Ušní svrab u psů (Otodectes cynotis) This article is verified by a vet

Kontrola uší bígla

Popis a vývoj ušního svrabu

Parazit Otodectes cynotis patří k čeledi Psoroptidae a usazuje se ve sluchovém orgánu masožravců (Carnivoren). Jedná se o nejčastější druh roztoče, který může masožravé živočichy napadnout.

Ušní svrab Otodectes cynotis se během cca. 3 týdnů rozvine z vajíčka přes larvu do dvou stádií nymfy (protonymfa, deutonymfa) a následně v dospělého jedince. Vývoj tohoto roztoče probíhá výhradně ve sluchovodu psa. Samice ušního svrabu lepí svoje vajíčka na kůži sluchovodu. Všechna vývojová stádia tohoto roztoče se krmí kožními buňkami a tkáňovým mokem psa, přičemž dospělí jedinci parazita se dožívají zhruba dvou měsíců. Přenos ušního svrabu probíhá při kontaktu s nakaženým zvířetem, většinou se jedná o infikované feny, které nakazí svoje štěňata nebo si štěňata předávají parazita mezi sebou. Méně často dochází k nákaze prostřednictvím ušního mazu a nečistot, které jsou z ucha vytřásány. Méně obvyklá je nákaza mezi dospělými jedinci.

Otodectes cynotis se vyskytuje ve všech koutech světa a není vybíravý, co se hostitele týče, což znamená, že může být přenášen z jednoho živočišného druhu na jiný. Například z kočky na psa. Ušní svrab se často vyskytuje tam, kde žije pospolu větší množství zvířat, např. útulky, chovatelské stanice nebo statky.

Jak se ušní svrab projevuje

Vzhledem k potravě, pohybu a propíchávání pokožky způsobuje ušní svrab v uchu zánětlivou reakci. Výsledkem je hromadění ušního masu, zánětlivého sekretu, krve a výměšků, které svrab vylučuje, což se projeví jako hnědo-černá usazenina podobná kávové sedlině, kterou v uchu můžeme vypozorovat. Typickým projevem svrabu je silná svědivost. Psi si permanentně škrabou uši a třesou hlavou. Vnější sluchovod může projevovat známky silného zarudnutí a otoku, kvůli škrábání může docházet dokonce k jeho poranění. Svědění se může rozšířit i do oblasti tváří. Většinou, ale ne vždy, jsou roztočem zasaženy obě uši, ve vzácnějších případech se parazit vyskytuje i jinde po těle zvířete, například na čele nebo hřbetu. V takových případech se projevuje podobně jako alergie.

Jak ušní svrab diagnostikovat

Ušní svrab signalizuje tmavě hnědá až černá sedlina podobná kávové sedlině, která se objevuje ve sluchovodu zvířete. Často jsou při řádném náhledu do ucha patrní pohybující se parazité. Aby bylo však možné nález opravdu bezpečně identifikovat, je nezbytné provést ušní stěr dané hmoty. Pod mikroskopem jsou potom viditelná buďto vajíčka nebo samotní roztoči. Pokud v uchu dojde k masivní zánětlivé reakci, při níž se vyskytnou v uchu ještě bakterie, nemusí být parazité viditelní.

Léčba ušního svrabu

Vzhledem k vysoké míře nakažlivosti a způsobu přenosu je vhodné všechna zvířata v domácnosti očkovat. Dále jsou na trhu dostupné léky, které si můžete u veterináře zakoupit. I nasazení nesekticidů se těší velkému úspěchu, hlavně z hlediska výdrže. Před podáváním jakýchkoli preparátů je však nejdříve na místě zjistit, jestli ušní bubínek není intaktní. Dále by sluchovod měl být zbaven sedliny. Podle zvolené terapie je možné daný postup opakovat i vícekrát, aby byla potřena všechna vývojová stádia parazita.

Prevence

Napadení parazitem Otodectes cynotis můžete u psů předejít, pokud psovi podáte léky s akarizující složkou. Vhodné jsou například spot-on přípravky nebo medikamenty ve formě tablet. Dále byste měli předejít tomu, aby se Vaše zvíře dostalo do kontaktu s nakaženým jedincem.

Nejlépe hodnocené články

Hárání u fen

Přesto, že je hárání u fen zcela přirozený proces, způsobuje nestandardní chování feny, nervozita, skvrny na koberci nebo strach z nechtěného zabřeznutí mnoha chovatelům starosti. Co byste měli vědět o "hárání" a jak toto období překonat bez stresu, se dozvíte na následujících řádcích.

Falešná březost

Falešná březost (lactatio falsa) u nekastrovaných fen je stav, který může nastoupit několik týdnů po hárání. Během období falešné březosti se fena chová tak, jako kdyby byla březí nebo měla štěňata, ačkoliv nakrytá nebyla.

Když pes zvrací

Každý chovatel tuto situaci určitě zažil a způsobila mu upřímné zděšení: jeho pejsek začal z ničeho nic zvracet. Ne každá forma zvracení ve Vás však musí vyvolávat obavy. Zvracení, které se u pejsků vyskytuje, nazývané také vomitus, se vyskytuje poměrně často a jeho příčiny jsou různé. Jednorázový nástup tohoto problému je zcela neškodný, pokud se však vyskytuje častěji nebo ovlivňuje zdravotní stav pejska, pak je návštěva veterináře nevyhnutelná.