Munchkin

Toto originálně vyhlížející plemeno koček pocházející z USA je jinde ve světě stále vzácností. Jejich charakteristické krátké nohy jsou výsledkem spontánní genetické mutace. Munchkin má také nezaměnitelnou povahu. Právě charakter a typický vzhled činí toto plemeno v očích jeho chovatelů a příznivců tak výjimečným.

Vzhled: kočka s krátkýma nohama

Nohy munchkinů jsou nápadné. V poměru k tělu jsou velmi krátké, zároveň jsou však silné a svalnaté. Jsou považovány za typický znak tohoto plemene.

Jejich uši jsou neúměrně velké, na hlavě sedí vzpřímeně a na koncích jsou mírně zakulacené. Hlava má klínovitý tvar a čelo je ploché. Oči jsou mandlového tvaru, posazené poměrně široce od sebe a mírně šikmé. Oči se vyskytují ve všech barvách.

Nohy munchkina by měly být stejně dlouhé, ale zadní nohy mohou být o něco delší. Tlapky by neměly směřovat ani ven, ani dovnitř, ale dopředu a měly by být zakulacené. Ocas je stejně dlouhý jako tělo a na konci je mírně zaoblený.

Munchkin je středně velká až velká kočka a její postava je poměrně svalnatá. Samice munchkina váží dva až tři a půl kilogramu, samci tři až čtyři kilogramy.

Barva a vzhled srsti munchkina

Munchkin se vyskytuje v krátkosrsté variantě a s polodlouhou srstí (Munchkin Longhair). Jejich krátká a plyšová srst nebo polodlouhé hedvábné chlupy leží těsně u svalnatého těla.

Toto plemeno koček lze nalézt ve všech možných barvách od černé a bílé po šedou a červenou. Vyskytují se také v mnoha různých kombinacích. Také barva očí není pevně daná.

Kromě toho existují také podtypy munchkina. Jedním z nich je trpasličí Mei Toi. Známý je také extra krátkonohý typ (Super short Munchkin).

Povaha munchkina

Jejich povaha je popisována jako přítulná, klidná a zároveň velmi společenská, živá a hravá. Jejich touha po pohybu je stejně velká jako u ostatních koček. Kočka munchkin ráda běhá a hraje si.

Munchkinové jsou i přes své krátké nohy schopni skákat, ale ne tak vysoko jako jiná plemena koček. Jejich krátké nohy však neomezují jejich pohyblivost. Zejména jejich rychlost je pozoruhodná. Munchkinové navíc rádi šplhají, a proto je škrabadlo v kočičí domácnosti nepostradatelné.

Kočka munchkin se zpravidla velmi dobře snáší s dětmi, jinými kočkami a domácími zvířaty obecně. Miluje, když ji její lidští spolubydlící věnují spoustu lásky, pozornosti a pozitivního přístupu. Munchkin se velmi zajímá o rodinný život a díky své zvídavé povaze se ho rád aktivně účastní. Pro lepší přehled se tyto krátkonohé kočky často staví na zadní nohy.

Chov: nejlépe v rodinném prostředí

Munchkin by neměl žít v domácnosti, kde je celý den ponechán sám. Ideální jsou domácnosti se staršími lidmi, kteří mají na svou milovanou kočku dostatek času.

Munchkinově povaze vyhovuje také rodina s dětmi, dalšími kočkami nebo domácími mazlíčky. Samozřejmě za předpokladu, že se děti chovají k tygříkovi ohleduplně a zodpovědně.

Munchkin je však méně vhodný jako venkovní kočka. Koneckonců, s venkovním prostředím si poradí jen v omezené míře. Na rozdíl od koček, které mohou dobře skákat. Velmi vhodný je pro munchkina bezpečný venkovní prostor. Ideální je například zajištěná zahrada nebo balkon chráněný před cizími kočkami.

Péče o srst: pravidelné kartáčování

V závislosti na tom, jak je dlouhá, byste měli srst svého munchina pravidelně upravovat kartáčem. Tím zabráníte zplstnatění srsti.

Pravidelná péče o srst navíc posiluje pouto mezi Vámi dvěma. A v neposlední řadě bude Vaše oblíbená pohovka ušetřena kočičích chlupů. Každá domácnost s kočkou by měla mít škrabadlo. Munchkinové si na něm také rádi brousí a ošetřují drápky.

Péče o zuby je spojena se stravou kočky. Velmi vhodné jsou granule. Jen zřídka je nutné navštívit veterináře kvůli problémům se zuby.

Pokud jde o veterináře, doporučuje se ho navštívit jednou až dvakrát ročně. Veterinář má přesný přehled o odčervení a očkování Vaší kočky. Preventivní péče a zdravá výživa může pomoci vyhnout se zdlouhavým a nákladným zákrokům. Ušetříte tak svou milovanou kočku utrpení.

Zdraví: omezení pohyblivosti

Podle Mezinárodní asociace koček (TICA) nejsou krátké nohy koček spojeny s omezením pohyblivosti a problémy se zády. Najde se však mnoho kritiků, kteří s tímto tvrzením nesouhlasí.

Munchkin je relativně mladé plemeno. Nelze tedy zatím učinit žádná jednoznačná prohlášení ohledně nemocí specifických pro toto plemeno.

U munchkinů však často bývá diagnostikována lordóza. Jedná se o konvexní zakřivení páteře směrem dopředu. Zvířata postižená lordózou často umírají v mladém věku.

Zda nemoc souvisí s krátkými nohami, není jasné. Na rozdíl od jezevčíka, který je také známý svými krátkými nohami, není munchkin pravděpodobně zásadně náchylný k onemocněním páteře.

Kolik let se dožívá kočka munchkin?

Při vhodném chovu a stravě se munchkinové mohou dožít až 18 let.

Chov: jak najdu správného chovatele munchkinů?

Vzhledem k tomu, že se munchkinové chovají převážně v USA, není její koupě tak snadná. I přes to se Vám může podařit najít renomovaného chovatele. Měli byste však být připraveni na to, že za ním budete cestovat i nemalé vzdálenosti.

Ujistěte se, že se jedná o renomovaného chovatele, který se ke svým zvířatům chová zodpovědně. Koťata by měla zůstat s matkou nejméně 12 týdnů po narození. Budou tak mít dostatek času naučit se vše, co je pro kočky důležité. Vyhněte se chovatelům, kteří nabízejí kočky za nízké ceny bez papírů.

Kolik stojí kočka munchkin?

Cena munchkina se pohybuje od 300 do 1 500 amerických dolarů.

V útulcích pro zvířata se málokdy vyskytují munchkini, ale možná právě tam na Vás čeká Vaše vysněná kočka. Takže se rozhodně vyplatí do útulku zajít!

Historie: munchkin je stále mladým plemenem

Kočky munchkin byly objeveny již na počátku 20. století, do zapomnění upadly během druhé světové války. Později se munchkin objevil ve Stalingradu, Nové Anglii a nakonec v 80. letech v Louisianě.

Sandra Hochenedelová tam objevila malou černou kočku s krátkýma nohama. Koťátko pojmenovala Blackberry. Blackberry porodila několik koťat, z nichž polovina v každém vrhu byla krátkonohá. Toulouse, kocoura z vrhu Blackberry, darovala Sandra Hochenedelová své přítelkyni. Těmito dvěma kočkami byl položen základní kámen chovu munchkinů.

Poprvé byl munchkin vystaven v New Yorku v Madison Square Garden v roce 1991. V roce 1994 byl přijat do chovného programu TICA (The International Cat Association). V roce 2003 získalo plemeno status šampiona.

Munchkin není všude uznán

Řada renomovaných chovatelských asociací, jako je FIFe (Fédération Internationale Féline), munchkiny neuznává. Přetrvává tvrzení, že munchkin je založen na dědičné chorobě nebo že plemeno je náchylné ke zdravotním problémům kvůli deformaci nohou. Mnoho chovatelů munchkinů i veterinářů však zastává opačný názor. Kočky munchkin podle nich nejsou nijak omezené a nejsou náchylnější ke zdravotním problémům více než jiná plemena koček.

Název „munchkin“ je odvozen od stejnojmenného národa malého vzrůstu z Flemingova Čaroděje ze země Oz z roku 1939.