Svědění u psů

Každý majitel psa ví, že se pes často škrábe. Ale pokud si všimnete, že škrábání překračuje normální úroveň a pes se také olizuje a čistí víc než obvykle, měli byste rychle zjistit důvod nadměrného škrábání. Svědění může výrazně omezit pohodu psa a snížit kvalitu jeho života. Někdy to může dojít i tak daleko, že se pes nemůže ani klidně vyspat.

Svědění se může projevit mnoha různými způsoby. Majitel obvykle zaznamenává poškrábání různých oblastí těla se zadními nebo předními tlapkami. Svědění může mít vliv na jakoukoli oblast těla. Například třesení hlavou způsobuje svědění v uších. Psi se mohou také olizovat nebo si okusovat tlapky, nohy a záda. Pokud se psi dostávají do určitých oblastí těla špatně nebo vůbec ne, otírají je o zeď nebo nebo koberec, aby se poškrábali. V mnoha případech však nezůstává svědění osamocené. Neustálé škrábání může poškodit kůži a otevřít cestu bakterím, kvasinkám a jiným patogenům. Infekce kůže zhoršuje svědění, takže náš mazlíček je zachycený v bludném kruhu svědění.

Příčiny svěděni u psa

Svědění je jeden z nejčastějších důvodů pro návštěvu veterináře. Mnoho různých příčin a nemocí může způsobit svědění. Chtěli bychom zde představit ty nejdůležitější:

Je třeba rozlišovat mezi primárními a sekundárními příčinami: při primárních příčinách svědění je svědění nejdříve objeví a až poté dochází ke změnám kůže. Naproti tomu sekundární příčiny zahrnují změny na pokožce a následné svědění.

Návrhy na nákup od redakčního týmu zoohitu

Zde vybrané výrobky jsou návrhy redakce. Krmiva a příslušenství najdete v internetovém obchodě zoohit. Nejedná se o reklamu uvedených značek.

Diagnostický přístup ke svědění

Vzhledem k tomu, že existuje mnoho důvodů pro svědění u psů, podrobná historie a podrobné předběžné vyšetření jsou základem strukturovaného přístupu k diagnostice veterinárního lékaře. Symptomy a předběžné vyšetření můžou dát důležitá vodítka. Zvláště důležité jsou následující body:

• Rasa, pohlaví, věk, výška a váha
• Věk, kdy začalo svědění
• Podobné symptomy u rodičů anebo u sourozenců
• Roční období (sezost)
• Jiná nemocná zvířata nebo lidé
• Před zahájením léčby: reakce na předchozí léčbu
• Bylo nejdříve svědění, nebo byly nejprve kožní léze?

Na základě těchto informací a po klinickém vyšetření může veterinární lékař zahájit diagnostiku.

Ektoparazité jsou častou příčinou svědění, obvykle dobře detekovatelnou. S pomocí stěrů pokožky, vzorků z odblešovacích hřebenů můžete sledovat stopy. Není-li žádný důkaz o parazitech, ale podezření je stále velmi vysoké, měla by být provedena diagnostická léčba, která je vedena proti podezřelému parazitu a čeká se na úspěch.

Pomocí cytologických postupů nebo antibiogramu mohou být identifikovány bakterie nebo kvasinky jako patogeny. Zde je třeba určit příčinu kolonizace těchto infekčních agens.

K určení mykotických infekcí (dermatofytů) existují také různé diagnostické metody. Velmi jednoduché je vyšetření pomocí Woodovi lampy, pod kterou v pozitivním případě pozorujeme zeleně fluoreskující vlákna. K tomu dochází pouze u infekcí některými kmeny Microsporum canis, takže negativní výsledek neznamená, že není přítomna žádná plísňová infekce. Navíc lze vytvořit plísňovou kulturu. Materiál pro kulturu lze získat stěrm kůže nebo z povrchu chlupů. Kromě toho je k dispozici test PCR k určení dermatofytů, který nabízí různé laboratoře, a také zde se používají chlupy a stěry z kůže.

Diagnostika alergií představuje obtížnější problém. Bohužel neexistují jednoduché a bezpečné testy, které by nám říkaly, co je alergie. Proto je diagnosticky použitelné pouze strukturované zpracování příznaků alergie. Diagnóza kontaktní alergie je často relativně jednoduchá, protože svědění po kontaktu s určitou látkou nebo látkou se objevuje velmi lokálně. Pro ostatní alergie se doporučuje takzvaná diagnóza vyloučení, tj vylučujeme jednu alergii za druhou.

Začíná se nejběžnější a nejčastěji diagnostikovanou alergií: alergií na bleší kousnutí. Blechy nebo bleší výkaly mohou být nalezeny pomocí hřebene na blechy. Pokud nejsou nalezeny žádné blechy, začne se s diagnostickou terapií v trvání několika týdnů. Pokud nedojde k žádnému zlepšení, zváží se potravinová alergie. Za tímto účelem se provádí vyloučení alergenů ze stravy. Psovi by měl být podáván nejméně 6 týdnů zdroj bílkovin a zdroj sacharidů, který nikdy předtím neměl. Tělo nemůže na tuto potravu reagovat, pokud přertím nedošlo k žádnému kontaktu. Během této diety pes nesmí jíst nic jiného i pamlsky musí obsahovat výhradně bílkoviny a sacharidy diety.

Pokud se svědění a další příznaky výrazně zlepšily během období výživy nebo úplně zmizely, měl by být nasazeno předchozí krmivo. Toto se nazývá provokace. Pouze pokud pes opět získá příznaky, je to důkaz potravinové alergie. Pokud nedojde k žádnému zlepšení po diagnostické terapii a dietě, je podezření na atopii vysoké. V tomto případě může být proveden intrakutánní nebo sérový alergologický test na alergeny životního prostředí za účelem určení spouštěcích alergenů.

Je-li podezření na sekundární svědění, je důležité zkoumat základní příčinu, jako jsou hormonální poruchy, například krevní testy včetně hladin hormonů štítné žlázy.

Léčba svědení

Při extrémním svědění je často nutné před diagnózou nebo během ní zmírnit utrpení psa léky. To je možní léky, jako jsou například glukokortikoidy nebo oktakitinib, a také při lokální terapii šampony. Nicméně je naprosto nezbytné najít příčinu svědění, aby bylo možné psovi ulevit natrvalo.

Vzhledem k tomu, že ektoparazité jsou častou příčinou svědění, veterinární lékař by měl doporučit vhodné antiparazitikum. Tato léčba se provádí po prokázání příslušných parazitů nebo v případě velmi silného podezření. Léčba alergie na bleší kousnutí se provádí také pravidelným podáním přípravku proti blechám a v případě potřeby jsou podávány i léky na snížení svědění.

V závislosti na závažnosti mykotických onemocnění je nutná lokální léčba mastí nebo tinkturou nebo systémová terapie antimykotiky. Mělo by se však vždy pamatovat na to, že dermatofytóza je zoonóza, což znamená, že se také lidé mohou infikovat. Takže při výrazné dermatofytóze může být nutné i ošetření okolí. Pokud se vyskytne výrazné svědění, nemělo by být léčeno glukokortikosteroidy, jinak se plísňová infekce rozšíří.

Kontaktní alergie se léčí ošetřením svědění a vyvarováním se alergenu. Navíc lze speciálními přípravky na kontaktním místě šamponováním provádět ředění alergenů.

Pokud je příčinou potravinová alergie, doporučuje se také vyhnout alergenům, tj. krmení takových složek, které pes dobře snáší a na které nereaguje.

Jedinou „příčinnou” terapií atopie je hyposenzitizace, specifická imunoterapie, při které se konkrétně podává alergen, se kterým zvíře reaguje, se stále se zvyšujíc koncentrací. Cílem je stimulovat imunitní systém psa a dosáhnout tolerance alergenů. Ovšem ne všichni psi uspokojivě reagují na tuto terapii. Často je nutná dodatečná léčba léky, jako je kortizon, antihistaminika, cyklosporin nebo oktakitinib. Esenciální mastné kyseliny mohou také pomoci snížit svědění. Nedávno objevená terapie při atopii: biologická léčba monoklonálními protilátkami. Zdá se, že tato terapie je velmi slibná a je také velmi dobře tolerována.

Sekundární infekce bakteriemi nebo kvasinkami mohou být léčeny antibakteriálními nebo antimykotickými lokálními terapeutiky (šampony, masti, spreje atd.), nebo antibiotiky a antimykotiky v závislosti na jejich závažnosti. Dále by se měla vždy hledat a léčit příčinná onemocnění.

Objevte také naši nabídku veterinárních krmiv na zoohit.

Tento článek v magazínu zoohit je čistě informativní. Pokud se u vašeho zvířete objeví příznaky onemocnění, obraťte se na svého veterinárního lékaře, který stanoví diagnózu a zahájí léčbu.