Plemena koček

Bengálská kočka je skutečně unikátní plemeno. Koneckonců je to "domácí tygr" v pravém smyslu slova: Chovatelé plemene oceňují jeho divokou krev. Hybridní divoké kočky, jako je kočka bengálská nebo savanová, jsou „posledním výkřikem módy“ v chovatelském světě! Co dělá z kočky kočku hybridní  - a na co musíte myslet, pokud si takovou kočku pořídíte do bytu? Náš detailní portrét tohoto plemene Vám poskytne odpověď.

„Posvátná birma“ – v pojmenování kočky birma panuje trochu zmatek. V angličtině se toto plemeno nazývá "barma" - ale nezaměňujme ji s barmskou kočkou. Ve skutečnosti birma pochází z francouzského chovu z 20. let. Další informace o plemeni, které je ideální kombinací siamské a perské kočky, naleznete v našem článku.

Jestli právě hledáte kočku, která by byla vhodná pro život v domácnosti a měla opravdu dlouhou srst, pak je britská dlouhosrstá, také často zvaná Highlander, ta pravá. Toto plemeno s polodlouhou srstí je blízkou sestrou britské krátkosrsté kočky a sdílí s ní i přátelskou, vyrovnanou povahu a spíše menší potřebu pohybu.

Hledáte kočku, která svou klidnou a vyrovnanou povahou dokonale doplní Vaši rodinu? Britská krátkosrstá kočka by mohla být Vaší volbou. Náš portrét plemene Vás podrobně seznámí s krátkosrstými kočkami z Velké Británie.

Neva Masquerade (něvská maškaráda) - tajemné jméno pro tajemnou krásku! Neva masquerade je point varianta sibiřské kočky a sdílí s tímto plemenem mnoho vlastností.

Plyšově vyhlížející perské kočky patří mezi nejoblíbenější kočky vůbec. Možná Vás překvapí, že v perštině  Gorbe-ye irāni ‚ tedy iránská kočka, je označení pro plemeno, které se řadí k těm nejstarším vůbec – a přesto, i když jsou dodnes nazývány kočkami perskými, vůbec nepocházejí z Orientu!

Kočka, která se podobá hadrové panence? Ne tak docela! Ale zcela jistě je ragdoll plemenem pro příznivce siamských a jiných „colourpoint“ koček. Něžní obři Vás nepřesvědčí jen svou nádhernou srstí, neobyčejnou barvou a jasně modrýma očima...

Siamská kočka patří vedle kočky perské k jednomu z nejstarších a nejznámějších plemen. Tato kočka má svůj původ v Siamu, dnešním Thajsku, kde vznikla díky tenkrát velmi hojně rozšířenému křížení, k němuž docházelo před více než 500 lety. Siamské kočky však našly cestu na západ až v pozdním 19. století a byly chovány na královských dvorech jako statutární symbol vlivu.

Sibiřská kočka je zosobněním přirozené rasy: Středně velká kočka s originálním vzhledem, silnou postavou a polodlouhou srstí se vyvíjela zcela bez lidského vlivu v jejím rodném Rusku. Od 80. let je chována cíleně.