Kočičí mor (panleukopénie, FPV) This article is verified by a vet

Vyšetření u veterináře - kočičí mor

Pokud zpozorujete u Vaší kočky příznaky kočičího moru, vyhledejte veterinární pomoc.

Kočičí mor, známý také jako panleukopénie, kočičí parvovirus nebo kočičí psinka, je nebezpečné infekční onemocnění. Spouštěčem je kočičí parvovirus (FPV), který je u koček rozšířený. Protože bez léčby je toto vysoce nakažlivé onemocnění koček obvykle smrtelné, jsou nesmírně důležitá preventivní opatření. Shrnuli jsme pro Vás nejdůležitější informace o typických příznacích, léčbě a ochraně Vaší kočky před tímto virem.

Co způsobuje panleukopénii?

Spouštěčem kočičího moru jsou kočičí parvoviry (FPV). Patří do čeledi Parvoviridae a u koček jsou velmi časté. Vysoce nakažlivé viry se mimo jiné vylučují stolicí. Protože jsou velmi odolné, mohou viry v prostředí přežít déle než rok. Aby se zabránilo infekci, je velmi důležité dodržování přísných hygienických opatření. Naštěstí díky hojnému očkování počet infekcí v posledních letech prudce poklesl.

Pokud je kočka infikována FPV, dochází ke snížení počtu bílých krvinek (leukocytů), které jsou součástí imunitního systému kočky. Pokud celkový počet leukocytů poklesne, mají kočky oslabenou imunitu. Následkem toho mohou být sekundární bakteriální infekce a další nemoci.

Jak se mohou kočky nakazit?

Panleukopénie je vysoce nakažlivé onemocnění. Viry jsou přijímány ústy. Kočky se mohou navzájem infikovat kapénkovým přenosem. Existuje ale také nepřímý přenos, například kontaktem s kontaminovanými předměty nebo potravinami infikovanými viry.

Viry vstupují do těla gastrointestinálním nebo dýchacím traktem a odtud do okolních lymfatických uzlin. Odtud pak mohou migrovat do krevního oběhu kočky. Toto je také známé jako virémie. Kočičí parvovirus se zaměřuje na buňky, které se rychle dělí, jako jsou buňky ve střevě, lymfatickém systému nebo kostní dřeni. Ty jsou poté parvovirem poškozeny.

Jaké jsou příznaky kočičího moru?

Kočičí mor lze rozdělit do různých forem. Ty se navzájem velmi liší svými charakteristikami a prognózou.

1. Perakutní forma

Tato varianta se vyskytuje hlavně u mladých koček, které byly infikovány kočičím parvovirem mezi osmým a dvanáctým týdnem života. Jelikož ještě nemají naučený imunitní systém, obvykle umírají ve velmi krátké době bez jakýchkoli předchozích známek.

2. Akutní forma

Tato forma, která se také vyskytuje náhle, je doprovázena širokou škálou příznaků. Postižené kočky mohou zemřít na následující příznaky:

  • špatný celkový stav s vysokou horečkou, která obvykle probíhá ve fázích
  • gastrointestinální potíže, jako je nevolnost, zvracení, vodnatý a někdy krvavý průjem, stejně jako snížený příjem potravy
  • nedostatek vody (dehydratace)

3. Subakutní forma

Většina dospělých koček má silný imunitní systém. Proto často nemají žádné nebo jen mírné příznaky.

4. Intrauterinní forma vyskytující se v děloze

Pokud se plody nakazí v děloze matky, může to vést k jejich smrti. Živě narozená koťata mají naproti tomu malformace mozečku, takže mohou doživotně trpět pohybovými poruchami.

Jaká je prognóza?

Prognóza panleukopénie závisí na konkrétní formě onemocnění. U dospělých koček je subakutní forma obvykle mírná. Akutní forma může rychle vést k úmrtí postižené kočky, pokud není léčena. Bohužel ani mladé kočky, u nichž se vyvine perakutní forma, ve většině případů bez léčby nepřežijí.

Pokud má Vaše kočka horečku, trvale zvrací nebo má průjem, neváhejte a navštivte svého veterináře. Včasná opatření jsou zásadní pro úspěšnou léčbu Vašeho tygříka.

Jak lze panleukopénii u koček zjistit?

Panleukopénie se u koček obvykle vyskytuje náhle, takže majitelé koček obvykle rychle rozpoznají zhoršení celkového stavu jejich kočky. Nejpozději při výskytu vysoké horečky, zvracení nebo trvalého průjmu je nezbytná návštěva veterináře.

Veterinární lékař již může vyjádřit podezření na základě dotazů na majitele (anamnéza) a obecného klinického vyšetření. Aby bylo možné potvrdit kočičí mor, jsou nutná další diagnostická opatření.

Krevním testem je možné měřit počet bílých krvinek (leukocytů). Prudký pokles celkového počtu leukocytů je jasnou známkou panleukopénie u koček. Protože však i další infekční onemocnění (např. koronaviry nebo salmonela) mohou vést ke stejnému klinickému obrazu jako kočičí mor, je nutné další prokázání patogenů. To se provádí pomocí vyšetření exkrementu, který se testuje na kočičí parvoviry pomocí ELISA-testu.

Pokud má kočka kočičí mor, dostane infuzi

Jak se léčí panleukopénie?

Léčba kočičího moru se primárně provádí pomocí podpůrných opatření. Slouží především ke stabilizaci kočky. Existují následující možnosti:

  • infuze s elektrolyty, tekutinami a roztoky cukru, případně přidání heparinu, aby se zabránilo zvýšené srážlivosti krve
  • léky proti nevolnosti a tablety na ochranu žaludku v případě zvracení
  • antibiotika pro sekundární bakteriální infekce: lze podávávat ve zvýšeném dávkování, protože snížený počet bílých krvinek oslabuje imunitní systém
  • použití protilátek (imunoglobulinů) k podpoře imunitního systému
  • dodávání živin přímo do krve (parenterální výživa) během prvních několika dnů s následnou lehkou stravou, např. vařeným kuřetem nebo tvarohem
  • může být nutná transfuze krve

Mohu svoji kočku chránit před kočičím morem?

Panleukopénie vede k závažným příznakům a průběhům onemocnění. Zejména u mladých koček a koček s oslabenou imunitou, které mohou rychle vést k úmrtí. Z tohoto důvodu je důležité přijmout preventivní opatření. To zahrnuje:

  • Hygienická opatření: Protože kočičí parvovirus (FPV) může v prostředí přežít velmi dlouho. Je velmi důležitá dezinfekce povrchů a předmětů, jako je kočičí toaleta nebo miska na krmení. Při výběru dezinfekčního prostředku však musíte věnovat pozornost virucidnímu účinku.
  • Očkování: K dispozici jsou různé vakcíny. Stálá očkovací komise pro veterinární medicínu Friedrich-Löfflerova institutu doporučuje základní očkování všech koček mezi osmým a týdnem a 15. měsícem. Toto očkování by pak mělo být opakováno každé tři roky.

Více informací o očkování najdete v našem článku Očkování koček.

Tento článek v magazínu zoohit je čistě informativní. Pokud se u vašeho zvířete objeví příznaky onemocnění, obraťte se na svého veterinárního lékaře, který stanoví diagnózu a zahájí léčbu.


Franziska G., Veterinář
Profilbild von Tierärztin Franziska Gütgeman mit Hund

Na univerzitě Justus-Liebig ve městě Gießen jsem získala obsáhlé vzdělání jako veterinární lékařka a nasbírala jsem zkušenosti v různých oborech, jako jsou medicína malých, velkých a exotických zvířat, stejně jako farmakologie, patologie a bezpečnost potravin. Jsem aktivní nejen jako veterinární autorka, ale také pracuji na své disertační práci. Mým cílem je v budoucnu lépe chránit zvířata před bakteriálními původci nemocí. Kromě svých veterinárních znalostí sdílím také vlastní zkušenosti šťastné majitelky psa a dokážu tak pochopit a vyjasnit úzkosti, problémy a další otázky týkající se zdraví zvířat.


Nejlépe hodnocené články
3 min

Věk kočky

Věk psa lze snadno spočítat, to všichni dobře víme: psí rok se rovná sedmi lidským, přičemž roli hraje i plemeno a hmotnost psa. Je ale možné spočítat věk kočky stejným způsobem? Jak staré vlastně kočky jsou a v jakém věku jsou kočky považovány za seniory?
6 min

Proč kočka přede?

Existuje příjemnější zvuk než kočičí vrnění? Pro milovníky koček rozhodně ne. Kočky předou, když se cítí dobře – a tento pocit se přenáší i na jejich majitele. Ale věděli jste, že kočky vrní i pokud se zraní nebo jsou ve stresu? Proč to kočky dělají a jak vydávají tyto zvuky, se dočtete v tomto článku.
3 min

Když se kočka mrouská

Cyklus vývoje vajíčka se u koček zásadně liší od člověka. Mnohé fáze jsou proto trochu nesrozumitelné. Nevíme, jak se máme chovat ani jak máme kočce pomoci. K tomu patří i doba připravenosti na oplodnění, tedy mrouskání. Když se kočka mrouská, můžete si všimnout různých typických rysů v jejím chování.