za symbol stavu v západním světě. Také v Bílém domě již žili dva zástupci tohoto plemene: americký prezident Calvin Coolidge (1923-1929) vlastnil zvířata se jmény Tiny Tim a Blackberry. Dnes již v Číně žije jen málo psů plemene čau-čau, více jich žije v Evropě a Severní Americe, kde toto plemeno patřilo v 80. letech 20. století k jednomu z nejpopulárnějších.

Mimochodem, původ mimořádného jména není jasně objasněn — existuje několik teorií. Jedna z nich říká, že je jméno založeno na čínském slově „Gou“, což znamená „pes“. Dalším vysvětlením by byl původ slova z pidžinských variant angličtiny: Podle toho lze „čau-čau“ přeložit jako „pamlsek“ — i dnes znamená hovorový americký výraz „chow“ „krmivo“. Dnešní označení tedy stále obsahuje připomínku naštěstí minulých časů, ve kterých čau-čau také sloužil jako zdroj masa.

Vzhled

V Číně je plemeno označován jako „nafouknutý lví pes“, „medvědí pes“ nebo „modrý jazyk“ — tato jména označují nápadný vzhled tohoto plemene. Čau-čau patří do skupiny asijských špiců. Je kompaktního vzrůstu. Existují jak krátkosrstí, tak dlouhosrstí psi, přičemž i krátkosrstí zástupci vynikají plyšovým, měkkým kožichem. Krátkosrstí „Smooth Chows“ jsou však mnohem vzácnější než dlouhosrstá varianta. Chow-chow mají kolem dokola tlustou podsadu a pyšní se bujnou „hřívou“, která jim dodává typický lví vzhled. Impozantní srst je vždy jednobarevná, přičemž na břiše a vnitřní straně stehen může být světlejší. Možné barvy jsou černá, červená, modrá, hnědá, krémová a bílá. Tlusté malé uši stojí vzpřímeně a ocas nosí pes ohnutý nad zády.

Velikost čau-čau

Samci čau-čau mohou dosáhnout výšky v kohoutku 48 až 56 centimetrů, zatímco samice dorostou velikosti mezi 46 až 51 centimetrů. Hmotnost je u samic 20 až 27 kilogramů, u samců 25 až 32 kilogramů.

Proč mají čau-čau modrý jazyk?

Zvláštnost tohoto plemene je odhalena otevřením tlamy: jazyk, dásně a pysky jsou modré. Co by bylo důvodem k obavám u jiných plemen — modrý jazyk a ústní sliznice může naznačovat nedostatek kyslíku — je u zástupců druhu tohoto plemene standardem a žádnou známkou zdravotních problémů. Neexistuje jasné vědecké vysvětlení barvy, ale o modré barvě jazyka koluje mnoho legend, například tato: při stvoření vesmíru a připevňování hvězd popadaly kousky oblohy na zem. Ty poté byly slíznuty psem čau-čau. Méně mytologická vysvětlení předpokládají spojení s krevním oběhem nebo termoregulací.

Charakter plemene

Často se říká, že čau-čau je v podstatě spíš jako kočka než pes: „Tomu kdo ho vlastní, dlouho nepatří.“ Co to znamená? Tito čtyřnozí přátelé nemají rozvinutou „vůli potěšit“ a jsou jen málo submisivní, místo toho mají vlastní (tvrdou) hlavu. Tito psi si často drží odstup od jiných psů a cizích lidí, dokud se nenachází v jejich revíru – pak mohou být i agresivní. Jejich základní nedůvěra vůči cizím lidem a jejich teritoriální chování dělá z psů čau-čau dobré hlídače. Nicméně při setkání s jinými psi mají čau-čau v případě chybné výchovy sklony k těžko kontrolovatelným agresím. Problém může vzniknout mezi psy stejného pohlaví – především u zástupců jiných plemen. Opatrnost je třeba také při setkávání s menšími psy, protože by mohli v čau-čau probudit lovecký instinkt. Včasná socializace je proto u tohoto plemene nezbytná. Tento „lví pes“ je spíše pohodový čtyřnohý přítel, který jinak vyzařuje klid a pohodu. Venčení na volno není u všech čau-čau možné kvůli jejich instinktu a tomu, že nelze vždy zaručit, že se psi po zavolání vrátí.

Výživa a zdraví

Vyvážená strava přispívá k dlouhému, šťastnému psímu životu. Každý chlupáč má individuální nutriční požadavky, které nemohou být stejné pro všechny psy. Zde hraje roli mnoho faktorů, jako je zdravotní stav, váha a věk. Pokud si nejste jisti výživovými nároky Vašeho psa, může Vám pomoci porada s Vaším veterinářem. Krmivo pro psy by se mělo skládat z většiny z kvalitního masa. Kromě krmení suchým a vlhkým krmivem může být použita metoda BARFování, kdy jsou psi krmeni převážně syrovým masem. Kromě toho jsou podávány vnitřnosti, ovoce, zelenina a vitamínové a minerální doplňky. Dbejte vždy na to, aby Váš pes měl vždy k dispozici dostatek čerstvé vody.

U psů čau-čau se ve větší míře vyskytují kožní záněty, které mohou být vyvolány mj. špatnou výživou. Pokud se objeví první příznaky, nebojte se navštívit Vašeho zvěrolékaře.

Toto plemeno má tendence k ekzému kůže, vchlípení očních víček a k dysplazii kyčlí a loktů. Pravidelné preventivní vyšetření a vhodná léčba mohou často zpomalit průběh onemocnění a vyhnout se nutnosti podstoupit operaci. Vzhledem ke genetickým dispozicím je zvláště vhodné věnovat pozornost řádně testovaným rodičům při nákupu štěňat: Správní chovatelé používají pro svůj chov pouze zdravá zvířata. Smutným způsobem se proslavil Todd, bývalý čau-čau světové hvězdy Justina Biebera, který svého psa daroval jednomu ze svých tanečníků ihned, jakmile dospěl do puberty. Tento tanečník poté vybral 8000 USD na operaci kyčlí pro teprve sedmiměsíčního psa. Zástupci tohoto plemene se dožívají v průměru 12 až 14 let.

Péče

Lví hříva vyžaduje pozornost: majitelé dlouhosrstých čau-čau by měli česat psa dvakrát až třikrát týdně, v nejlepším případě však denně. Doporučuje se důkladné týdenní česání a další — méně intenzivní — kartáčování jednou denně. Obzvláště za ušima a na krku má srst tendenci ke splétání. Koupání byste se měli vyhýbat – učiňte tak pouze v případě silného znečištění, které nelze vyčesat. Někteří však doporučují měsíční koupel. Pokud potřebujete zvíře vykoupat, dbejte na přírodní složky a vyberte jemný šampon pro psy, například s heřmánkem. To snižuje riziko alergie. V létě během období tepla byste měli dávat pozor na kontaktní body ocasu s kůží, protože zde může dojít k rychlému podráždění kůže. Krátkosrstá varianta je mnohem méně náročná na péči.

Výchova

Vzhledem ke své vlastní povaze patří čau-čau mezi náročné psy, co se výchovy týče. Potřebuje jasné a důrazné povely — každá nedůslednost vyvolaná pohledem do očí těchto „medvídků“ na čtyřech packách ukrývá pozdější nebezpečí, jelikož zástupci tohoto plemene se v případě zoufalství často stávají agresivními. S láskyplnou důkladností a empatií můžete vychovat také psa čau-čau, nicméně nikdy z něj nebude společník, který poslouchá na slovo, bude mít vždy vlastní hlavu. V ideálním případě vyhledejte ještě před příchodem Vašeho psa školu pro psy, která již má zkušenosti s tímto plemenem. Zde může Vaše štěně také poznat v rámci hry jiné psy, dobrá socializace je u tohoto plemene velmi důležitá. Díky své tvrdohlavé povaze patří čau-čau v nejlepším případě do rukou zkušeného chovatele, protože využívá typické začátečnické chyby, což může v ožehavých situacích vést ke ztrátě kontroly. Pokud máte málo zkušeností se psy, měli byste se neprodleně začít zabývat tématem výchovy psů a nechat si poradit od zkušených chovatelů.

Chov

Čau-čau není klasickým rodinným psem, i zde ale výjimky potvrzují pravidlo. Pokud Vaše srdce bije pro medvídka ve lvím kožichu, měli byste se předem rozmyslet, jestli je zástupce tohoto plemene vhodný pro Vás a Vaše okolí. Tento pes je dobrým společníkem pro singles, protože má sklony k vytváření silných vazeb s pouze jednou osobou. Před pořízením zvažte také časově velmi náročnou péči o srst, obzvláště v případě dlouhosrstých „psích lvů“. V podstatě je toto plemeno také vhodné pro chov v bytě, ale také čau-čau má rád dobře oplocenou zahradu, protože tito psi rádi tráví čas venku.

Před nastěhováním psa také nezapomeňte, že za něj budete mít zodpovědnost po dalších více než 10 let – a to také v případě dovolené a nemoci. Odpovězte si sami na otázky ohledně možnosti ubytování v průběhu dovolené – nezapomeňte zvážit také nevyhnutelnou péči o srst. Nebo naplánujte cestu s Vaším psem – zde ovšem nejsou vhodné příliš teplé destinace. Je také důležité zvážit: kromě nezbytného základního vybavení ve formě pelíšků, vodítek, kartáčů a hřebenů, misek a vybavení do auta, stejně jako pravidelné krmivo a náklady na veterináře, může být částka vyšší v případě nemoci Vašeho čtyřnohého přítele a náklady se mohou velmi snadno navýšit. Nechte sebe a případně i členy rodiny žijící s Vámi v domácnosti otestovat na alergii na psy. Pokud již máte kočku a chcete ji spřátelit se psem čau-čau, měli byste zvolit zvíře, které je zvyklé na kočky již z chovu – tato socializace se odehrává u některých chovatelů již v prvních týdnech života. Starší psi si jen těžko zvyknou na kočky – představují pro ně potencionální „kořist“. Čau-čau může žít dobře se staršími dětmi, pokud spolu s dětmi nastavíte pravidla, aby se chovaly vůči čtyřnohému příteli důsledně a uctivě. Pak nic nestojí v cestě přátelství.

Agility, Dog Dancing, běhání? Tohle všechno je pro tato pohodlná zvířata spíše nevhodné. Jejich hustá srst a strmé zadní nohy stojí v cestě delší zátěži. Tento čtyřnohý přítel oceňuje především dlouhé procházky s mnoha příležitostmi k čuchání, přitom ale neklade vysoké nároky na sportovnost svého chovatele. Hlavní disciplínou tohoto psa nejsou ani vytrvalostní túry. V létě při horkých teplotách je potřeba vzít v úvahu i silný kožich těchto psů, jelikož dlouhosrstí čau-čau nesnáší horko příliš dobře.

Takto najdete Vašeho vysněného čau-čau

Čau-čau není žádné běžné plemeno, přesto najdete v každé zemi seriózní chovatele, kteří jsou součástí spolku a chovají zvířata s vášní. Tomu byste měli přikládat velkou důležitost, protože již při výběru původu svého nového čtyřnohého přítele vyloučíte velkou část těch, kteří se nezajímají o dobré životní podmínky zvířat, ale především o obohacení své vlastní kapsy. Každého dobrého chovatele můžete navštívit v jeho domě a poznat nejen Vaše vysněné štěně, ale také jeho rodiče. Chovatel Vás ochotně informuje o své zdravotní péči a rád Vám pomůže se všemi otázkami ohledně Vámi požadovaného zvířete. Při předání má štěně nejen potvrzení o původu a osvědčení o očkování, ale obvykle také čip a zdravotní osvědčení. Buďte šťastní, pokud se chovatel také zeptá na několik otázek o Vaší životní situaci a Vašich zkušenostech se psem, protože to ukazuje, že blaho jeho psů je mu drahé. Dejte si pozor na černý chov a nekupujte tam z lítosti — každé zakoupené zvíře poskytuje „doplnění“ psem, který nebyl socializován a zdravotně prověřen – stejně jako jeho předchůdce. Kromě toho často trpí nejen štěňata takových prodejců, ale i jejich rodiče, kteří často musí žít v nuzných podmínkách a jsou drženi ve špatném stavu jen kvůli tomu, že pravidelně rodí potomky.

Pokud to může být také starší zvíře, na internetu najdete spoustu dospělých zvířat, např. ve spolku čau-čau v nouzi. Zde nebo někdy také v útulcích můžete často najít míšence, kteří vypadají podobně jako čau-čau a ukazují typický charakter plemene. Bývalí majitelé nebo ošetřovatelská střediska mohou při rozhovoru s Vámi zjistit, zda se k Vám vysněný pes hodí.

Přejeme Vám silné pouto s Vaším psem čau-čau!