Svědění u psů

Bígla svědí kůže

Každý majitel psa ví, že se pes často škrábe. Ale pokud si všimnete, že škrábání překračuje normální úroveň a pes se také olizuje a čistí víc než obvykle, měli byste rychle zjistit důvod nadměrného škrábání. Svědění může výrazně omezit pohodu psa a snížit kvalitu jeho života. Někdy to může dojít i tak daleko, že se pes nemůže ani klidně vyspat.

Svědění se může projevit mnoha různými způsoby. Majitel obvykle zaznamenává poškrábání různých oblastí těla se zadními nebo předními tlapkami. Svědění může mít vliv na jakoukoli oblast těla. Například tresení hlavou způsobuje svědění v uších. Psi se mohou také olizovat nebo si okusovat tlapky, nohy a záda. Pokud se psi dostávají do určitých oblastí těla špatně nebo vůbec ne, otírají je o zeď nebo nebo koberec, aby se poškrábali. V mnoha případech však nezůstává svědění osamocené. Neustálé škrábání může poškodit kůži a otevřít cestu bakterím, kvasinkám a jiným patogenům. Infekce kůže zhoršuje svědění, takže náš mazlíček je zachycený v bludném kruhu svědění.

Příčiny svěděni u psa

Svědění je jeden z nejčastějších důvodů pro návštěvu veterináře. Mnoho různých příčin a nemocí může způsobit svědění. Chtěli bychom zde představit ty nejdůležitější:

Je třeba rozlišovat mezi primárními a sekundárními příčinami: při primárních příčinách svědění je svědění nejdříve objeví a až poté dochází ke změnám kůže. Naproti tomu sekundární příčiny zahrnují změny na pokožce a následné svědění.

Ektoparazité

Cheyletiella (Dravčík)

Tento druh roztočů je často přehlížen, ale není neobvyklý. Cheyletielly nejsou specifické pro hostitele, objevují se u psů, koček a králíků, lidé slouží jak přenašeči. K přenosu dochází přímým kontaktem nebo přes prostředí. Dravý roztoč žije na kůži a živí se tkáňovou tekutinou. Svědění způsobené dravým roztočem se může lišit v závažnosti, obvykle je omezené na záda, ramena a možná i na vnější stranu uší psa. Typické jsou lupy hlavně na zádech.

Zákožka (Svrab neboli prašivina)

Roztoč má mnoho hostitelů, je vysoce nákazlivý a zoonotický (přenosný na člověka). Přenáší se přímým kontaktem s postiženými psy nebo prostředím. Svrabu se také říká prašivina. Tvoří tunely ve psí pokožce a klade tam vajíčka a výkaly. Zákožka se živí mrtvými kožními buňkami a tkáňovými tekutinami. Svědění se objevuje jednak díky samotným roztočům a druhak díky alergické reakci na jejich metabolity. Svědění trvá pořád a přetrvavá i v noci a ruší spánek. Svědění se vyskytuje hlavně na laloku ucha, kloubech (loktech, kolenech a kotnících), na břiše a na hrudi, později na celém těle.

Podzimní roztoč (Sametka podzimní)

Sametka podzimní je oranžově-červený parazit, který se vyskytuje hlavně v létě a na podzim. Larva roztoče se živí lymfou svého hostitele. Vyskytuje se ve vysoké trávě a čeká na svého hostitele. Napadá hlavně tlapky (mezi prsty), břicho a hlavu. Zvláště u citlivých zvířat může kousnutí larvy způsobit alergické reakce se silným svěděním. Dokonce i po odstranění parazitů může svědění přetrvávat.

Ušní svrab (Otodectes cynotis)

Vzhledem k tomu, že tito roztoči jsou velmi specializovaní, preferují infikování vnějšího ušního kanálu a zřídka napadnou pokožku v okolí ucha. Všechna vývojová stádia ušního svrabu se živí tkáňovými tekutinami a odumřelými kožními buňkami psa. Přenášejí se přímým kontaktem s infikovanými zvířaty, většinou jsou postižena štěňata, zřídka dospělí psi. Typický příznak infekce ušním svrabem je silné svědění uší a okolí uší.

Blechy

Blechy jsou běžnou příčinou svědění u psů. Blechy jsou přenášeny na psy nakaženými zvířaty nebo rané vývojové fáze blech chyne pes z prostředí (např. pelíšek nebo auto). Svědění způsobené blechami se vyskytuje hlavně na zádech a ocase, stejně jako na břiše, stehnech a krku. Přecitlivělost na alergeny (sliny blech) může způsobit alergickou dermatitidu nebo alergii na bleší kousnutí.

Alergie (kontaktní alergie, alergie na bleší kousnutí, alergie na potraviny, alergie na prostředí (atopie))

U psů mohou různé alergie způsobit mírné až silné svědění.

Při kontaktní alergii, může každý alergen (rostlinného nebo syntetického původu) u citlivých psů způsobit vznik alergické reakce na místě kontaktu, často na kůži bez srsti. Většina svědění je omezena na místo, kde doslo ke kontaktu s alergenem.

Alergie na bleší kousnutí nebo alergická dermatitida jsou nejčastější alergií u psů. Alergii může způsobit jakýkoliv druh blech, ale většinou se jedná o blechu kočičí (Ctenocephalides felis). Alergeny v bleších slinách vstoupí do těla psa během kousnutí. K vyvolání alergie stačí malý počet blech, někdy dokonce stačí jen jediná. Postižené psi svědí zejména zadní část jejich těla: záda, ocas, kořen ocasu, zadních nohy, ale také břicho. Protože psy postihuje silné svědění, mohou na těle psa vznikout tzv. Hot spots. Tyto oblasti pokožky jsou často infikovány bakteriemi nebo kvasinkami a tím dochází k sekundární indekci (další svědění).

Atopie je alergie na alergeny prostředí, jako jsou pyl, tráva, roztoči, prach nebo plísně. Svědění je obvykle sezónní, například během pylového období. Alergeny pronikají skrz kůži do těla psa.

Části těla, které při atopii svědí, jsou hlavně morda a tlapky, končetiny, břicho a vnitřní strana stehen, také uši jsou často postiženy. Stejně jako u alergie na bleší kousnutí mohou další sekundární infekce způsobit poškození pokožky kvůli neustálému škrábání.

Za potravinovou alergii může alergické reakci na složku (protein) krmiva. Je to třetí nejčastější alergie u psů po alergii na bleší kousnutí a atopii. Spouštěcím faktorem je obvykle potravina, kterou psi dostávají již delší dobu. Alergeny vstupují do těla psa střevem. Potravinovými alergeny jsou velké molekuly bílkovin. V našich zeměpisných šířkách jsou jako alergeny důležité zejména hovězí maso, mléko a mléčné výrobky, vejce, kuřata, pšenice, ryby a sója. Často falešně démonizované obiloviny nejsou spouštěčem alergií, ve vyjímečných případech může pšeničný protein nebo jiný protein obilovin vyvolat alergii. Uvedené spouštěče však nejsou více alergenní než jiné látky, psi se s nimi pouze nejčastěji dostávají do styku. Místa svědění jsou velmi podobná jako při atopii, a proto nejsou typická pro potravinovou alergii. Svědění obvykle začne čtyři až 24 hodin po kontaktu s alergenem a nejčastěji postihuje čumák, uši, tlapky, podpaží a vnitřní oblast stehen.

Plísňové infekce (Dermatofytózy)

Infekce Microsporum canis nebo méně často Trichophytum mentagrophytes může způsobit u psů svědění. Plísňové infekce u psů jsou vzácné, v zásadě je infekce možná jenom díky špatné péči nebo kvůli blízkému kontaktu s infikovaným zvířetem. Za přenos infekce z prostředí mohou spóry houby, které jsou extrémně odolné nebo infikované chlupy. Svědění se vyskytuje v místech kontaktu s infikovanými chlupy nebo v případě T. mentagrophytes v místech s přímým kontaktem s půdou, jako je čumák, nohy nebo tlapky.

Sekundární příčiny svědění způsobují systémová onemocnění, při nichž je oslabený imunitní systém.

Některá onemocnění, jako je hypotyreóza, Cushingova choroba (hyperadrenokorticimus) nebo dokonce autoimunitní onemocnění způsobují různé změny na pokožce a srsti. Ty se vyvíjejí kvůli nedostatkům v ochranné bariéře kůže, oslabení imunitního systému, zpomalení cyklu růstu chlupů nebo v případě Cushingově chorobě s kvůli nadprodukci kortizonu. Tato onemocnění se nejdříve projevují kožními lézemi bez svědění. Kvůli strukturálním změnám pokožky a potlačení imunitního systému, infekční agens, jako jsou bakterie a kvasinky snadno vítězí. Usadí se na poškozené pokožce a způsobí infekci. Tyto infekce se nazývají sekundární, protože propukly kvůli existující nemoci a opět způsobují svědění. Síla svědění v těchto případech závisí na intenzitě sekundární infekce.

Demodikóza

Demodikózu způsobují trudníci, kteří se stejně jako ostatní roztoči živí tkáňovým mazem a odumřelými kožními buňkami, ale své výkaly ukládá do vlastních buněk, čož znamená, že u psa nevyvolává alergické reakce. Změny kůže způsobené roztoči Demodex se obvykle vyskytují bez svědění. Svědění se objevuje až na napadení pokožky bakteriemi a kvasinkami, tj. sekundární infekce.

Diagnostický přístup ke svědění

Vzhledem k tomu, že existuje mnoho důvodů pro svědění u psů, podrobná historie a podrobné předběžné vyšetření jsou základem strukturovaného přístupu k diagnostice veterinárního lékaře. Symptomy a předběžné vyšetření můžou dát důležitá vodítka. Zvláště důležité jsou následující body:

  • Rasa, pohlaví, věk, výška a váha
  • Věk, kdy začalo svědění
  • Podobné symptomy u rodičů anebo u sourozenců
  • Roční období (sezost)
  • Jiná nemocná zvířata nebo lidé
  • Před zahájením léčby: reakce na předchozí léčbu
  • Bylo nejdříve svědění, nebo byly nejprve kožní léze?

Na základě těchto informací a po klinickém vyšetření může veterinární lékař zahájit diagnostiku.

Ektoparazité jsou častou příčinou svědění, obvykle dobře detekovatelnou. S pomocí stěrů pokožky, vzorků z odblešovacích hřebenů můžete sledovat stopy. Není-li žádný důkaz o parazitech, ale podezření je stále velmi vysoké, měla by být provedena diagnostická léčba, která je vedena proti podezřelému parazitu a čeká se na úspěch.

Pomocí cytologických postupů nebo antibiogramu mohou být identifikovány bakterie nebo kvasinky jako patogeny. Zde je třeba určit příčinu kolonizace těchto infekčních agens.

K určení mykotických infekcí (dermatofytů) existují také různé diagnostické metody. Velmi jednoduché je vyšetření pomocí Woodovi lampy, pod kterou v pozitivním případě pozorujeme zeleně fluoreskující vlákna. K tomu dochází pouze u infekcí některými kmeny Microsporum canis, takže negativní výsledek neznamená, že není přítomna žádná plísňová infekce. Navíc lze vytvořit plísňovou kulturu. Materiál pro kulturu lze získat stěrm kůže nebo z povrchu chlupů. Kromě toho je k dispozici test PCR k určení dermatofytů, který nabízí různé laboratoře, a také zde se používají chlupy a stěry z kůže.

Diagnostika alergií představuje obtížnější problém. Bohužel neexistují jednoduché a bezpečné testy, které by nám říkaly, co je alergie. Proto je diagnosticky použitelné pouze strukturované zpracování příznaků alergie. Diagnóza kontaktní alergie je často relativně jednoduchá, protože svědění po kontaktu s určitou látkou nebo látkou se objevuje velmi lokálně. Pro ostatní alergie se doporučuje takzvaná diagnóza vyloučení, tj vylučujeme jednu alergii za druhou. Začíná se nejběžnější a nejčastěji diagnostikovanou alergií: alergií na bleší kousnutí. Blechy nebo bleší výkaly mohou být nalezeny pomocí hřebene na blechy. Pokud nejsou nalezeny žádné blechy, začne se s diagnostickou terapií v trvání několika týdnů. Pokud nedojde k žádnému zlepšení, zváží se potravinová alergie. Za tímto účelem se provádí vyloučení alergenů ze stravy. Psovi by měl být podáván nejméně 6 týdnů zdroj bílkovin a zdroj sacharidů, který nikdy předtím neměl. Tělo nemůže na tuto potravu reagovat, pokud přertím nedošlo k žádnému kontaktu. Během této diety pes nesmí jíst nic jiného i pamlsky musí obsahovat výhradně bílkoviny a sacharidy diety. Pokud se svědění a další příznaky výrazně zlepšily během období výživy nebo úplně zmizely, měl by být nasazeno předchozí krmivo. Toto se nazývá provokace. Pouze pokud pes opět získá příznaky, je to důkaz potravinové alergie. Pokud nedojde k žádnému zlepšení po diagnostické terapii a dietě, je podezření na atopii vysoké. V tomto případě může být proveden intrakutánní nebo sérový alergologický test na alergeny životního prostředí za účelem určení spouštěcích alergenů.

Je-li podezření na sekundární svědění, je důležité zkoumat základní příčinu, jako jsou hormonální poruchy, například krevní testy včetně hladin hormonů štítné žlázy.

Léčba svědení

Při extrémním svědění je často nutné před diagnózou nebo během ní zmírnit utrpení psa léky. To je možní léky, jako jsou například glukokortikoidy nebo oktakitinib, a také při lokální terapii šampony. Nicméně je naprosto nezbytné najít příčinu svědění, aby bylo možné psovi ulevit natrvalo.

Vzhledem k tomu, že ektoparazité jsou častou příčinou svědění, veterinární lékař by měl doporučit vhodné antiparazitikum. Tato léčba se provádí po prokázání příslušných parazitů nebo v případě velmi silného podezření. Léčba alergie na bleší kousnutí se provádí také pravidelným podáním přípravku proti blechám a v případě potřeby jsou podávány i léky na snížení svědění.

V závislosti na závažnosti mykotických onemocnění je nutná lokální léčba mastí nebo tinkturou nebo systémová terapie antimykotiky. Mělo by se však vždy pamatovat na to, že dermatofytóza je zoonóza, což znamená, že se také lidé mohou infikovat. Takže při výrazné dermatofytóze může být nutné i ošetření okolí. Pokud se vyskytne výrazné svědění, nemělo by být léčeno glukokortikosteroidy, jinak se plísňová infekce rozšíří.

Kontaktní alergie se léčí ošetřením svědění a vyvarováním se alergenu. Navíc lze speciálními přípravky na kontaktním místě šamponováním provádět ředění alergenů.

Pokud je příčinou potravinová alergie, doporučuje se také vyhnout alergenům, tj. krmení takových složek, které pes dobře snáší a na které nereaguje.

Jedinou „příčinnou" terapií atopie je hyposenzitizace, specifická imunoterapie, při které se konkrétně podává alergen, se kterým zvíře reaguje, se stále se zvyšujíc koncentrací. Cílem je stimulovat imunitní systém psa a dosáhnout tolerance alergenů. Ovšem ne všichni psi uspokojivě reagují na tuto terapii. Často je nutná dodatečná léčba léky, jako je kortizon, antihistaminika, cyklosporin nebo oktakitinib. Esenciální mastné kyseliny mohou také pomoci snížit svědění. Nedávno objevená terapie při atopii: biologická léčba monoklonálními protilátkami. Zdá se, že tato terapie je velmi slibná a je také velmi dobře tolerována.

Sekundární infekce bakteriemi nebo kvasinkami mohou být léčeny antibakteriálními nebo antimykotickými lokálními terapeutiky (šampony, masti, spreje atd.), nebo antibiotiky a antimykotiky v závislosti na jejich závažnosti. Dále by se měla vždy hledat a léčit příčinná onemocnění.

 

Objevte také naši nabídku veterinárních krmiv na zoohit.

Nejlépe hodnocené články

Hárání u fen

Přesto, že je hárání u fen zcela přirozený proces, způsobuje nestandardní chování feny, nervozita, skvrny na koberci nebo strach z nechtěného zabřeznutí mnoha chovatelům starosti. Co byste měli vědět o "hárání" a jak toto období překonat bez stresu, se dozvíte na následujících řádcích.

Falešná březost

Falešná březost (lactatio falsa) u nekastrovaných fen je stav, který může nastoupit několik týdnů po hárání. Během období falešné březosti se fena chová tak, jako kdyby byla březí nebo měla štěňata, ačkoliv nakrytá nebyla.

Když pes zvrací

Každý chovatel tuto situaci určitě zažil a způsobila mu upřímné zděšení: jeho pejsek začal z ničeho nic zvracet. Ne každá forma zvracení ve Vás však musí vyvolávat obavy. Zvracení, které se u pejsků vyskytuje, nazývané také vomitus, se vyskytuje poměrně často a jeho příčiny jsou různé. Jednorázový nástup tohoto problému je zcela neškodný, pokud se však vyskytuje častěji nebo ovlivňuje zdravotní stav pejska, pak je návštěva veterináře nevyhnutelná.