Výchova dospělých psů

Pes u povelu - Dej pac

Jak správně postupovat ve výchově dospělého psa?

Čím dříve naučíte psa nejdůležitější základy chování, tím více problémů si ušetříte v pozdějším soužití s ním. To je věčná pravda. Co však dělat, když výchova pejska byla ve štěněčím věku zanedbána? Lze i starší psy naučit poslouchat povely?

Ukážeme Vám, na co byste se měli při výchově dospělého jedince zaměřit a také sedm cvičení, které s ním můžete trénovat.

Psi se učí celý život

Dobrá zpráva: Psi se učí po celý život. Podobně jako lidé se ani psi nikdy učit nepřestanou. Až do vysokého věku jsou schopní si vštípit různé povely a náležité chování, stejně tak jsou však schopní se přeučit na chování, které je nežádoucí. V jejich výchově tedy nesmíte nikdy usnout na vavřínech. Ani ten nejlepší trénink v mladém věku nepřinese nic, jestliže v období puberty zvířete s ním z pohodlnosti trénovat přestanete. Povely, které se zvíře naučilo, musí ve svém spektru schopností podržet po celý život. Z jednoznačného povelu „Zůstaň“ nemůžete najednou udělat „Prosím chvíli počkej“.

Výchova dospělého psa: výhody

Mladí psi se přirozeně – podobně jako děti – učí rychleji. Lze je snadno formovat, protože jsou hadoví po vědění, mnoho si vštípí díky hrám a jsou vůči světu ještě nezaujatí. To se při výchově štěněte dá využít. Na druhou stranu musíte takto mladého pejska naučit všem základním modelům chování – neexistuje štěně, které by se narodilo čistotné a taky neexistuje takové, které nebude zpočátku ničit nábytek, pokud neuslyší jasné „NESMÍŠ“. Výchova a socializace štěněte zabere tedy přirozeně více času než výchova dospělého psa, který si již na soužití s člověkem zvyknul.

Retrívr u povelu - Dej pac

Tedy výchova dospělého psa s sebou může nést i pozitiva. Starší jedinci jsou navíc zpravidla klidnější a stabilnější než štěňata. Jsou čistotní, můžete je nechat samotné a jsou i více méně zvyklí na určitý denní režim, tedy spánek, jídlo, procházku. Jsou s nimi možné delší výlety, a i při tréninzích potřebuje dospělý jedinec méně přestávek než štěně, které bývá záhy přehlcené informacemi.

Jaké komplikace při výchově mohou nastat?

Nevýhodou výchovy dospělého jedince je to, že má již zažité určité modely, podle nichž funguje měsíce nebo i roky. Pokud jsou pro nás tyto návyky najednou nevhodné, reaguje pes nejistotou a tvrdohlavostí. Jednou naučené chování lze přeučit, vyžaduje to od psa však určité nasazení, ale také trpělivost a důslednost od majitele. Otázka tedy nespočívá v tom, zda je možné dospělého psa vychovat, ale spíše kdy bude schopen se to již naučené přeučit. Staršího psa lze vychovávat stejně dobře jako štěně, jen to o něco déle trvá.

Pomoc při poruchách v chování

Situace se komplikuje, jestliže se u psa vyvinuly těžké poruchy chování. Předtím, než začnete cíleným tréninkem bojovat proti nechtěnému chování u zvířete, musíte odhalit příčinu jednání. Proč pes ničí předměty? Proč reaguje agresivně? Proč neustále štěká?  Především pokud pes kouše nebo trpí nekontrolovatelným vztekem, nemusí být tyto reakce vyvolány jen traumatickými zážitky nebo chronickými bolestmi, ale také trvalým stresem, držením zvířete v izolaci nebo chybným tělesným a psychickým zatížením. Čím více se přiblížíte jádru příčiny neadekvátního chování Vašeho zvířete, tím cílenější a úspěšnější budete v tréninku Vašeho pejska. Začátečníci by měli v tomto případě zvážit oslovení odborníka. Nicméně i osoby, které již s výchovou psa zkušenosti mají, mohou shledat návštěvu trenéra nebo cvičáku jako smysluplnou.

Co patří k základnímu výcviku psa?

Aby soužití člověka a zvířete fungovalo, je nutné stanovit určitá pravidla. Žádné jiné zvíře není s člověkem tak úzce spojeno jako pes a žádnému jinému zvířeti se ani nepodaří se tak „polidštit“ jako právě našemu čtyřnohému příteli. Přitom často přehlížíme fakt, že psi jsou potomci vlků a přesně jako vlci potřebují i oni znát hierarchii své „smečky“, neboť toto zjištění přispívá k získání jistoty a pomáhá při orientaci. Psi musí mít jasná pravidla, která následně důsledně dodržují. Každá výjimka z pravidel zvíře znejistí a u sebevědomějších plemen vede k tomu, že se jedinci sami snaží převzít vedení smečky.

Abyste se vyhnuli konfliktům, musí pes poslouchat na základní povely jako je „Sedni“, „Lehni“, „K noze“ a „Zůstaň“.  Pes nesmí vběhnout na silnici, jestliže jste vydali povel „Sedni“, nesmí pobíhat po parkovišti supermarketu, pokud jste zaveleli „Zůstaň“ a nesmí začít lovit králíky nebo nahánět fenky, pokud jste řekli „K noze“. Tato cvičení jsou základ, který si musí Váš pes osvojit a jeho zvládnutí ulehčí život Vám i Vašemu zvířeti a jeho okolí.

Správný trénink dospělých psů

Jestli je Váš pes zatím štěnětem nebo zda se jedná o dospělého jedince, kterému se dostalo pouze omezené výchovy, hraje v tomto případě jistou roli. I proto musíte při cvičení pejska zohledňovat jeho věk. Zatímco u štěňat se při tréninku používá jejich zápal pro objevování nového a chvíle učení a cvičení probíhají v kratších úsecích, u dospělého psa potřebujete větší stimulaci, abyste ho motivovali se nové věci učit. U dospělých psů se totiž již vyvinuly záliby v to či ono. Čím více Vašeho pejska znáte, tím lépe můžete jeho záliby při výchově využít. Výchova psa funguje nejlépe využitím pozitivní motivace. Pokud víte, co má Váš pes rád, můžete jej odměnit, jakmile udělá, co po něm chcete. Nemusíte vždy používat pamlsky, můžete jej namotivovat i pohlazením, milými slovy, novou hračkou nebo aportováním míčku.

Sedm nejdůležitějších povelů

  • Chůze na vodítku

Psi by se měli od začátku učit chodit na vodítku. Musí se naučit ignorovat lidi i ostatní psy, když je veden člověkem a nesmí táhnout směrem, kterým by sám chtěl jít. Pokud dospělý pes už získal zkušenost s tím, že když bude tahat dostatečnou silou, tak dosáhne svého, bude to zkoušet stále znovu. Ale s trochou knowhow a především velkou dávkou trpělivosti ho tento nešvar můžete zase odnaučit. Aby Váš pes dokázal změnit model chování, pomůže, když napřed zkusíte zcela změnit modelovou situaci. Pokud měl Váš pes doposud při procházkách obojek, dejte mu postroj, pokud táhne na obojím, pak můžete použít u ručník, který psovi omotáte okolo a upevníte k němu vodítko. Tuto změnu k něčemu „novému“ by pes měl vnímat, zatímco mu předvedete jeho nové věci a necháte ho si je očichat. Tak se pejsek snáze pustí do nových věcí.

Když pes tahá, zůstaňte stát

Jestliže jste s procházkou teprve začali a Váš pes okamžitě tahá, tak zůstaňte stát. Pokračujte až tehdy, když se pes přiblíží k Vám. Jakmile zase zatáhne, opět se zastavte. Dodržujte tento model opravdu důsledně. Pokud pes za vodítko tahá hodně silně a Vy musíte vynakládat velké úsilí na to, abyste neukročili jeho směrem, vyzvěte ho povelem nebo řečí těla, aby přišel k Vám. Dále může využít pamlsek nebo hračku, které umístíte do nějaké vzdálenosti (cca 20m), avšak tak, aby předmět byl dobře viditelný. Váš pes se k předmětu pravděpodobně ihned přiřítí. Vy psa však stáhněte zpátky a přikažte mu, aby přišel k Vám. Jestliže se začne otáčet, ustupte o pár kroku zpět a ukažte mu, že dál smí pokračovat jen Vaším směrem. Když zvládne stoupnout si na vodítku vedle Vás, můžete společně přistoupit k objektu, o nějž měl zájem. Odměnu tedy obrdží až tehdy, když se naučí krotit se a chodit Vaším tempem.

  • Povel „Sedni“

Abyste Vašeho čtyřnohého mazlíčka naučili povel „Sedni“, můžete využít pamlsky. Držte dobrotu nad jeho hlavou, pokud pes začne skákat do výšky, nechte dlaň s pamlskem zavřenou. Aby pes na jídlo ve Vaší ruce dobře viděl, posadí se záhy. Jakmile má zadek u přední nohy na zemi, řekněte povel „Sedni“ a dejte mu vytouženou dobrotu. Taky ho pochvalte prostřednictvím milých slov nebo pohlazení. Po několika cvičeních si pejsek zapamatuje, že se na tento povel má posadit – dříve, než ho k tomu přimějete pamlskem.

Povel sedni

Abyste nacvičili i sezení po delší časový úsek, můžete dobu mezi uposlechnutím povelu a podáním pamlsku prodlužovat. Také můžete povel „sedni“ snadno zapracovat do každodenního života: při odpínání a zapínání vodítka, u pekařství nebo pokaždé, když na semaforu svítí červená.

  • Povel „Místo“

Při povelu „Místo“ se pes má položit. Pokud nemá dostatek místa, dotkne se podlahy zadkem a lokty. Tato pozice vychází z povelu „Sedni,“ přičemž psovi podržíte pamlsek před čumákem a budete vést zavřenou dlaň pomalu k zemi, tak aby ji viděl. Držte pamlsek tak rovno nad zemí, jak jen to půjde. Aby pes pamlsek získal, půjde dolů nejdříve pouze čumákem. Veďte ruku mírně nad zemí a vzdalujte se od jeho čumáku, dokud pes není donucen lehnout si na místo. Poté řekněte povel „Místo“ a dejte mu odměnu.

Předním, než vstane, měl by ještě udělat „Sedni“. Jakmile se posadí, můžete cvičení zopakovat nebo ukončit. Pro cvičení povelu „Místo“ existuje mnoho různých situací, např. návštěva kavárny, čekání na zastávce, povídání si se sousedem nebo později i návštěva restaurace. I zde jde však o správné načasování: čím je pes unavenější, tím spíše bude svolný k tomu, aby si lehnul. Trénujte tedy povel „Místo“ nejlépe po vydatných procházkách a nikoli před nimi, neboť v té době Váš pejsek ještě srší energií.

  • Povel „Ke mně“

Při zvolání „Ke mně“ (nebo zapískání) by měl Váš pes pohybující se na volném prostranství okamžitě přijít k Vám. Dospělí psi, kteří se doposud neučili poslouchat tento rozkaz, nemůžou samozřejmě zpočátku pobíhat volně bez vodítka.

Krok 1: Nejdříve cvičte uvnitř

Trénujte povel „Ke mně“ nejdříve v domě, nejlépe ve spojení s krmením. Pro toto cvičení potřebujete druhou osobu, která bude pejska držet tak dlouho, dokud mu v určité vzdálenosti. Váš pes by měl této činnosti přihlížet. Jakmile zvoláte „Ke mně“, pustí druhá osoba Vašeho psa. Pokud k Vám zvíře přijde, řádně jej pochválíte a položíte misku s krmivem na podlahu. Když máte pocit, že Váš pes povel ve spojení s jídlem plně chápe, můžete začít trénovat i mimo hodiny krmení, tedy uvnitř v domě, za pomoci hlasitého zvolání „Ke mně“. Pokud za Vámi pes ihned přijde, opět ho pochvalte a odměňte pamlskem, dejte mu najevo, že Vás jeho příchod skutečně hodně těší. Dalším krokem je trénování povelu v zahradě.

 Krok 2: Cvičení během procházek

Teprve když Váš pes na daný povel spolehlivě příjde, můžete ho na procházkách pustit z vodítka a provádět cvičení během pohybu venku. Vyberte si nejdříve spíše komornější místa, kde se nepohybuje moc lidí a zvířat, která by mohla Vašeho mazlíčka rozptylovat. Také je možné trénovat velmi brzy ráno nebo pozdě večer, kdy jsou parky a ulice zpravidla prázdné. Dejte Vašemu psovi povel „Ke mně“ jen tehdy, kdy si jste jistí, že ho uposlechne. Když uvidíte v blízkosti jiného psa, vemte toho Vašeho raději zase na vodítko a pokračujte v tréninku, až když je cizí čtyřnožec pryč z dohledu.

Je dobré povel „Ke mně“ provázat i se jménem zvířete. Ve stresových situacích totiž majitelé volají psa většinou spíše jménem.

  • Povel „K noze“

Je-li hustá doprava, v pěších zónách se pohybuje hodně lidí nebo potkáváte-li jiná zvířata, je velmi praktické, když pes umí poslouchat na povel „K noze“. To znamená, že pes při vykonání povelu zůstane těsně u nohy svého pánečka – nezáleží na tom, zda jdete rychle nebo pomalu, rovně nebo vpravo, nebo jestli zůstáváte stát. Tradičně se pes pohybuje při levé straně člověka, Vy si samozřejmě ale můžete zvolit stranu, která je milá Vám a na tu pejska naučit. Důležité je, aby pes zůstával na jedné straně. Začněte cvičení tak, že ukážete psovi pamlsek ukrytý v dlani na té straně, u níž chcete, aby pes povel „K noze“ vykonával. Jakmile zaujme správnou pozici, řekněte zase odpovídající povel.

Držte pamlsek v ruce a nechejte Vašeho psa, zatímco odcházíte, dlaň olizovat. Jako doplňkovou řeč těla můžete použít i plesknutí správnou rukou do horního stehna. Po několika metrech udejte povel „Sedni“ a odměňte pejska dobrotou. Můžete si cvičení i ztížit tím, že do něj budete přidávat stále více zatáček a změn směru. Postupně můžete pamlsek umisťovat i dál od čumáku Vašeho psa, tedy například do tašky a můžete povel cvičit dál. Běžte jednou rychle, jednou pomaleji, jednou vpravo, jednou vlevo, dopředu a dozadu a v intervalech opakujte povel „K noze“, případně i s doprovodnou řečí těla. Teprve až když se můžete spolehnout, že pes povel poslouchá a zůstává na straně, můžete jej vodit bez vodítka.

  • Povel „Fuj“

Zazní-li tento povel, měl by pes okamžitě nechat danou věc nebo činnost. Pokud Váš miláček například tahá boty nebo rozkousává hračky Vašich dětí, měl by zřetelnému povelu „Fuj“ jednoznačně rozumět, aby bylo jasné, že tohle se nedělá.

 Nejdříve mu nabídněte náhradu

Aby dospělý pes na povel zareagoval, musíte ho nalákat jiným „předmětem“, tedy hračkou nebo pamlskem, který ho zaujme. Musíte mu poskytnout, tzv. výměnný obchod. Držte mu pamlsek před nosem a zavelte „Fuj“. Jakmile otevře tlamičku a původní předmět pustí, dejte mu pamlsek a pohlaďte ho nebo pochvalte. Postupně budete moci pamlsky nebo hračky vynechávat a pes bude poslouchat pouze na slovo „Fuj“, přičemž mu odměnou bude pohlazaní a milé slovo.

Ukázání odměny psovi
  • Povel „Zůstaň“

Pes se musí naučit zůstat ležet nebo sedět na určitém místě. Nejen před supermarketem, ale také když někdo zvoní u dvěří nebo když příjde návštěva, která má ze psů strach. K tomu velmi dobře poslouží právě rozkaz „Sedni“ a následně „Zůstaň“. Aby pes tento povel poslechl, musí nejdříve zvládnout samostatný povel „Sedni“, příp. „Místo“. Pokud Váš pes dokáže klidně stát po Vašem boku nebo vedle Vás ležet, můžete začít s povelem „Zůstaň“.

Jak nacvičíte, aby pes zůstal na místě?

Dejte Vašemu psovi znamení (např. ukažte mu dlaněmi na podlahu) a řeknete zřetelně „Zůstaň“. Postavte se před svého psa a vzdalujte se jen tak daleko, aby vodítko mezi Vámi leželo na zemi. Zůstaňte chvíli stát a poté běžte k pejskovi zpátky. Když Váš pes zvládně zůstat v sedě nebo na místě, pořádně ho odměňte. Pokud se zvíře chystáte odměnit, může dostat pamlsek jen tehdy, pokud v okamžiku, kdy se k němu vracíte, zůstává sedět nebo ležet. I když je celou dobu hodný a v poslední chvíli vyskočí, tak mu odměnu nedávejte. Pokud byste tak učinili, zakončoval by pes cvičení nikoli sezením nebo ležením, ale vyskočením. Nejdříve můžete trénovat s dlouhým vodítkem, později i bez něj. Kromě toho můžete taky časový úsek, kdy má zvíře zůstat sedět, prodlužovat.

Vyplatí se návštěva cvičáku?

Nacvičení zde popsaných povelů nezabere jen velké množství času, ale vyžaduje také disciplínu. Především u dospělých psů, u nichž se již etablovaly špatné návyky, potřebuje majitel kromě důslednosti a obratnosti i velkou dávku trpělivosti a touhy setrvat. Nenechte se zbavit odvahy, jinak to neklapne. Nějakou dobu zabere, než si pes zvykne na alternativní chování a než ho pochopí a uvědomí si, že se mu vyplatí povely poslouchat. Pravidelná návštěva cvičáku může být v tomto případě dobrou motivací. Především pokud se jedná o Vašeho prvního psa, je rozhovor s expertem a ostatními majiteli psů určitě žádoucí. I když si sami načtete hodně, musíte informace pak uvést do praxe. Důležité je, aby koncept cvičiště Vám i Vašemu pejskovi vyhovoval.  Skupina by neměla být moc velká, aby se trenér dokázal řádně věnovat všem jednotlivců, (i majitelům) a zvládnul zodpovědět všechny dotazy.

Přejeme Vám i Vašemu pejskovi hodně úspěchu na společné cestě!

Nejlépe hodnocené články

Základní výcvik štěňat

Objevte náš obchod s potřebami pro štěňata. Čím dříve, tím lépe? Toto heslo platí i pro výcvik psů. Mladí psi jsou extrémně zvídaví a jsou neustále otevřeni novým zkušenostem. Díky tomu pejskovi hravě, ale důsledně vysvětlíme, co od něj očekáváme a jaké chování je nežádoucí.

Jak štěňata odnaučit kousat

I to nejmilejší štěňátko má ve věku 6 měsíců již okolo 28 zoubků, které dokáže velmi účinně uvést do chodu. I když štěně svými jehličkami dokáže zatím jen stěží způsobit závažnější zranění, je třeba ho již v mladém věku učit jemnosti při stisku.

Výchova dospělých psů

Čím dříve naučíte psa nejdůležitější základy chování, tím více problémů si ušetříte v pozdějším soužití s ním. To je věčná pravda. Co však dělat, když výchova pejska byla ve štěněčím věku zanedbána? Lze i starší psy naučit poslouchat povely? Ukážeme Vám, na co byste se měli při výchově dospělého jedince zaměřit a také sedm cvičení, které s ním můžete trénovat.