Kanárská doga (presa canario)

Kanárská doga (presa canario) na vodítku

Kanárská doga do městského bytu nepatří.

Je kanárská doga (španělsky presa canario) agresivní bojový pes nebo hravý rodinný přítel? Názory se různí. Jedno je jisté: žádný pes se bojovým psem nerodí – pouze člověk ho z něj udělá. Je tedy odpovědností chovatelů a majitelů, aby zdůrazňovali a propagovali mnohé pozitivní povahové vlastnosti kanárské dogy.

Historie

Španělský mastin (alano)

Jak už název napovídá, kanárská doga pochází ze Španělska, přesněji z Kanárských ostrovů. Její předky můžeme najít ve španělském mastinovi, který byl ve středověku na španělské pevnině mnohostranně využíván.

Španělský mastin je ve starých spisech obvykle označovaný jako „alano“. Byl chován pro lov jelenů, jako pastevecký pes pro stáda dobytka a jako hlídací a ochranářský pes. Tento typ psa se používal také v tradičním boji proti býkům nebo při psích zápasech.

Zejména jako lovecký pes se starý španělský alano těšil v pozdním středověku velké oblibě mezi šlechtou. Oblibu si získal tím,  že se neohroženě a nekompromisně stavěl do cesty medvědům, jelenům a divočákům, Jeho pověst nepřekonatelně odvážného psa nakonec vedla i k jeho využití jako tzv. válečného psa, kdy měl nejen hlídat stany vojáků.

Pes válečník

Psi byli vybaveni ostnatým brněním. Měli za úkol v bitvě proniknout do nepřátelské armády a způsobit vážná zranění mužům i koním. V 16. a 17. století byly tyto obranářské dogy převezeny španělskými conquistadory, aby dobyli Jižní Ameriku.

Geograficky výhodně položené Kanárské ostrovy sloužily jako zastávka dobyvatelů a kolonizátorů. Díky tomu se tam dostalo velké množství těchto molossoidních psů. Tím byl položen základ genofondu dnešní kanárské dogy. Ta pravděpodobně vznikla křížením s původním ostrovním psem „majorero“ a španělským psem „alano“.

Na Kanárských ostrovech nebylo třeba lovit ani bojovat. Tito psi se zde používali hlavně jako hlídací psi na farmách a k hlídání dobytka. Lovecký instinkt a pohotovost k boji byly v chovatelských cílech stále více zatlačovány do pozadí. Stále více byla žádána chovná zvířata, která ve své povaze spojovala vysokou úroveň ostražitosti s výrazně pevnými nervy.

Vzhled

Zdání může klamat

Pro kanárskou dogu je charakteristické mohutné, silné tělo a mohutná, široká a krychlovitá hlava. Právě tvar hlavy jasně prozrazuje její příslušnost k molossoidním psům. S výškou v kohoutku 61 až 66 cm a maximální hmotností 65 kg mají samci velmi impozantní postavu. Působivé jsou však i feny s výškou v kohoutku 56 až 62 cm a hmotností maximálně 55 kg.

Jejich statná velikost a svalnatá, silná postava vzbuzuje pravděpodobně ve všech okolo určitý respekt. Některým lidem se bude zdát kanárská doga dokonce hrozivá. To se stane zejména těm, kteří toto poměrně vzácné plemeno neznají. Lidé často za vzhledem nevidí mírumilovnou a přátelskou povahu těchto psů.

Navzdory své těžké postavě se kanárská doga nezdá být pomalá nebo těžkopádná. Její dobrá tělesná stavba vykazuje mimořádnou sílu a hbitost. Její pohyby jsou hbité, pružné, téměř ladné. Délka jejího těla převyšuje výšku v kohoutku, což je patrné zejména u fen. Hlava je nesena jen mírně nad horní linií.

Srst a barevné varianty

Barevně je kanárská doga poměrně pestrá. Varianty její žíhané srsti se pohybují od teplé tmavě hnědé přes světle šedou až po světle blond. Povoleny jsou všechny odstíny od plavé po pískovou. Bílé znaky se mohou vyskytovat na hrudi, spodní části krku a na hrdle. Podle standardu má být bílé barvy v chovu poměrně málo. Maska kanárské dogy je ve všech barevných variantách černá.

Její krátká, hladká srst bez podsady vypadá až rustikálně a působí drsně a hrubě. Na uších je srst velmi krátká a jemná. Mimochodem, uši mohou být v zemi jejího původu, Španělsku, stále kupírované. V zátylku a na zadní straně stehen je srst poněkud delší. Ocas, který je u základny široký a směrem ke špičce se zužuje, by neměl přesahovat hlezna. V klidovém stavu visí rovně dolů s mírně zatočenou špičkou, při zvýšené pozornosti se vztyčí.

Kanárská doga (presa canario) na trávníku

Povaha

Agresivita není žádána

U FCI je kanárská doga uvedena pod číslem standardu 346 v sekci molossoidních plemen. Podle standardu je agresivní chování považováno za vylučující vadu. Agresivní nebo bojácní psi proto nejsou povoleni jako chovná zvířata.

Kanárská doga je v podstatě velmi vyrovnaný a klidný pes. Má sice výrazný ochranitelský instinkt, ale lze ho snadno ovládat. Musí však být chován odpovídajícím způsobem a důsledně cvičen.

Odvážný hlídač

Pozoruhodná odvaha a sebedůvěra kanárské dogy spolu s vrozenou nedůvěrou k cizím lidem z ní dělají dobrého hlídače. V rodině je naopak vždy přátelská, učenlivá a poslušná. Navzdory silnému poutu se svým pánem se k ostatním členům rodiny chová loajálně a dobromyslně.

Kanárská doga, která se jednou začlenila do rodiny, je svým lidem věrná po celý život. Její houževnatá a pevná povaha z ní dělá nekomplikovaného a spolehlivého partnera a ochránce. Své nálady a záměry dává najevo přímo, faleš je jí cizí. Svým typickým hlasitým a hlubokým projevem ráda vyjadřuje svůj temperament.

Chov dříve a dnes

Národní pes

Na Kanárských ostrovech je kanárská doga stále chována především jako hlídací pes. Je vynikající při ochraně četných venkovských statků. Těší se díky tomu velké oblibě. Vláda ji dokonce prohlásila za přírodní symbol Gran Canaria.

V 70. letech minulého století zahájili Španělé plánovaný chov svého „národního psa“. V osmdesátých letech se chov konečně posunul tak daleko, že byla založena různá chovatelská sdružení. Začaly se také pořádat celosvětové výstavy. Brzy se toto impozantní plemeno stalo známým i za hranicemi Kanárských ostrovů.

Spory o jméno rasy

O jeho názvu však dlouho panovaly spory. Presa Canario, Perro de Presa Canario, Perro de Presa Español, španělský buldok, kanárský mastif nebo prostě alano byla a jsou jména pro psy tohoto typu.

V roce 2001 se zastřešující kynologická organizace FCI pokusila ukončit zmatek v názvech. Plemeno oficiálně uznala plemeno jako „Dogo Canario“. Na začátku roku 2019 FCI nahradila název plemene „Dogo Canario" názvem „Presa Canario“. Žádost předložená společností „Real Sociedad Canina de España (RSCE)“ byla potvrzena dne 1.1.2019.

Narůstající obliba

Podle FCI by se měl chov kanárské dogy zaměřit především na vyrovnanou a klidnou povahu chovných psů. Vyrovnaná povaha činí z Presa Canario vhodného rodinného a společenského psa. Díky své sebejistotě a vysoké ostražitosti však stále zůstává také vynikajícím hlídacím psem. Pravděpodobně právě tato kombinace mohutného, téměř hrozivého zevnějšku a mírné povahy je tím, co lidi na kanárském psovi tolik fascinuje. Možná právě toto vysvětluje rostoucí poptávku po tomto plemeni psů.

Kanárská doga (presa canario) - štěně

Chov a výchova

Pes pro zkušené

Presa canario není v žádné zemi, kde platí předpisy o bojových psech, klasifikován jako bojový pes. Je však třeba při jeho chovu zohlednit některé aspekty. Toto plemeno má díky své historii obrovský ochranitelský instinkt. Na to se nesmí zapomínat. Pokud není pes správně vycvičen, mohlo by to vést k problémům.

Kanárská doga má tendenci dominovat a jednat samostatně. Potřebuje proto zkušeného a důsledného majitele. Ten musí vědět, jak řídit jeho vrozené ochranitelské vlastnosti a jak s ním zodpovědně zacházet.

Sílu je třeba usměrnit a kontrolovat

Výchova kanárské dogy by měla začít co nejdříve. Již ve štěněcím věku by měl pes zvládat určitý počet povelů a vědět, kdo je v domě pánem. Raná socializace by měla začít už u chovatele.

Pes se musí naučit ovládat se v každodenních situacích. Musí umět kontrolovat svoji sílu. Tak se vyhne případným nepříjemnostem. Kanárská doga dokáže svou velikostí a obrovskou silou snadno srazit člověka k zemi. Může se to stát třeba i během hry nebo z radosti ze shledání.

Presa canario v žádném případě nepatří do stísněného bytu. Pes takové velikosti a temperamentu vyžaduje hodně prostoru a dostatek aktivity. Kromě delších procházek by měly být součástí denního programu také aportovací hry nebo hry s míčkem.

Před pořízením kanárské dogy byste se rozhodně měli informovat o chovu, výcviku a péči o toto plemeno. Renomovaný chovatel by Vám měl být schopen odpovědět na všechny Vaše otázky. Plemeno je poměrně vzácné. V České republice existuje kolem deseti registrovaných chovatelských stanic. Lze je dohledat na internetových stránkách klubu molossoidních plemen.

Související články
Nejlépe hodnocené články
11 min

Čivava

Nejmenší plemeno na světě má nejslavnější páníčky na světě a nejvyšší životní úroveň. Čivava je doma v kabelce Madony, Britney Spears nebo Paris Hilton. Přitom toto mexické plemeno je víc než jen luxusní psí společník.
12 min

Bígl

Krátké nohy bígla Vás mohou snadno ošálit – tohle středně velké plemeno je neustále v pohybu a je plné překvapení! Jedná se o přátelské pejsky, kteří jsou aktivní, velmi chytří a jen tak je něco nevyděsí.