Švédský vallhund (västgötaspets)

Tento malý až středně velký pes ze Švédska má několik jmen. Kromě oficiálních názvů västgötaspets (česky chybně „vaestgoetlandský špic“) a „švédský vallhund“) je znám také pod označením „švédský pastevní pes“.

Severský pes s krátkýma nohama

„Kříženec velškorgiho?“ ptají se někteří milovníci psů, když poprvé spatří švédského vallhunda. A skutečně, podobnost mezi oběma podsaditými plemeny nelze popřít. Čtyřnohý švédský vallhund má krátké nohy a s výškou 35 cm v kohoutku je spíše dlouhý než vysoký.

Jeho hmotnost by se přitom měla pohybovat mezi 9 a 14 kilogramy. Svýma krátkýma nohama se odlišuje od ostatních severských, jinak vysokonohých psů. Vallhund má středně velké, špičaté uši, které jsou velmi pohyblivé. Jeho ocas může být dlouhý nebo od přírody krátký.

Až do 80. let 20. století nechávalo mnoho chovatelů svým psům kupírovat ocasy s odkazem na přirozeně krátké ocasy, které se občas vyskytovaly – naštěstí je tato praxe nyní zakázána.

Huňatý ocas švédského vallhunda je dlouhý 25 cm. Podle standardu jsou povoleny barvy šedohnědá nebo šedožlutá a červenohnědá. Srst na hřbetě, krku a bocích těla je obvykle o něco tmavší.

Pastevecký pes a krysař

Navzdory velké podobnosti s plemenem welsh corgi je historie tohoto plemene značně nejasná. Přivezli Vikingové předky těchto psů z Anglie do Švédska? Nebo ze Švédska do Anglie? Nebo se obě současné rasy vyvinuly nezávisle na sobě? Všechny tři varianty jsou možné.

Jisté však je, že předci dnešního vallhunda byli již před 1000 lety ve Švédsku používáni k pohánění a pasení stád krav. Čtyřnozí kamarádi přitom naváděli dobytek požadovaným směrem tím, že ho štípali do nohou. Dalším polem působnosti tohoto malého plemene byl lov krys.

Ve 40. letech 20. století byl švédský vallhund na pokraji vyhynutí. Ale díky intenzivnímu úsilí hraběte Björna von Rosena, který malého švédského psa nejen sám choval, ale také jej ve své vlasti silně propagoval, se toto plemeno opět dostalo do širšího povědomí milovníků psů.

Švédský kynologický klub uznal plemeno v roce 1943 a oficiálně ho pojmenoval västgötaspets podle oblasti, kde mělo svůj původ jeho znovuoživení, konkrétně v rovině Västgöta v provincii Västergötland.

Ani dnes tento čtyřnohý kamarád rozhodně nepatří mezi módní psy. Dnes se vallhundi většinou využívají spíše jako společníci než jako pastevečtí psi – i když původní práci stále zvládají dobře.

Povaha a výchova

Malý, ale zdatný – i to platí pro švédského vallhunda. U tohoto primitivního pracovního plemene se totiž v žádném případě nejedná o rozmazleného pejska. Je vytrvalý, odvážný a energický a lze ho dobře chovat jako farmářského psa s úzkými vazbami na rodinu.

Děti by měly být ideálně o něco starší a již zvyklé chovat se ke psům s respektem. Protože když ve skutečnosti dobromyslného vallhunda naštvete, má tendenci štípat.

V souladu se svým původním úkolem, kterým bylo pasení dobytka, miluje pohyb na čerstvém vzduchu. Příjemné odpoledne na gauči ocení až poté, co se předtím řádně unaví. Vyrovnaný vallhund se rád mazlí a hraje si a je věrný své lidské rodině.

Stejně jako mnoho jiných psů ze severu má i toto plemeno tendenci k vydatnému štěkání, které byste u něj měli usměrňovat již od štěněte. Ani po úspěšné výchově však nebude příliš tichým zvířecím společníkem. Proto v tomto ohledu raději nemějte příliš vysoká očekávání.

Vzhledem k tomu, že vallhund může mít sklony ke střetům s jinými psy svého druhu, je obzvláště užitečné navštěvovat s ním lekce hry pro štěňata a kurzy základní poslušnosti v psí škole. To posílí jeho sociální dovednosti a může také položit základy přátelství se zvířaty.

Zdraví plemene

Tento robustní pes je považován za plemeno s malou genetickou predispozicí k nemocem. Jediné, co je třeba zmínit, je forma očního onemocnění progresivní atrofie sítnice., Ta může u švédských vallhundů ve věku kolem deseti let vést ke středně těžké šerosleposti. Vyskytuje se asi u třetiny zástupců této rasy.

Navzdory svému severskému původu se vallhund v létě obvykle dobře vyrovnává s klimatem ve střední Evropě. Vždy by však měl mít poblíž chladné stinné místo. To ostatně platí pro všechny rasy psů. V horkých dnech byste měli psí sporty přesunout na brzké ranní nebo pozdní večerní hodiny.

Dbejte také na to, aby si tento poměrně kompaktní čtyřnohý kamarád udržel štíhlý pas – zdravá tělesná hmotnost je také u psů považována za jeden z nejlepších předpokladů dlouhého života. Průměrná očekávaná délka života švédského vallhunda je 12 až 15 let.

Strava švédského vallhunda: Co patří do psí misky?

Druhově vhodné krmivo pro psy s vysokým podílem masa je nejlepším základem pro zdravý život psa. Vyberte si proto suché nebo mokré krmivo, jehož hlavním obsahem je maso. Takové krmivo poznáte to podle, že maso je na prvním místě v seznamu složek.

Vyhněte se krmivu pro psy, které obsahuje obiloviny jako levné plnidlo. Pokud se rozhodnete granule, měli byste také dohlížet na to, aby váš västgötaspets dostatečně pil. V každém případě by měl mít vždy a všude volně k dispozici čerstvou vodu.

Pokud chcete svému čtyřnohému miláčkovi dopřát speciální pochoutku, můžete sáhnout po zdravých pamlscích, jako jsou kousky sušeného masa speciálně pro psy nebo pamlsky pro péči o zuby, nebo sušené pamlsky na žvýkání, jako jsou hovězí uši nebo speciální psí kosti pro středně velké psy. Vyhněte se všemu, co obsahuje cukr.

Pokud si všimnete, že váš čtyřnohý kamarád přibírá na váze, zajistěte mu více pohybu a snižte denní dávku krmiva.

Seveřan nenáročný na péči

Krátká, rovná srst, která se skládá z měkké podsady a drsné krycí srsti, se udržuje snadno. Jednou týdně svého švédského vallhunda kartáčujte. Odstraníte tím uvolněné chlupy. Zejména při výměně srsti dvakrát ročně má smysl ho kartáčovat častěji. Omezí se tak vypadávání srsti v domácnosti a celkově se usnadní výměna srsti.

Pokud se váš švédský vallhund ušpiní, obvykle stačí zaschlou špínu vykartáčovat. Pouze pokud se vám nepodaří očistit psa ani mokrým hadříkem, měli byste zvážit koupel s použitím jemného šamponu pro psy.

Zejména u starších jedinců byste měli pravidelně kontrolovat, zda není nutná pedikúra. Pokud jsou totiž drápky příliš dlouhé, může se o ně Váš parťák zachytit a zranit se. Pokud si nejste jisti jak stříhat, nechte si to ukázat od veterináře.

Mnoho pejskařů zahrnuje do rituálu péče také zuby a sahá přitom po psím zubním kartáčku a speciální zubní pastě. Kdo uvažuje o této účinné prevenci zubního kamene, měl by na ni svého psa zvykat už od štěněte.

Nevyčerpatelná energie vallhunda

Jak již bylo zmíněno výše, švédský vallhund je všechno, jen ne gaučový povaleč. Stále je vhodný pro práci loveckého, hlídacího a pasteveckého psa.

Pokud chcete chovat vallhunda čistě jako rodinného psa, můžete ho nechat vyřádit v psích sportech. Daří se mu v mnoha disciplínách – jmenujme například agility. Samozřejmě je nutné brát ohled na jeho krátké nohy.

Tento chytrý pes také rád zdolává edukativní hry.

Milujete dlouhé túry? Švédský vallhund se k vám milerád přidá! Při túrách však mějte na paměti, že někteří jedinci mají lovecký instinkt. Ten byste měli mít pod kontrolou, pokud je chcete nechat běhat na volno. Plavání není zrovna jeho oblíbenou disciplínou, a tak se koupání v jezeře spíše vyhýbá.

Hodí se ke mě švédský vallhund?

Vallhund se cítí dobře s aktivními lidmi, kteří mu dají nějaký úkol. Může například žít na farmě a mít úzkou vazbu na svou lidskou rodinu. Jako hlídací pes zde odvede vynikající práci, ale kromě toho bude potřebovat i další vyžití v podobě společných aktivit – pokud tedy nebude mít za úkol pást jiná zvířata.

Uvažujete-li o tom, že si k sobě nastěhujete švédského vallhunda, měli byste již mít se psy zkušenosti. Se staršími dětmi může navázat blízké přátelství, pokud mu dají možnost se případně občas stáhnout a pokud vědí, jak se psy zacházet s respektem.

U mladších dětí až do věku základní školy a někdy i později může dojít k nedorozumění.

Bývalý lovec krys by neměl žít s menšími domácími zvířaty a o jeho socializaci s kočkami byste měli uvažovat pouze v případě, že ho domácnost chovatele již na kočky socializovala, nebo pokud zajistíte, aby měl dospělý švédský vallhund dostatek harmonických zkušeností s kočkami.

Před nastěhováním se v každém případě ujistěte, že všichni členové rodiny s novým členem rodiny souhlasí a že nikdo není alergický na zvířecí srst.

Měli byste také zvážit, jak se o psa postaráte během dovolené – na turistickou dovolenou si švédského vallhunda můžete vzít s sebou.  Mějte ale na paměti, že je to pes, který rád štěká.

Každopádně platí, že navzdory své vhodné velikosti zůstává švédský vallhund psem, který se nehodí do městského bytu. Dům na venkově s oplocenou zahradou jsou pro něj nejvhodnější.

Před nastěhováním zvažte také náklady na samotného psa a základní vybavení, stejně jako pravidelné výdaje na druhově vhodné psí krmivo, náklady na veterináře, daň za psa a pojištění odpovědnosti. Samozřejmě se k tomu mohou přidat nepředvídané částky týkající se nákladů na veterinární péči – informujte se předem o zdravotním pojištění pro psy a zvažte, zda je pro vašeho čtyřnohého kamaráda vhodné.

Kde najdu svého švédského vallhunda?

Mimo Skandinávii se vyskytuje jen velmi málo zástupců tohoto psího plemene. Předem se informujte o všech náležitostech týkajících se dovozu štěněte a potřebných očkování.

Nejlepší je vyhledat na internetu chovatele, kteří jsou členy nějakého klubu – jen tak máte jistotu, že skutečně vlastníte švédského vallhunda. Příznivci plemene by navíc měli vždy podporovat seriózní a ambiciózní chov, a tím i zachování zdraví, typu a charakteru plemene.

Je užitečné obrátit se na kluby chovatelů severských psů – mohou Vám pomoci kontaktovat chovatele tohoto plemene.

Tyto kluby jsou také dobrým kontaktním místem pro případ, že chcete nabídnout nový domov již dospělému švédskému vallhundovi. V závislosti na regionu, ve kterém žijete, byste si však měli dát pozor i na dospělé křížence nebo se poohlédnout po alternativách, protože mimo Skandinávii naštěstí není mezi již tak malým počtem švédských vallhundů mnoho těch, kteří přišli o domov.

U starších psů se podrobně informujte o jejich minulosti, protože se nezřídka stává, že majitelé psů, kteří se musí rozloučit se svým švédským vallhundem, jej vzhledem k jeho velikosti podcenili a neposkytli mu kompetentní výcvik.

K odstranění chyb ve výchově jsou zapotřebí vědomosti. Chytří vallhundi se ale ve správných rukou učí rychle!