Profesionální chovatelé
Zajímáte se o konkrétní plemeno kočky nebo chcete být dokonce sami chovateli? Pak by Vaše první kroky měly tedy směřovat k chovatelům vybraného plemena. Neboť zde opravdu víte, co kupujete. Kočky s průkazem původu nejsou jen hezké na pohled. Řád chovu se neorientuje pouze na jejich vzhled, ale také na charakterové rysy: orientální plemena koček platí za živé a komunikativní, zatímco např. britské krátkosrsté jsou spíše klidné a mají rády svoji pohodu.
Před výběrem té správné kočky ale stojí výběr správného chovatele. Od začátku byste měli držet odstup od tzv. „množíren“. U těchto lidí totiž stojí v popředí hlavě zisk. Vydávaná zvířata jsou často prezentována jako jedinci od konkrétního plemene, ale bez papírů a jsou prodáváni za podstatně nižší cenu než kočky od opravdových, profesionálních chovatelů. Nicméně tato „úspora“ Vás vyjde draho. Díky páření jakýchkoli jedinců bez předchozího výběru se mnohdy rodí potomci s genetickou zátěží, kteří nejsou dostatečně socializovaní. Navíc tyto množírny často nabízejí větší množství plemen a disponují více vrhy ve stejném časovém období. Výběr je sice větší, ale hlubší péče o kočky je v pozadí. Výsledkem jsou nechtěné vrhy, genetické choroby vznikající na základě neznalosti genetiky, zdravotní problémy a nedostatečná socializace s ostatními kočkami, což může vést k potížím v chování zakoupeného jedince.
Na druhé straně řeky stojí profesionální chovatelé, kterým leží na srdci blaho zvířete i jeho život v nové rodině. Protože nutná očkování, návštěvy lékaře, vhodné krmivo a členství v chovatelském spolku kvůli kontrolám kvality jedinců jsou velmi drahé, jsou přirozeně i zvířata nabízená profesionálními chovateli o poznání dražší, než již zmíněné „bezpapírové“ kočky. Zpravidla se však tato vyšší investice vyplatí a Vy si můžete být jistí, že jste obdrželi vychovanou, zdravou kočičku!
Ale podle čeho člověk pozná, jestli je chovatel opravdu zodpovědný? Nejprve by správný chovatel měl být členem v některém z chovatelských spolků, neboť i oni se spolupodílejí na utváření plemene. Pevně daná pravidla chovu mohou laikové vnímat jako přílišné kontrolování, ale tímto je zajištěna životnost plemene. Papíry jsou jediným důkazem o tom, že opravdu vlastníte čistokrevnou kočku určitého plemene – a doložit to chovatel může pouze skrze členství ve spolku.
Pokud chce chovatel věnovat patřičnou pozornost každé kočce, kotěti, jeho rodičům i kastrovaným jedincům, jde to pouze tehdy, pokud má omezený počet vrhů a chovných zvířat. Jeden, snad i dva vrhy jsou v pořádku. Správná je i vynucená pauza mezi březostí z důvodu odpočinku zvířete. To však znamená, že si často musíte počkat několik týdnů i měsíců, než Vám chovatel vysněnou kočičku předá.
Při chování koček je zapotřebí vkládat do této činnosti srdce a mnoho času, proto mnohé chovy vyrůstají přímo v rodinném kruhu chovatele. Tak jsou koťata již od počátku v kontaktu s člověkem, a i s jinými jedinci, díky čemuž mají pak k obojímu dobrý vztah. Praktikování chovatelství v rodinném kruhu znamená, že je majitel schopen podat informace i o jednotlivých povahách dostupných koťat. Můžete poznat matku kočku, případně i otce kocoura a můžete si tak udělat obrázek o tom, jak se bude Vaše kotě v budoucnu vyvíjet.