Jako varianta německého ovčáka je bílý švýcarský ovčák (berger blanc suisse) vynikající pracovní pes. Díky své vyrovnané a přátelské povaze je ale tento velký bílý pes také vynikající společník a věrný rodinný pes pro sportovní a aktivní lidi.
© byrdyak / stock.adobe.com
Berger blanc suisse je pracovitý pes, který potřebuje hodně pohybu
Typickým poznávacím znakem bílého švýcarského ovčáka je, jak již název sám napovídá, bělostná srst, která může být krátká s delší srstí nebo dlouhá.
Jeho hnědé až tmavě hnědé oči, tmavé okraje víček a černý nos přitom tvoří překrásný kontrast k neobvyklé barvě srsti, která je u psů spíše vzácná. Má trojúhelníkové, vztyčené uši a dlouhý, bohatě osrstěný ocas.
Švýcarský ovčák není samozřejmě jen „krásný“, jedná se zároveň o všestranného pracovního psa, jak jasně dokazuje jeho silná a svalnatá postava.
Na rozdíl od chovu německého ovčáka, u kterého lze pozorovat tendenci k výrazně spadající hřbetní linii a extrémně zaúhleným zadním končetinám (zejména u šlechtění zaměřeného na exteriér), se v chovu švýcarské varianty kladě velký důraz na přirozenou a zdravou stavbu těla. Stejně jako vlk by mělo toto plemeno vykazovat rovnou linii zad a normálně zaúhlené zadní končetiny.
Tělesné míry bílého švýcarského ovčáka se od německého ovčáka téměř neliší. Stejně jako jeho slavný příbuzný patří švýcarský člen této rodiny s kohoutkovou výškou 58 až 66 cm u psů a 53 až 61 cm u fen mezi středně velká až velká plemena.
Hmotnost by přitom měla být v přiměřeném poměru k výšce, a činí u psů maximálně 40 kg, u fen pak maximálně 35 kg.
© Grigorita Ko / stock.adobe.com
Sportovní, inteligentní, snaživý a současně empatický, věrný a pozorný – takového společníka by si přál každý člověk. Bílý švýcarský ovčák nebo berger blanc suisse, jak zní jeho oficiální název, v sobě spojuje všechny tyto vynikající vlastnosti, a ztělesňuje tak symbol psa jako „nejlepšího přítele člověka“.
I přes charakteristickou pracovitost a temperament je toto švýcarské plemeno velmi sociální a vytváří si ke své rodině poměrně úzkou vazbu. Je tak velice podobný svému blízkému příbuznému, německému ovčákovi, se kterým sdílí společnou historii vzniku.
Své postavení nejoblíbenějšího pracovního a služebního psa si tento ovčácký pes vysloužil především tím, že je odjakživa nejen výkonný, ale současně i velice vázaný na lidi a učenlivý, což velice usnadňuje jeho výchovu.
Není tedy divu, že se německý ovčácký pes mezitím stal také oblíbeným rodinným psem. Jeho o něco méně proslulý bílý příbuzný za ním v tomto ohledu vůbec nezaostává.
Bílý švýcarský ovčák je velmi přátelský a vyrovnaný, nikdy není nervózní, ustrašený nebo dokonce agresivní a svým lidem stojí věrně po boku v každé situaci.
Díky své mírné, nevtíravé povaze je bílý ovčák mimořádně vhodný společník i pro rodiny s dětmi. Je však důležité, aby i přes veškerou lásku k dětem vždy mohl zůstat „psem“.
Tedy aby mohl naplnit svou touhu po práci a pevně zakořeněnou potřebu aktivně pomáhat svým lidem.
Jak prozrazuje samotná příslušnost k ovčáckým psům, potřebuje tento pes víc, než být pouhý krásný doplněk své rodiny.
Jako původně pracovní pes potřebuje bílý švýcarský ovčák vyžití, nechce jen líně polehávat na pohovce – i když si po odvedené práci nicnedělání také dokáže užívat.
Pokud z něj nechcete vychovat hlídacího psa, služebního psa nebo záchranářské psa, ale chtěli byste ho mít jako čistě rodinného psa, měli byste mu proto rozhodně nabídnout nějaké náhradní aktivity, například ve formě psích sportů.
U rychlé agility jsou ovčáci skuteční mistři, jako všestranné psy je však nadchnete i pro jiné druhy psích sportů. Je důležité, aby byl velký švýcarský ovčák fyzicky i duševně vytížen – plně pak rozvine svou osobnost a stane se svému člověku „přítelem na celý život“.
Jako aktivní pracovní pes miluje bílý ovčák dlouhé procházky se svým páníčkem, při nichž se může jak fyzicky, tak také duševně vyřádit (například při výcviku určitých povelů, psích kousků nebo některých her).
Jako majitel můžete udělat hodně pro to, aby váš pes vyrůstal ve zdraví, aby zůstal dlouho ve formě a aby ho v životě potkalo co nejméně potíží.
Například riziko problémů s kyčlemi a klouby můžete prokazatelně snížit přiměřenou výživou ve fázi růstu, která zabrání příliš rychlému růstu, a také zamezením přetěžování (například častého chození po schodech). Dbejte na to, aby strava vašeho psa vždy odpovídala jeho potřebám.
Nelze bohužel obecně říci, co švýcarský ovčák potřebuje, protože nutriční potřeby psa závisí na velice individuálních faktorech, jako jsou například jeho velikost, hmotnost, stáří a míra aktivity.
Zvláštní situace, například fáze růstu u štěňat, fáze březosti u fen, ale také určité nemoci nebo fyzické zatížení rovněž vyžadují speciální výživu. V případě pochybností se o vhodném krmivu pro svého psa poraďte se svým chovatelem nebo s veterinářem.
Obecně platí: Jako potomci vlků potřebují psi dostatek proteinů. Ve vyvážené stravě však nesmí chybět ani určitý podíl zeleniny, ovoce a tuků.
Mnoho chovatelů švýcarských ovčáků dnes přísahá na barfování, svého psa však můžete zdravě krmit i kvalitními hotovými krmivy, mokrou nebo suchou stravou, bez nutnosti přidávat do krmiva další vitamíny či minerály. Dnes existují nejrůznější krmiva určená speciálně pro potřeby štěňat, dospělých psů nebo seniorů, pro velké či malé psy nebo pro aktivní psy.
Kromě toho existují také krmiva vhodná zejména pro světlou srst, jakou má bílý švýcarský ovčák. Tato krmiva obsahují menší podíl karotenu, mědi a vitamínu A – podle výrobců by to mělo zabránit výraznějšímu zbarvení srsti do žluta.
Ať už se rozhodnete pro jakékoli krmivo či jakýkoli způsob výživy, nezapomeňte, že koncept krmení musí odpovídat potřebám vašeho psa, ale i vašim osobním nárokům na jeho přípravu, skladování a zacházení.
Bílý švýcarský ovčák se chová jako krátkosrstá varianta s delší srstí (středně dlouhá, hustá, přiléhavá srst) nebo v dlouhosrsté variantě (delší krycí srst), přičemž oba typy srsti mají hustou podsadu.
Zásadně výraznější péči vyžaduje dlouhá srst, která je obecně náročnější na údržbu než srst krátká. Zatímco krátkou srst stačí zpravidla pročesat jednou týdně (bez ohledu na línání Fellwechsel), může dlouhá srst vyžadovat intenzivní vyčesávání několikrát týdně, aby se předešlo jejímu zacuchání či zplstnatění. Například na zadních nohou nebo na ocasu, kde má pes delší srst, může zplstnatění nastávat velice rychle.
Bez ohledu na délku srsti platí pro obě varianty: Během línání je naprosto nezbytné každodenní důkladné vyčesání podsady. Bílá srst je navíc často samočisticí: Nečistoty většinou po vysušení samy odpadnou. Srst byste nikdy neměli stříhat, krycí srst totiž slouží jako důležitá ochrana před horkem a chladnem.
Nezbytné jsou rovněž pravidelné kontroly, odčervování a očkování u veterináře. Kromě toho byste měli často kontrolovat oči, uši, zuby a drápy svého psa. I ty vyžadují čas od času vyčištění, resp. zkrácení, a v případě změn byste je měli nechat zkontrolovat u veterináře.
Další tipy týkající se péče o psa:
Bílý švýcarský ovčák je považován za robustní a zdravé plemeno. I přesto se u něj – stejně jako u německého ovčáka – čas od času vyskytují určité dědičné choroby.
Patří mezi ně zejména obávaná dysplazie kyčelního kloubu, ale také onemocnění očí, defekt genu MDR1, degenerativní myelopatie (DM) nebo maligní hypertermie. Seriózní chovatelé však nechávají všechna zvířata vyšetřit pomocí genetických testů, které přinesou informace týkající se rizik přenosu určitých dědičných chorob. Psi, kteří jsou geneticky silně zatížení, jsou z chovu vyloučeni.
Zdravotní rizika, která se u německých ovčáků vyskytují v souvislosti s výrazně spadající hřbetní linií a nadměrně zaúhlenými zadními končetinami, nejsou u švýcarské varianty relevantní, protože chovatelé bílého švýcarského ovčáka kladou velký důraz na přirozenou stavbu těla.
Průměrná délka života švýcarského ovčáka činí přibližně 10 až 14 let.
Historie těchto ovčáckých psů sahá daleko do minulosti. Již v 7. století se krátkosrstí předkové dnešního plemene starali o pasení, hnali stáda ovcí a chránili majetek pastevce.
Oficiální chov však začal teprve na konci 19. století, kdy se pruský důstojník jezdectva Max von Stephanitz věnoval těmto všestranným psům. Na počátku se však úsilí chovatelů zaměřovalo výhradně na výkonnost zvířat, a proto se tehdy nerozlišovalo mezi krátkosrstými, dlouhosrstými, hnědočernými nebo bílými ovčáckými psy.
Na počátku 20. století však jejich bílí potomci upadali do stále větší nemilosti. Důvodem byly nové vědecké poznatky, podle nichž byl příliš velký podíl bílé barvy v srsti příčinou zvýšeného rizika ohluchnutí i dalších, geneticky podmíněných chorob.
Z genetického hlediska skutečně existuje u mnoha zvířat souvislost mezi vysokým podílem bílé barvy a určitými genetickými vadami. Dnešní vědecké výsledky však ukazují, že u bílého ovčáka nastává jiná genetická konstelace pro bílou barvu, a že zde tedy neexistuje vyšší riziko vadného vývoje než u ovčáckých psů s jinou barvou srsti.
Když německý svaz chovatelů ovčáckých psů v roce 1933 rozhodl vyškrtnout bílou barvu srsti ve standardu plemene a do budoucna ji klasifikovat jako chybu, samozřejmě o nejnovějších genetických poznatcích ještě neměli ani tušení.
Naštěstí se v Kanadě a v USA – bez ohledu na německý standard – i nadále chovali bílí ovčáci, i když nepříliš úspěšně, jak ukazuje historie plemene American Canadian White Shepherd (americko-kanadský ovčák). V roce 1968 se pak Američané rovněž přidali, a chov ovčáckých psů s bílými potomky zakázali.
Za to, že bílý ovčák nevyhynul, dnes vděčíme skupině švýcarských kynologů. Pod vlivem zákazu v Německu a na americkém kontinentu začali v roce 1972 s s chovem čistokrevných, výhradně bílých ovčáckých psů. S pomocí vhodných chovných zvířat z Kanady a USA se jim podařilo vytvořit zdravé plemeno.
V roce 1991 byl „bílý švýcarský ovčák“ přijat jako nové psí plemeno do švýcarské plemenné knihy psů. 4. července 2011 oficiálně uznala bílé ovčáky jako samostatné plemeno také FCI, největší kynologická organizace na světě.
Ten, kdo hledá čistokrevného a zdravého bílého ovčáka, by si ho měl vždy pořídit u seriózního chovatele. Zjistěte, zda byly provedeny všechny doporučené testy a nechte si ukázat výsledky. Seriózní chovatel vám ochotně vydá informace a rád odpoví na otázky týkající se zdraví, stravování, péče i výchovy plemene.
Bezpodmínečně si s chovatelem sjednejte schůzku a přijeďte si prohlédnout chovatelskou stanici a samozřejmě i štěňata. Je samozřejmé, že zdravé štěně, které prošlo testováním na dědičné choroby, bylo očkováno a odčerveno, a jehož socializaci chovatel v prvních týdnech jeho života věnoval spoustu času a úsilí, nebude levné. Čistokrevné štěně ze seriózního chovu stojí zpravidla 1 200 až 2 000 eur.
© Grigorita Ko / stock.adobe.com
Zde najdete odpovědi na často kladené dotazy ohledně tohoto bílého plemene ze Švýcarska:
Určité znalosti z oblasti chovu a výcviku psů jsou samozřejmě výhodou. Kdo dokáže vychovat svého psa s láskou, a zároveň s potřebnou důsledností a pochopením pro jeho osobnost, najde v bílém švýcarském ovčákovi zcela jistě „nejlepšího přítele na celý život“. Pro začátečníky však toto plemeno úplně nedoporučujeme.
Jedná se o dvě různá plemena, která však mají společné předky. Nejnápadnější rozdíl je samozřejmě v barvě srsti: Švýcarský ovčák je bílý, zatímco jeho německý bratranec jednobarevný černý, šedý nebo červenožlutý se sedlem. Stále se však rodí také bílí němečtí ovčáci. Ti se ale nesmí křížit s bílým švýcarským ovčákem.
Krycí srst bílého ovčáka existuje ve variantě krátké s delší srstí nebo dlouhé. Jedná se o hustou, rovnou, přiléhavou a drsnou srst, která se vyskytuje u ovčáckých psů. Krátkosrsté zástupce plemene nenajdete.
Vůči své rodině s bílý švýcarský ovčák chová s důvěrou a přítulně, vůči cizím je spíše nedůvěřivý. Aby se však plně rozvinula laskavá povaha tohoto pracovitého psa, musí se v dostatečné míře fyzicky i duševně vytížit.
Po určité době aklimatizace a po odpovídajícím výcviku může bílý švýcarský ovčák zůstat sám i několik hodin. Protože je však velmi fixovaný na svou rodinu, neměl by být ponecháván příliš dlouho bez svých blízkých.
Objednejte si psí štěstí pohodlně online: Vše, co váš bílý švýcarský ovčák potřebuje, najdete v e-shopu zoohit.
Každý, kdo si pořizuje psa, by si měl předem rozmyslet, zda bude mít na nového člena rodiny dostatek času. Pro tak aktivního psa, jako je bílý švýcarský ovčák, to platí dvojnásobně. Lidé, kteří jsou pracovně silně vytížení, nebo nejsou kvůli nějakému fyzickému omezení či z jiných důvodů příliš pohybliví, by si raději měli pořízení bílého švýcarského ovčáka rozmyslet.
Bílý ovčák je ideální společník pro aktivní jedince a rodiny, které mají chuť a čas pobývat se svým psem v přírodě nebo na cvičišti. Ve venkovském prostředí, které nabízí různé možnosti rozmanitých výletů, se tento sportovní a temperamentní pes cítí samozřejmě nejlépe.
| Zvláštnosti: | Berger blanc suisse, zvaný také bílý švýcarský ovčák, je samostatné psí plemeno úzce příbuzné s německým ovčákem. |
| Charakter: | vyrovnaný, klidný, učenlivý,inteligentní |
| Výška v kohoutku: | Psi: 58–66 cm Feny: 53–61 cm |
| Hmotnost: | Psi: 30–40 kg Feny: 25–35 kg |
| Srst: | bílá krátká, delší nebo dlouhá krycí srst s dostatečně bohatou podsadou |
| Péče o srst: | nenáročná; větší pracnost během línání |
| Výběh: | vyžaduje dostatek aktivity a pohybu |
| Pes pro začátečníky: | spíše ne |
| Štěkání: | inklinuje k nadměrnému štěkání, pokud není dostatečně zaměstnán |
| Průměrná délka života: | až 14 let |
| Typická onemocnění: | dysplazie kyčelního kloubu, dysplazie loketního kloubu, degenerativní myelopatie (DM), defekt genu MDR1 |
| Skupina FCI: | 1. Plemena ovčácká, pastevecká a honácká |
| Potřeba pohybu: | vysoká |
| Původ: | Švýcarsko |
"A life without a pug is possible, but pointless," Loriot once said. I would unreservedly agree and add: "A life without horse, cat and rabbit as well!" My heart beats for all animals big and small and I have the great fortune to be able to write about my passion as a freelance author. With my articles I would like to raise awareness for animal welfare and give useful tips to animal lovers.
Pomeranian neohromí velikostí, ale svým přátelským přístupem, sebevědomím a energií. Není tedy divu, že si tato minivarianta špice získává stále více příznivců.
Nejmenší plemeno na světě má nejslavnější páníčky na světě a nejvyšší životní úroveň. Čivava je doma v kabelce Madony, Britney Spears nebo Paris Hilton. Přitom toto mexické plemeno je víc než jen luxusní psí společník.
